Tisíce lidí mění Albánii za Británii. Kvůli lepší budoucnosti

Jejich často strastiplná cesta za prací do Británie je reakcí na špatnou ekonomickou situaci v balkánské zemi a odráží touhu mladé generace po nových příležitostech, napsala agentura AP.

"Snažili jsme se splnit všechny jeho požadavky, pokud jde o knihy, oblečení, jídlo a trochu zábavu, ale byl stále nespokojený," říká Mulajová, učitelka na střední škole ve městě Bajram Curri, které leží v jednom z nejchudším regionů na severovýchodě země.

Uplynulo pět let a nyní 25letý syn stále pracuje v Británii, má dvě zaměstnání a nepřemýšlí o návratu do své rodné země. "Albánie se nikam neposunula," stěžuje si své matce.

V roce 2018 se přes kanál na malých lodích dostalo do Británie pouhých 300 lidí. V roce 2022 jejich počet vzrostl na 22.000 a část z nich pochází právě z Albánie, malé země na Balkánu, která vyjednává o členství v Evropské unii. Další migranti pocházejí z Afghánistánu, Íránu, Iráku a Sýrie. Na rozdíl od mnoha jiných států je Albánie britskými úředníky považovaná za bezpečnou zemi.

Británie je pro Albánce velmi atraktivní, má lépe fungující ekonomiku a lépe placená pracovní místa než sousední země, jako jsou Itálie či Řecko. Mnoho Albánců má již rovněž ve Spojeném království své příbuzné. Například v Birminghamu žije velké množství Albánců pocházejících z města Kukës, které leží na hranicích s Kosovem.

Jak uvedl Abedin Kernaja, místostarosta albánského města Bajram Curri, mladí lidé odcházejí zejména kvůli nízkým platům a obtížím s budováním "pohodlného rodinného života". Jeho dva synové žijí rovněž v Británii.

Xhemile Tafaj, který vlastní restauraci nedaleko za městem, říká, že "mladí lidé nemají peníze na studium, nemají práci, a tak nemají žádné příjmy". V takových podmínkách "tu zůstávají jen staří muži a brzy tu budou jen prázdné domy", dodává Tafaj.

Severovýchod Albánie proslul svou krásnou přírodou. Region je rovněž známý díky svým kaštanům, borůvkám, ostružinám a léčivým bylinám, rovněž i díky vlněným kobercům a dalšímu ručně vyráběnému zboží. S těmito produkty se ale nepojí příliš pracovních příležitostí. Jediná pracovní místa jsou na radnicích, ve školách, v nemocnicích či v kavárnách a restauracích.

Petrit Lleshi, který vlastní motel ve městě Kukës, se snažil najít číšníky do své provozovny dlouhé dva roky. "Neobviňoval bych 25letého člověka za to, že odchází kvůli nízkým platům," říká Lleshi. "To, co naše země nabízí, nestačí k vybudování řádného života," dodává.

Podle zpráv, které se objevily v albánských médiích, se mnoho migrantů vydává na cestu do Británie s očekáváním jistého zaměstnání. Nakonec ale často končí například v pěstírnách konopí, kde stráví až dva roky, aby splatili peníze pašerákům za zprostředkování cesty.

Přiliv migrantů vyvolal v uplynulých měsících rovněž střety mezi britskými a albánskými představiteli. Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová nazvala příjezdy "invazí na naše jižní pobřeží". Albánský premiér Edi Rama tato slova označil za "bláznivá" a uvedl, že jde jen o pokus, jak odvést pozornost od neúspěšné britské politiky týkající se situace na hranicích. Jak premiér dodal, zmírnění vízové povinnosti by rovněž pomohlo snížit počet osob, které do země dorazí ilegálně.

V reakci na prudký nárůst migrace investují některé agentury do programů, které nabízejí příležitosti pro obě země - nabídky práce pro dychtivé Albánce a rovněž nabídku pracovníků z ciziny pro podniky v Británii.

V rámci projektu, za kterým stojí Elias Mazloum ze společnosti Social Development Investments (SDI), zaměstná deset společností v Irsku deset mladých Albánců, kteří budou pracovat na dálku a budou během prvního roku dostávat 500 eur (11.800 Kč) měsíčně. Následně získají certifikát od irského Digital Marketing Insitutute a budou najímáni na dálku za 1000 eur měsíčně (23.000 Kč). Vizí je, aby tento projekt vytvořil možnost fungujícího systému práce na dálku v regionu.

Jiný britský projekt, tentokrát ve městě Kukës, zase podporuje malé a střední podniky v oblasti cestovního ruchu a zemědělství. A zapojila se i albánská vláda, která mladým párům, kteří začnou podnikat, nabízí, že budou až tři roky osvobozeni od daní. Rovněž páry, které se vrátí z Británie, získali 5000 eur (118.600 Kč).

Mazloumovi se dokonce podařilo s albánským Vodafonem vyjednat, že lidé pracující na dálku budou mít k dispozici internet zdarma. "Toto místo je krásné, nemůžete se ho nabažit, jídlo, čerstvý vzduch. Jsou tady velmi pohostinní lidé a ambiciózní mladí, kteří nemají problém tvrdě pracovat," uvedl Mazloum. "Teď si představte, že když dáte těmto lidem trochu naděje, co by z tohoto místa mohli udělat," dodal.