Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

1. Ekonomická politika
Republikáni: Věří v co nejmenší zásahy vlády do ekonomiky. Podporují volný trh, nižší daně a méně regulací, což podle nich vede k větší efektivitě a rozvoji. Republikáni zastávají názor, že menší vládní výdaje a nižší daňové zatížení podpoří soukromý sektor a ekonomický růst, protože jednotlivci i firmy si sami lépe rozhodnou, jak spravovat své finance.

Demokraté: Obecně podporují větší vládní zásahy do ekonomiky a vyšší zdanění bohatých vrstev, aby bylo možné financovat sociální programy a veřejné služby. Demokraté se zaměřují na snižování sociálních nerovností, rozvoj zdravotní péče a podporu vzdělávacího systému. Argumentují, že progresivní daně a sociální programy pomáhají budovat spravedlivější a rovnější společnost.

2. Zdravotní péče
Republikáni: Prosazují soukromý sektor ve zdravotnictví a omezování vládního vlivu. Většinou nesouhlasí s rozšiřováním státem financované zdravotní péče, protože se obávají, že by to vedlo ke zvyšování daní a snížení kvality služeb. Například se staví proti rozsáhlému vládnímu programu zdravotního pojištění známému jako Obamacare, který byl zaveden za vlády Baracka Obamy.

Demokraté: Podporují přístup k dostupné zdravotní péči pro všechny a prosazují rozšíření státem financovaných programů. Program Obamacare, formálně známý jako zákon o dostupné péči (Affordable Care Act), je příkladem demokratické snahy o rozšíření zdravotního pojištění pro občany s nízkými příjmy. Demokraté také často podporují návrhy na další reformy, které by mohly směřovat ke všeobecnému zdravotnímu pojištění.

3. Role vlády
Republikáni: Upřednostňují omezenou roli vlády a decentralizaci moci. Důraz kladou na osobní odpovědnost a menší vládní zásahy do života jednotlivců a podnikání. Republikáni často zastávají postoj, že místní vlády a jednotlivci sami nejlépe rozhodnou, co je pro ně vhodné, bez nadměrné centrální regulace.

Demokraté: Věří v silnější roli federální vlády, která může efektivněji zajistit spravedlivé podmínky pro všechny občany. Demokraté prosazují vládní programy, které podporují ochranu spotřebitelů, sociální jistoty a ochranu životního prostředí. Podle nich by vláda měla aktivně pomáhat řešit sociální a ekonomické problémy, kterým čelí široké vrstvy společnosti.

4. Sociální otázky
Republikáni: Mají konzervativnější přístup k otázkám, jako jsou potraty, práva LGBT komunity a otázky rodiny. Mnozí republikáni se staví proti legalizaci potratů a podporují tradiční model rodiny. Zároveň často prosazují práva jednotlivců nosit zbraně a považují to za ústavní právo.

Demokraté: Zastávají liberálnější postoje k sociálním otázkám a podporují práva žen a menšin. Demokraté podporují právo na potrat, ochranu práv LGBT komunity a rovnoprávnost v oblasti zaměstnání, vzdělání a dalších oblastech. Také prosazují větší kontrolu nad prodejem zbraní, aby snížili riziko násilných činů.

5. Zahraniční politika
Republikáni: Obvykle podporují posílení vojenských sil a sebeobranu USA. Republikáni tradičně upřednostňují přístup „America First“, tedy kladou důraz na ochranu amerických zájmů a ekonomických zájmů na prvním místě. Jejich zahraniční politika může být více zaměřena na izolacionismus, kde preferují omezenější zapojení v zahraničních konfliktech, pokud to není v přímém zájmu USA.

Demokraté: Často podporují multilateralismus, což znamená spolupráci s dalšími zeměmi prostřednictvím mezinárodních organizací, jako jsou OSN nebo NATO. Demokraté prosazují zapojení USA do globálních otázek, jako jsou změna klimatu, lidská práva a podpora demokracie ve světě. Podle nich by měly Spojené státy být aktivním hráčem na globální scéně a řešit i problémy, které se netýkají přímo bezpečnosti USA. 

Související

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

před 6 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

před 7 hodinami

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. O jejím úmrtí informovala její dcera, rovněž známá herečka Tereza Brodská. Poslední období svého života strávila umělkyně v léčebně dlouhodobě nemocných v Motole, kam se uchýlila poté, co se kvůli vážnému neurologickému onemocnění musela stáhnout z veřejného dění.

včera

Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud

Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy