Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.
Kandidáti i jejich příznivci považují tyto volby za nejdůležitější ve svém životě, protože v nich podle nich jde o samotnou demokracii a americký způsob života. Kampaň přilákala rekordní finanční prostředky a mediální pokrytí je intenzivnější a polarizovanější než kdykoli předtím.
Vedle prezidentských voleb budou voliči rozhodovat také o obsazení všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 ze 100 senátních křesel, což bude mít zásadní vliv na složení 119. Kongresu. Proběhne také volba guvernérů ve třinácti státech a teritoriích a řada dalších voleb na místní úrovni.
Ve 41 státech budou voliči hlasovat o celkem 159 iniciativách. Deset států, včetně Arizony, Colorada a Floridy, bude rozhodovat o opatřeních týkajících se potratů. Florida, Severní Dakota a Jižní Dakota zvažují legalizaci marihuany.
Vzhledem k tomu, že mnoho voličů již hlasovalo předčasně, termín „volební den“ už neodpovídá realitě. Desítky milionů Američanů hlasovaly buď poštou, nebo osobně s předstihem, aby se vyhnuly dlouhým frontám a nepříznivému počasí. Například v Georgii byl první den předčasného hlasování rekordní, v první den hlasovalo také přes 97 000 lidí ve Wisconsinu.
Většina států začíná počítat hlasy až v den voleb, což může zpomalit zveřejňování výsledků. Na samotný volební den, který letos připadá na 5. listopadu, zamíří k urnám ti, kteří nevyužili předčasné hlasování.
Kdo jsou prezidentští kandidáti?
Demokratickou kandidátkou se stala Kamala Harrisová, dosavadní viceprezidentka USA, poté co Joe Biden oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení. Harrisová, bývalá senátorka a generální prokurátorka Kalifornie, by se v případě vítězství stala první ženou a první ženou jiné než bílé barvy pleti na postu prezidentky v historii USA.
Republikánským kandidátem je Donald Trump, který se pokouší o svůj třetí mandát v Bílém domě. Kontroverzní miliardář a televizní hvězda se stále drží svého tvrzení, že mu byly předchozí volby „ukradeny“. Je také nejstarším kandidátem hlavní strany v historii a nedávno přežil dva pokusy o atentát.
Dalšími kandidáty jsou Chase Oliver za Libertariánskou stranu, Jill Steinová za Stranu zelených a Cornel West, který kandiduje jako nezávislý.
Jaké jsou klíčové faktory a otázky?
Potraty: Jedná se o první volby po zrušení Roe v. Wade, rozhodnutí nejvyššího soudu, které zajišťovalo ústavní právo na potrat. Harrisová prosazuje národní zákon, který by zaručoval přístup k bezpečným potratům, zatímco Trump tvrdí, že otázka potratů je záležitostí jednotlivých států.
Demokracie: Demokraté tvrdí, že Trump představuje hrozbu pro demokratické normy, zejména po událostech z 6. ledna 2021, kdy jeho příznivci zaútočili na Kapitol. Harrisová označila Trumpa za „fašistu“ a varuje před jeho sympatiemi k zahraničním autoritářům, zatímco Trump obviňuje Harrisovou, že ona je hrozbou pro demokracii.
Ekonomika: I přes silný hospodářský růst a nízkou nezaměstnanost se Bidenovi a Harrisové nedaří přesvědčit voliče o svých ekonomických záměrech, zatímco Trump se profiluje jako lídr, který přinese daňové škrty a ochrání sociální zabezpečení.
Imigrace: Trump se nadále zaměřuje na přísnou imigrační politiku, zatímco Harrisová podporuje plán, který zahrnuje zvýšení počtu pohraničních agentů a kontrolu na hranicích v případě nadměrného počtu přechodů.
Kdo má šanci zvítězit?
Situace je velmi těsná. Harrisová a Trump jsou v národních průzkumech na 48 %, přičemž klíčové státy jako Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin zůstávají nerozhodnuté. Na výsledek budou mít vliv především voliči v těchto tzv. „swing states“.
Průzkum provedený deníkem The New York Times a univerzitou Siena College ukazuje, že rozdíl mezi oběma kandidáty v sedmi klíčových státech je minimální. Harrisová má mírný náskok v Nevadě, Severní Karolíně a Wisconsinu, zatímco Trump vede pouze v Arizoně. Ve zbývajících státech – Michigan, Georgia a Pensylvánie – jsou výsledky vyrovnané.
V Pensylvánii, která se tradičně řadí mezi klíčové „swing states“, se Trumpovi podařilo upevnit podporu a přiblížit se Harrisové. Zatímco v dřívějších průzkumech zde Harrisová vedla o čtyři procenta, aktuální čísla ukazují na těsnější souboj.
Průzkum probíhal od 24. října do 2. listopadu mezi 7879 pravděpodobnými voliči z klíčových států, a výsledky se ve všech případech pohybují v rámci statistické chyby 3,5 procenta. Zhruba 40 procent respondentů už svůj hlas odevzdalo předčasně, přičemž mezi těmito voliči má Harrisová osmiprocentní náskok. Trump však vede u těch, kteří hlas zatím neodevzdali, ale plánují přijít k volebním urnám.
Klíčové termíny, které potřebujete znát
Electoral College: Americký prezidentský systém zahrnuje sbor volitelů, kteří reprezentují jednotlivé státy na základě počtu obyvatel. Každý stát má přidělen určitý počet volitelů, kteří přidělí hlasy vítězi ve svém státě. Celkem je v USA 538 volitelů, přičemž kandidát potřebuje k vítězství 270 hlasů.
Swing states: Jedná se o klíčové státy, které mohou přehodit výsledek na jednu či druhou stranu. K těm nejdůležitějším patří například Pensylvánie, Michigan, Arizona, Florida a Wisconsin. Změna výsledků v těchto státech může rozhodnout o výsledku celé volby.
Early voting a absentee ballots: V USA existují možnosti tzv. předčasného hlasování a korespondenčního hlasování. Zejména v posledních letech má předčasné hlasování vliv na celkový průběh, protože umožňuje rychlejší sčítání.
Jak porozumět výsledkům?
V americkém volebním systému nerozhoduje celkový počet získaných hlasů (lidové hlasování), ale systém volitelů (Electoral College). Proto sledujte nejen celkový počet hlasů pro jednotlivé kandidáty, ale především počet volitelů v jednotlivých státech, přičemž na výsledky z klíčových států (swing states) se zaměřte prioritně.
Výsledky voleb jsou obvykle jasné už v noci nebo ráno po volebním dni, ale v případě těsných výsledků, jako tomu bylo v roce 2000 nebo 2020, může dojít na přepočítávání hlasů, právní spory nebo prodloužení procesu.
Americké volby mají globální význam, protože výsledek ovlivní mezinárodní vztahy, zahraniční politiku a mnoho dalších oblastí. Sledováním těchto kroků, zdrojů a analýz budete mít přehled o všech zásadních změnách i o konečném výsledku. EuroZprávy.cz budou samozřejmě volby v průběhu celého jejich konání monitorovat a nabídnou vám jak průběžné výsledky, tak i rozhovory, komentáře a analýzy.
Související
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Česko se rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem
před 4 hodinami
Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě
před 5 hodinami
Počasí: Příští týden bude tropický, do Česka se opět vrátí vedra
včera
Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme
včera
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
včera
V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění
včera
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
včera
Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví
včera
Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu
včera
Bratislavským Slovnaftem otřásl výbuch, rafinérii zachvátil požár
včera
Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství
včera
Trump podepsal zavedení nových cel
včera
WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců
včera
Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic
včera
Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí
včera
Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům
včera
Bude až 34 stupňů. Meteorologové očekávají návrat tropického počasí
6. srpna 2026 22:01
České oscarové hlasování je v plném proudu. Šanci má pět filmů
6. srpna 2026 20:10
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
6. srpna 2026 18:56
Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě
Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu.
Zdroj: Jan Hrabě