Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

„Drazí občané Moldavska, dnes jste udělili lekci z demokracie hodnou zápisu do učebnic historie. Svoboda, pravda a spravedlnost zvítězily,“ uvedla Sanduová v emotivním projevu.

První výsledky naznačovaly možné vítězství Stoianogla, ale po započítání hlasů ze zahraničí, které ve velké míře podpořily Sanduovou, se situace změnila v její prospěch. Právě moldavská diaspora sehrála klíčovou roli v podpoře proevropského směřování.

Během volebního procesu čelila moldavská vláda rozsáhlým pokusům o vměšování ze strany Ruska. Podle poradce Sanduové pro národní bezpečnost měly tyto zásahy za cíl ovlivnit výsledky ve prospěch Stoianogla.

Moldavská policie se snažila eliminovat podvody, zejména ty, které se týkaly kupování hlasů. V prvním kole voleb se ukázal jako významný hráč proruský podnikatel Ilan Šor, který údajně nabízel voličům finanční odměnu za hlasování proti Sanduové. Moldavská policie uvedla, že Šor použil 24 milionů dolarů na podplácení voličů.

Rusko jakékoliv vměšování popírá, ale Šor, který momentálně žije v Rusku, otevřeně na sociálních sítích vybízel Moldavany k hlasování proti Sanduové. Sanduová uvedla, že pokusy ovlivnit volby a koupit si až 300 000 hlasů ovlivnily první kolo voleb a že byly organizovány za účelem zabránit Moldavsku v jeho evropské budoucnosti.

Sanduové vítězství přivítaly i nejvyšší evropské instituce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Sanduová prokázala výjimečnou odvahu a sílu tváří v tvář náročným výzvám.

„Jsem ráda, že s Vámi mohu pokračovat ve spolupráci na evropské budoucnosti Moldavska a jeho obyvatel,“ napsala na sociální síti X. Von der Leyenová již během své říjnové návštěvy v Kišiněvě vyjádřila podporu proevropskému kurzu Moldavska a přislíbila investice ve výši 1,8 miliardy eur.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová rovněž pogratulovala Sanduové a vyzdvihla její boj za demokracii, právní stát a evropskou budoucnost Moldavska. „Evropa bude na této cestě stát u Moldavska,“ uvedla Metsolová, která navštívila Moldavsko již několikrát s cílem podpořit reformní úsilí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připojil svou gratulaci a na platformě X napsal, že Moldavsko učinilo jasnou volbu pro ekonomický růst a stabilitu. Tímto krokem se tak vztahy mezi Moldavskem a Ukrajinou, které jsou obě na prozápadním kurzu, ještě více upevnily.

Sanduová, která se během svého dosavadního funkčního období zaměřila na posílení vztahů s Evropskou unií a demokratické reformy, se nyní chystá pokračovat ve svém proevropském kurzu. Její vítězství je důležitým signálem, že Moldavsko směřuje k integraci do Evropské unie, navzdory vlivům a tlaku z Ruska. Evropská unie je připravena nadále podporovat Moldavsko nejen investicemi, ale i technickou pomocí při realizaci reforem.

Sanduová ve svém projevu zdůraznila, že její prioritou bude boj proti korupci, podpora ekonomického růstu a zlepšení sociální stability. Její vítězství tak přináší naději nejen pro Moldavsko, ale i pro další země v regionu usilující o integraci s Evropskou unií.

Související

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Více souvisejících

Moldavsko Maia Sandu

Aktuálně se děje

před 47 minutami

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

včera

Kim vyměnil lidské životy za stíhačky? Objevuje se důvod, proč poslal vojáky bojovat na Ukrajinu

Spojené státy by měly pokračovat v posilování své odstrašující síly v asijsko-pacifickém regionu, uvedl admirál Samuel Paparo, velitel amerického Indo-pacifického velení (INDOPACOM). Paparo během fóra Reagan National Defense Forum oznámil, že mezi Ruskem a Severní Koreou probíhají jednání o možné dodávce ruských stíhacích letounů MiG-29 a Su-27 do KLDR.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy