Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

Kandidáti i jejich příznivci považují tyto volby za nejdůležitější ve svém životě, protože v nich podle nich jde o samotnou demokracii a americký způsob života. Kampaň přilákala rekordní finanční prostředky a mediální pokrytí je intenzivnější a polarizovanější než kdykoli předtím.

Vedle prezidentských voleb budou voliči rozhodovat také o obsazení všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 ze 100 senátních křesel, což bude mít zásadní vliv na složení 119. Kongresu. Proběhne také volba guvernérů ve třinácti státech a teritoriích a řada dalších voleb na místní úrovni.

Ve 41 státech budou voliči hlasovat o celkem 159 iniciativách. Deset států, včetně Arizony, Colorada a Floridy, bude rozhodovat o opatřeních týkajících se potratů. Florida, Severní Dakota a Jižní Dakota zvažují legalizaci marihuany.

Vzhledem k tomu, že mnoho voličů již hlasovalo předčasně, termín „volební den“ už neodpovídá realitě. Desítky milionů Američanů hlasovaly buď poštou, nebo osobně s předstihem, aby se vyhnuly dlouhým frontám a nepříznivému počasí. Například v Georgii byl první den předčasného hlasování rekordní, v první den hlasovalo také přes 97 000 lidí ve Wisconsinu.

Většina států začíná počítat hlasy až v den voleb, což může zpomalit zveřejňování výsledků. Na samotný volební den, který letos připadá na 5. listopadu, zamíří k urnám ti, kteří nevyužili předčasné hlasování.

Kdo jsou prezidentští kandidáti?

Demokratickou kandidátkou se stala Kamala Harrisová, dosavadní viceprezidentka USA, poté co Joe Biden oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení. Harrisová, bývalá senátorka a generální prokurátorka Kalifornie, by se v případě vítězství stala první ženou a první ženou jiné než bílé barvy pleti na postu prezidentky v historii USA.

Republikánským kandidátem je Donald Trump, který se pokouší o svůj třetí mandát v Bílém domě. Kontroverzní miliardář a televizní hvězda se stále drží svého tvrzení, že mu byly předchozí volby „ukradeny“. Je také nejstarším kandidátem hlavní strany v historii a nedávno přežil dva pokusy o atentát.

Dalšími kandidáty jsou Chase Oliver za Libertariánskou stranu, Jill Steinová za Stranu zelených a Cornel West, který kandiduje jako nezávislý.

Jaké jsou klíčové faktory a otázky?

Potraty: Jedná se o první volby po zrušení Roe v. Wade, rozhodnutí nejvyššího soudu, které zajišťovalo ústavní právo na potrat. Harrisová prosazuje národní zákon, který by zaručoval přístup k bezpečným potratům, zatímco Trump tvrdí, že otázka potratů je záležitostí jednotlivých států.

Demokracie: Demokraté tvrdí, že Trump představuje hrozbu pro demokratické normy, zejména po událostech z 6. ledna 2021, kdy jeho příznivci zaútočili na Kapitol. Harrisová označila Trumpa za „fašistu“ a varuje před jeho sympatiemi k zahraničním autoritářům, zatímco Trump obviňuje Harrisovou, že ona je hrozbou pro demokracii.

Ekonomika: I přes silný hospodářský růst a nízkou nezaměstnanost se Bidenovi a Harrisové nedaří přesvědčit voliče o svých ekonomických záměrech, zatímco Trump se profiluje jako lídr, který přinese daňové škrty a ochrání sociální zabezpečení.

Imigrace: Trump se nadále zaměřuje na přísnou imigrační politiku, zatímco Harrisová podporuje plán, který zahrnuje zvýšení počtu pohraničních agentů a kontrolu na hranicích v případě nadměrného počtu přechodů.

Kdo má šanci zvítězit?

Situace je velmi těsná. Harrisová a Trump jsou v národních průzkumech na 48 %, přičemž klíčové státy jako Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin zůstávají nerozhodnuté. Na výsledek budou mít vliv především voliči v těchto tzv. „swing states“.

Průzkum provedený deníkem The New York Times a univerzitou Siena College ukazuje, že rozdíl mezi oběma kandidáty v sedmi klíčových státech je minimální. Harrisová má mírný náskok v Nevadě, Severní Karolíně a Wisconsinu, zatímco Trump vede pouze v Arizoně. Ve zbývajících státech – Michigan, Georgia a Pensylvánie – jsou výsledky vyrovnané.

V Pensylvánii, která se tradičně řadí mezi klíčové „swing states“, se Trumpovi podařilo upevnit podporu a přiblížit se Harrisové. Zatímco v dřívějších průzkumech zde Harrisová vedla o čtyři procenta, aktuální čísla ukazují na těsnější souboj.

Průzkum probíhal od 24. října do 2. listopadu mezi 7879 pravděpodobnými voliči z klíčových států, a výsledky se ve všech případech pohybují v rámci statistické chyby 3,5 procenta. Zhruba 40 procent respondentů už svůj hlas odevzdalo předčasně, přičemž mezi těmito voliči má Harrisová osmiprocentní náskok. Trump však vede u těch, kteří hlas zatím neodevzdali, ale plánují přijít k volebním urnám.

Klíčové termíny, které potřebujete znát

Electoral College: Americký prezidentský systém zahrnuje sbor volitelů, kteří reprezentují jednotlivé státy na základě počtu obyvatel. Každý stát má přidělen určitý počet volitelů, kteří přidělí hlasy vítězi ve svém státě. Celkem je v USA 538 volitelů, přičemž kandidát potřebuje k vítězství 270 hlasů.

Swing states: Jedná se o klíčové státy, které mohou přehodit výsledek na jednu či druhou stranu. K těm nejdůležitějším patří například Pensylvánie, Michigan, Arizona, Florida a Wisconsin. Změna výsledků v těchto státech může rozhodnout o výsledku celé volby.

Early voting a absentee ballots: V USA existují možnosti tzv. předčasného hlasování a korespondenčního hlasování. Zejména v posledních letech má předčasné hlasování vliv na celkový průběh, protože umožňuje rychlejší sčítání.

Jak porozumět výsledkům?

V americkém volebním systému nerozhoduje celkový počet získaných hlasů (lidové hlasování), ale systém volitelů (Electoral College). Proto sledujte nejen celkový počet hlasů pro jednotlivé kandidáty, ale především počet volitelů v jednotlivých státech, přičemž na výsledky z klíčových států (swing states) se zaměřte prioritně.

Výsledky voleb jsou obvykle jasné už v noci nebo ráno po volebním dni, ale v případě těsných výsledků, jako tomu bylo v roce 2000 nebo 2020, může dojít na přepočítávání hlasů, právní spory nebo prodloužení procesu.

Americké volby mají globální význam, protože výsledek ovlivní mezinárodní vztahy, zahraniční politiku a mnoho dalších oblastí. Sledováním těchto kroků, zdrojů a analýz budete mít přehled o všech zásadních změnách i o konečném výsledku. EuroZprávy.cz budou samozřejmě volby v průběhu celého jejich konání monitorovat a nabídnou vám jak průběžné výsledky, tak i rozhovory, komentáře a analýzy.

Související

Čínský prezident Si Ťin-pching Analýza

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Současné čínsko-americké vztahy nejsou jen výsledkem ekonomické rivality či sporů o technologie, ale pokračováním mnohem staršího příběhu o moci, ponížení a snaze o morální převahu. V čínském historickém vědomí stále rezonuje trauma opiových válek, kdy Západ donutil říši Čching otevřít své trhy pod vojenským tlakem. Dnešní napětí kolem fentanylu, obchodu a sankcí tuto paměť znovu oživuje. Stejně jako tehdy nejde jen o obchod, ale o otázku důstojnosti a o to, kdo má právo určovat pravidla světového řádu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

António Guterres

Guterres: Neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je morální selhání a smrtící nedbalost

Generální tajemník OSN António Guterres na zahajovacím zasedání klimatického summitu COP30 v brazilském Belému prohlásil, že neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je „morální selhání a smrtící nedbalost“. Guterres označil tento cíl za „červenou linii“ pro obyvatelnou planetu a vyzval lídry, aby zajistili „paradigmální posun“ s cílem minimalizovat důsledky, které i dočasné překročení cíle přinese.

před 2 hodinami

Sídlo NCOZ

Kauza Dozimetr bobtná. Policie obvinila dalších sedmnáct subjektů

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájili nové trestní stíhání v další části rozsáhlé korupční kauzy Dozimetr. V pátek v této souvislosti obvinili třináct fyzických osob a také čtyři společnosti, což potvrdily tři zdroje obeznámené s průběhem vyšetřování. Dozorující státní zástupce Adam Borgula se zatím k posunu ve vyšetřování odmítl vyjádřit.

před 3 hodinami

Donald Trump a Viktor Orbán

Orbán s Trumpem si v Bílém domě notují. S Putinem se ale americký prezident setkat nechce

Americký prezident Donald Trump během setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Bílém domě prohlásil, že zvažuje udělení výjimky Maďarsku z amerických sankcí na ruskou ropu a plyn. Trump uvedl, že chápe Orbánovu obtížnou situaci. „Samozřejmě, díváme se na to, protože je pro něj velmi obtížné získat ropu a plyn z jiných oblastí,“ řekl Trump o Maďarsku. „Jak víte, nemají výhodu moře. Je to skvělá země, velká země, ale nemají moře. Nemají přístavy. A tak mají složitý problém.“

před 4 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán míří do Bílého Domu přesvědčit Trumpa, aby se setkal s Putinem

Maďarský premiér Viktor Orbán navštíví dnes Bílý dům se záměrem pokusit se zprostředkovat další summit mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Poradci krajně pravicového maďarského lídra tvrdí, že takové setkání, které Orbán navrhuje hostit v Budapešti, by mohlo přispět k ukončení války na Ukrajině.

před 6 hodinami

COP29

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů

Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Světoví lídři se sešli v Amazonii na summitu před COP30. Trump setkání bojkotuje

Světoví lídři se sešli v brazilské Amazonii na summitu před klíčovou klimatickou konferencí COP30. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve čtvrtek ostře kritizoval "extremistické síly", které odsuzují budoucí generace k životu na planetě navždy změněné globálním oteplováním. Summitu se účastní téměř všechny státy, s výjimkou Spojených států, jejichž prezident Donald Trump označil klimatickou vědu za "podvod". 

před 7 hodinami

Londýn, ilustrační fotografie

Hluboko v horách se Británie připravuje na ruský útok

V Arktidě, půl míle uvnitř norské hory poblíž města Bodø, se vojenští plánovači Spojeného království připravují na potenciální válku. Cílem cvičení je sehrát scénář, jak by vypadala reakce na nepřátelskou aktivitu Ruska v těsné blízkosti, a to rok po imaginárním příměří na Ukrajině. Během cvičení museli ministři obrany a generálové severských a pobaltských zemí rozhodnout o nejlepším postupu, když začnou sledovat pro-ruské občanské nepokoje uvnitř sousední země na základě kusých zpravodajských informací a zpráv ze sociálních sítí.

před 8 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Záchrana Amazonie, nebo těžba ropy? COP30 odhalí skutečné touhy Brazílie

Navzdory velkým ambicím brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy vést boj proti klimatickým změnám a ničení amazonského pralesa, Brazílie i nadále spoléhá na ropný průmysl jako na klíčový zdroj budování národního bohatství. Prezident obhajuje svůj přístup argumentem, že příjmy z exportu ropy pomohou financovat zrychlující se přechod země k čistší energii. Tato vnitřní rozporuplnost se podle médií naplno ukáže, jakmile bude Brazílie hostit klimatický summit COP30 v amazonském přístavním městě Belém. 

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Německý generál varuje NATO: Musíme se připravit na možný ruský útok

Německý nejvyšší operační velitel v pátek varoval, že pokud bude Rusko pokračovat v nekontrolovaném posilování své armády, mohlo by být brzy schopné zahájit rozsáhlý útok na NATO. Uvedl, že navzdory válce na Ukrajině Rusko stále disponuje velmi velkým vojenským potenciálem. Učinil tak na výroční konferenci Bundeswehru v Berlíně.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Michail Chodorkovskij

Chodorkovskij: Putinova studená válka s Evropou potrvá nejméně 10 let

Přední kritik Kremlu a bývalý ropný magnát Michail Chodorkovskij varoval Evropu, že by se měla připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, bez ohledu na výsledek války na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že "určitý druh studené války potrvá nejméně deset let". Podle Chodorkovského bude jediným odstrašujícím prostředkem proti další ruské agresi přesvědčení prezidenta Vladimira Putina o tom, že Západ představuje věrohodnou vojenskou hrozbu.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Opoziční poslanecké kluby vyvěsily vlajku Ukrajiny z oken

Okamura nechal po zvolení sundat z budovy Sněmovny ukrajinskou vlajku. Teď tam visí tři

Čerstvě zvolený předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura vydal pokyn k odstranění ukrajinské vlajky z budovy dolní komory Parlamentu, což vyvolalo ostrou kritiku opozice. Představitelé opozičních stran zareagovali tím, že vlajky na protest vyvěsili z oken svých poslaneckých klubů. Okamura, který se stal třetím nejvyšším ústavním činitelem, si za jeden ze svých prvních kroků ve funkci zvolil sundání symbolu podpory napadené zemi. 

před 13 hodinami

Katar, ilustrační foto

Katar si objednal informace o dítěti zaměstnankyně ICC, která obvinila prokurátora ze zneužívání

Žena, která prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana obvinila ze sexuálního zneužívání, se stala terčem soukromých zpravodajských firem. Tato tajná operace se měla odehrát na objednávku Kataru. Deník The Guardian odhalil podrobnosti o této invazivní operaci, při níž byly získány citlivé informace o zaměstnankyni ICC a jejích rodinných příslušnících.

před 14 hodinami

Vojenská přehlídka čínské armády

Čína masivně zbrojí. Satelitní snímky odhalily obrovský nárůst výroby raket

Čína od roku 2020 výrazně rozšířila místa spojená s výrobou střel, což posiluje její schopnost odstrašit americkou armádu a upevnit svou regionální dominanci, jak ukazuje nová analýza CNN, která zahrnuje satelitní snímky, mapy a vládní záznamy. Tento historický rozmach ostře kontrastuje s problémy v dodávkách, kterým čelí Spojené státy. Více než šedesát procent ze 136 zařízení spojených s produkcí raket nebo Raketovými silami Čínské lidové osvobozenecké armády (PLARF), které kontrolují čínský jaderný arzenál, vykazuje na satelitních snímcích známky expanze.

před 16 hodinami

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Slavia držela krok s londýnským gigantem půlhodinu. Pak Arsenal ukázal rozdíl

V nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěži Lize mistrů byl v úterý dalším soupeřem pražské Slavie jeden z věhlasných soupeřů, konkrétně londýnský Arsenal. S aktuálním lídrem anglické Premier League sice sympaticky první půlhodinu držela krok, nakonec ale ve 32. minutě inkasovala z penalty, kterou proměnil aktivní Saka. Hřebíčkem do rakve slávistických nadějí na nějaký senzačnější výsledek byl vstup do druhé půle, kdy celkem záhy dostala druhou branku. V 68. minutě pak třetí brankou i díky chybě gólmana Markoviče Arsenal potvrdil, kde se oproti Slavii nachází. Pražanům neumožnili sudí ani kopat penaltu, aby z ní tak mohli alespoň snížit.

včera

Ilustrační foto

Švédsko sníží věk trestní odpovědnosti na 13 let. Následuje širší evropský trend

Švédsko chystá snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 13 let pro nejzávažnější zločiny jako vraždy či bombové útoky. Premiér Ulf Kristersson krok obhajuje bojem proti rostoucímu násilí gangů, které podle policie „verbují děti, protože mladší 15 let nelze stíhat“. Podle kritiků však opatření nepřinese pokles kriminality. Stockholm následuje evropský trend zpřísňování vůči mladistvým pachatelům.

včera

Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci

V říjnových volbách zvolení poslanci se v pondělí ujali mandátu, když na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny složili slib. Učinila tak i nová poslankyně za SPD Irena Němcová, která má však po nástupu do funkce co vysvětlovat. Řeší se v jejím případě okolnosti zisku vysokoškolského titulu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy