Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

Deník Shopaholičky

Kandidáti i jejich příznivci považují tyto volby za nejdůležitější ve svém životě, protože v nich podle nich jde o samotnou demokracii a americký způsob života. Kampaň přilákala rekordní finanční prostředky a mediální pokrytí je intenzivnější a polarizovanější než kdykoli předtím.

Vedle prezidentských voleb budou voliči rozhodovat také o obsazení všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 ze 100 senátních křesel, což bude mít zásadní vliv na složení 119. Kongresu. Proběhne také volba guvernérů ve třinácti státech a teritoriích a řada dalších voleb na místní úrovni.

Ve 41 státech budou voliči hlasovat o celkem 159 iniciativách. Deset států, včetně Arizony, Colorada a Floridy, bude rozhodovat o opatřeních týkajících se potratů. Florida, Severní Dakota a Jižní Dakota zvažují legalizaci marihuany.

Vzhledem k tomu, že mnoho voličů již hlasovalo předčasně, termín „volební den“ už neodpovídá realitě. Desítky milionů Američanů hlasovaly buď poštou, nebo osobně s předstihem, aby se vyhnuly dlouhým frontám a nepříznivému počasí. Například v Georgii byl první den předčasného hlasování rekordní, v první den hlasovalo také přes 97 000 lidí ve Wisconsinu.

Většina států začíná počítat hlasy až v den voleb, což může zpomalit zveřejňování výsledků. Na samotný volební den, který letos připadá na 5. listopadu, zamíří k urnám ti, kteří nevyužili předčasné hlasování.

Kdo jsou prezidentští kandidáti?

Demokratickou kandidátkou se stala Kamala Harrisová, dosavadní viceprezidentka USA, poté co Joe Biden oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení. Harrisová, bývalá senátorka a generální prokurátorka Kalifornie, by se v případě vítězství stala první ženou a první ženou jiné než bílé barvy pleti na postu prezidentky v historii USA.

Republikánským kandidátem je Donald Trump, který se pokouší o svůj třetí mandát v Bílém domě. Kontroverzní miliardář a televizní hvězda se stále drží svého tvrzení, že mu byly předchozí volby „ukradeny“. Je také nejstarším kandidátem hlavní strany v historii a nedávno přežil dva pokusy o atentát.

Dalšími kandidáty jsou Chase Oliver za Libertariánskou stranu, Jill Steinová za Stranu zelených a Cornel West, který kandiduje jako nezávislý.

Jaké jsou klíčové faktory a otázky?

Potraty: Jedná se o první volby po zrušení Roe v. Wade, rozhodnutí nejvyššího soudu, které zajišťovalo ústavní právo na potrat. Harrisová prosazuje národní zákon, který by zaručoval přístup k bezpečným potratům, zatímco Trump tvrdí, že otázka potratů je záležitostí jednotlivých států.

Demokracie: Demokraté tvrdí, že Trump představuje hrozbu pro demokratické normy, zejména po událostech z 6. ledna 2021, kdy jeho příznivci zaútočili na Kapitol. Harrisová označila Trumpa za „fašistu“ a varuje před jeho sympatiemi k zahraničním autoritářům, zatímco Trump obviňuje Harrisovou, že ona je hrozbou pro demokracii.

Ekonomika: I přes silný hospodářský růst a nízkou nezaměstnanost se Bidenovi a Harrisové nedaří přesvědčit voliče o svých ekonomických záměrech, zatímco Trump se profiluje jako lídr, který přinese daňové škrty a ochrání sociální zabezpečení.

Imigrace: Trump se nadále zaměřuje na přísnou imigrační politiku, zatímco Harrisová podporuje plán, který zahrnuje zvýšení počtu pohraničních agentů a kontrolu na hranicích v případě nadměrného počtu přechodů.

Kdo má šanci zvítězit?

Situace je velmi těsná. Harrisová a Trump jsou v národních průzkumech na 48 %, přičemž klíčové státy jako Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin zůstávají nerozhodnuté. Na výsledek budou mít vliv především voliči v těchto tzv. „swing states“.

Průzkum provedený deníkem The New York Times a univerzitou Siena College ukazuje, že rozdíl mezi oběma kandidáty v sedmi klíčových státech je minimální. Harrisová má mírný náskok v Nevadě, Severní Karolíně a Wisconsinu, zatímco Trump vede pouze v Arizoně. Ve zbývajících státech – Michigan, Georgia a Pensylvánie – jsou výsledky vyrovnané.

V Pensylvánii, která se tradičně řadí mezi klíčové „swing states“, se Trumpovi podařilo upevnit podporu a přiblížit se Harrisové. Zatímco v dřívějších průzkumech zde Harrisová vedla o čtyři procenta, aktuální čísla ukazují na těsnější souboj.

Průzkum probíhal od 24. října do 2. listopadu mezi 7879 pravděpodobnými voliči z klíčových států, a výsledky se ve všech případech pohybují v rámci statistické chyby 3,5 procenta. Zhruba 40 procent respondentů už svůj hlas odevzdalo předčasně, přičemž mezi těmito voliči má Harrisová osmiprocentní náskok. Trump však vede u těch, kteří hlas zatím neodevzdali, ale plánují přijít k volebním urnám.

Klíčové termíny, které potřebujete znát

Electoral College: Americký prezidentský systém zahrnuje sbor volitelů, kteří reprezentují jednotlivé státy na základě počtu obyvatel. Každý stát má přidělen určitý počet volitelů, kteří přidělí hlasy vítězi ve svém státě. Celkem je v USA 538 volitelů, přičemž kandidát potřebuje k vítězství 270 hlasů.

Swing states: Jedná se o klíčové státy, které mohou přehodit výsledek na jednu či druhou stranu. K těm nejdůležitějším patří například Pensylvánie, Michigan, Arizona, Florida a Wisconsin. Změna výsledků v těchto státech může rozhodnout o výsledku celé volby.

Early voting a absentee ballots: V USA existují možnosti tzv. předčasného hlasování a korespondenčního hlasování. Zejména v posledních letech má předčasné hlasování vliv na celkový průběh, protože umožňuje rychlejší sčítání.

Jak porozumět výsledkům?

V americkém volebním systému nerozhoduje celkový počet získaných hlasů (lidové hlasování), ale systém volitelů (Electoral College). Proto sledujte nejen celkový počet hlasů pro jednotlivé kandidáty, ale především počet volitelů v jednotlivých státech, přičemž na výsledky z klíčových států (swing states) se zaměřte prioritně.

Výsledky voleb jsou obvykle jasné už v noci nebo ráno po volebním dni, ale v případě těsných výsledků, jako tomu bylo v roce 2000 nebo 2020, může dojít na přepočítávání hlasů, právní spory nebo prodloužení procesu.

Americké volby mají globální význam, protože výsledek ovlivní mezinárodní vztahy, zahraniční politiku a mnoho dalších oblastí. Sledováním těchto kroků, zdrojů a analýz budete mít přehled o všech zásadních změnách i o konečném výsledku. EuroZprávy.cz budou samozřejmě volby v průběhu celého jejich konání monitorovat a nabídnou vám jak průběžné výsledky, tak i rozhovory, komentáře a analýzy.

Deník Shopaholičky

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 46 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy