Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

Kandidáti i jejich příznivci považují tyto volby za nejdůležitější ve svém životě, protože v nich podle nich jde o samotnou demokracii a americký způsob života. Kampaň přilákala rekordní finanční prostředky a mediální pokrytí je intenzivnější a polarizovanější než kdykoli předtím.

Vedle prezidentských voleb budou voliči rozhodovat také o obsazení všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 ze 100 senátních křesel, což bude mít zásadní vliv na složení 119. Kongresu. Proběhne také volba guvernérů ve třinácti státech a teritoriích a řada dalších voleb na místní úrovni.

Ve 41 státech budou voliči hlasovat o celkem 159 iniciativách. Deset států, včetně Arizony, Colorada a Floridy, bude rozhodovat o opatřeních týkajících se potratů. Florida, Severní Dakota a Jižní Dakota zvažují legalizaci marihuany.

Vzhledem k tomu, že mnoho voličů již hlasovalo předčasně, termín „volební den“ už neodpovídá realitě. Desítky milionů Američanů hlasovaly buď poštou, nebo osobně s předstihem, aby se vyhnuly dlouhým frontám a nepříznivému počasí. Například v Georgii byl první den předčasného hlasování rekordní, v první den hlasovalo také přes 97 000 lidí ve Wisconsinu.

Většina států začíná počítat hlasy až v den voleb, což může zpomalit zveřejňování výsledků. Na samotný volební den, který letos připadá na 5. listopadu, zamíří k urnám ti, kteří nevyužili předčasné hlasování.

Kdo jsou prezidentští kandidáti?

Demokratickou kandidátkou se stala Kamala Harrisová, dosavadní viceprezidentka USA, poté co Joe Biden oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení. Harrisová, bývalá senátorka a generální prokurátorka Kalifornie, by se v případě vítězství stala první ženou a první ženou jiné než bílé barvy pleti na postu prezidentky v historii USA.

Republikánským kandidátem je Donald Trump, který se pokouší o svůj třetí mandát v Bílém domě. Kontroverzní miliardář a televizní hvězda se stále drží svého tvrzení, že mu byly předchozí volby „ukradeny“. Je také nejstarším kandidátem hlavní strany v historii a nedávno přežil dva pokusy o atentát.

Dalšími kandidáty jsou Chase Oliver za Libertariánskou stranu, Jill Steinová za Stranu zelených a Cornel West, který kandiduje jako nezávislý.

Jaké jsou klíčové faktory a otázky?

Potraty: Jedná se o první volby po zrušení Roe v. Wade, rozhodnutí nejvyššího soudu, které zajišťovalo ústavní právo na potrat. Harrisová prosazuje národní zákon, který by zaručoval přístup k bezpečným potratům, zatímco Trump tvrdí, že otázka potratů je záležitostí jednotlivých států.

Demokracie: Demokraté tvrdí, že Trump představuje hrozbu pro demokratické normy, zejména po událostech z 6. ledna 2021, kdy jeho příznivci zaútočili na Kapitol. Harrisová označila Trumpa za „fašistu“ a varuje před jeho sympatiemi k zahraničním autoritářům, zatímco Trump obviňuje Harrisovou, že ona je hrozbou pro demokracii.

Ekonomika: I přes silný hospodářský růst a nízkou nezaměstnanost se Bidenovi a Harrisové nedaří přesvědčit voliče o svých ekonomických záměrech, zatímco Trump se profiluje jako lídr, který přinese daňové škrty a ochrání sociální zabezpečení.

Imigrace: Trump se nadále zaměřuje na přísnou imigrační politiku, zatímco Harrisová podporuje plán, který zahrnuje zvýšení počtu pohraničních agentů a kontrolu na hranicích v případě nadměrného počtu přechodů.

Kdo má šanci zvítězit?

Situace je velmi těsná. Harrisová a Trump jsou v národních průzkumech na 48 %, přičemž klíčové státy jako Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin zůstávají nerozhodnuté. Na výsledek budou mít vliv především voliči v těchto tzv. „swing states“.

Průzkum provedený deníkem The New York Times a univerzitou Siena College ukazuje, že rozdíl mezi oběma kandidáty v sedmi klíčových státech je minimální. Harrisová má mírný náskok v Nevadě, Severní Karolíně a Wisconsinu, zatímco Trump vede pouze v Arizoně. Ve zbývajících státech – Michigan, Georgia a Pensylvánie – jsou výsledky vyrovnané.

V Pensylvánii, která se tradičně řadí mezi klíčové „swing states“, se Trumpovi podařilo upevnit podporu a přiblížit se Harrisové. Zatímco v dřívějších průzkumech zde Harrisová vedla o čtyři procenta, aktuální čísla ukazují na těsnější souboj.

Průzkum probíhal od 24. října do 2. listopadu mezi 7879 pravděpodobnými voliči z klíčových států, a výsledky se ve všech případech pohybují v rámci statistické chyby 3,5 procenta. Zhruba 40 procent respondentů už svůj hlas odevzdalo předčasně, přičemž mezi těmito voliči má Harrisová osmiprocentní náskok. Trump však vede u těch, kteří hlas zatím neodevzdali, ale plánují přijít k volebním urnám.

Klíčové termíny, které potřebujete znát

Electoral College: Americký prezidentský systém zahrnuje sbor volitelů, kteří reprezentují jednotlivé státy na základě počtu obyvatel. Každý stát má přidělen určitý počet volitelů, kteří přidělí hlasy vítězi ve svém státě. Celkem je v USA 538 volitelů, přičemž kandidát potřebuje k vítězství 270 hlasů.

Swing states: Jedná se o klíčové státy, které mohou přehodit výsledek na jednu či druhou stranu. K těm nejdůležitějším patří například Pensylvánie, Michigan, Arizona, Florida a Wisconsin. Změna výsledků v těchto státech může rozhodnout o výsledku celé volby.

Early voting a absentee ballots: V USA existují možnosti tzv. předčasného hlasování a korespondenčního hlasování. Zejména v posledních letech má předčasné hlasování vliv na celkový průběh, protože umožňuje rychlejší sčítání.

Jak porozumět výsledkům?

V americkém volebním systému nerozhoduje celkový počet získaných hlasů (lidové hlasování), ale systém volitelů (Electoral College). Proto sledujte nejen celkový počet hlasů pro jednotlivé kandidáty, ale především počet volitelů v jednotlivých státech, přičemž na výsledky z klíčových států (swing states) se zaměřte prioritně.

Výsledky voleb jsou obvykle jasné už v noci nebo ráno po volebním dni, ale v případě těsných výsledků, jako tomu bylo v roce 2000 nebo 2020, může dojít na přepočítávání hlasů, právní spory nebo prodloužení procesu.

Americké volby mají globální význam, protože výsledek ovlivní mezinárodní vztahy, zahraniční politiku a mnoho dalších oblastí. Sledováním těchto kroků, zdrojů a analýz budete mít přehled o všech zásadních změnách i o konečném výsledku. EuroZprávy.cz budou samozřejmě volby v průběhu celého jejich konání monitorovat a nabídnou vám jak průběžné výsledky, tak i rozhovory, komentáře a analýzy.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

před 3 hodinami

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno před 3 hodinami

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Čarovné jablko Prohlédněte si galerii

RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo

Den po nové štědrovečerní pohádce Tři princezny nasadila Česká televize do vysílání další premiérovou pohádku Čarovné jablko, která vznikla ve spolupráci se sousedy ze Slovenska. Je o souboji dobra se zlem, jak jinak. Jak ale dopadl pomyslný souboj vánočních pohádek? 

včera

včera

Královská rodina v Sandringhamu: Král, královna, William a Kate navštěvují bohoslužbu na Štědrý den Prohlédněte si galerii

Britské královské rodině začaly Vánoce v kostele. Králi zazpívali hymnu

Velká Británie na Boží hod vánoční bedlivě sleduje kroky členů královské rodiny. Král Karel III. či princ William se dnes zúčastnili bohoslužby v kostele svaté Máří Magdalény v Sandringhamu v hrabství Norfolk. Na královském sídle v Sandringhamu se rodina pravidelně schází každé Vánoce. 

Aktualizováno včera

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek s téměř sedmi desítkami lidí na palubě. Stroj začal po pádu hořet. Kazašské úřady informovaly o 38 obětech neštěstí. Zbylých 31 osob na palubě přežilo. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy