Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

1. George Washington – jediné jednohlasné vítězství
George Washington, první prezident Spojených států, zůstává jediným, kdo byl zvolen jednomyslně. Při volbách v roce 1789 i 1792 získal hlasy všech volitelů, což ho postavilo do jedinečné pozice v historii. Washington byl tak respektovanou postavou, že mu politické strany věřily, i když je sám kritizoval. Od té doby se každé volby staly otázkou soutěže mezi dvěma nebo více stranami a žádný další kandidát nezískal úplnou podporu volitelů.

2. Záhadná smrt Williama Henryho Harrisona
Volby v roce 1840 přinesly vítězství Williama Henryho Harrisona, který byl zvolen jako devátý prezident USA. Harrison byl znám svou vojenskou kariérou a tvrdou kampaní, kterou podporovalo heslo „Tippecanoe and Tyler Too“. Nicméně se do historie zapsal spíše smutně – zemřel pouhý měsíc po nástupu do úřadu, údajně po nachlazení, které chytil při své inaugurační řeči. Jeho smrt přinesla otázky ohledně následnictví, což vedlo k tomu, že viceprezident John Tyler převzal jeho úřad, což poprvé vyzkoušelo ústavní zásadu, že viceprezident se stává prezidentem v případě úmrtí předchůdce.

3. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2000
Volby v roce 2000 mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem byly jedny z nejkontroverznějších. Po dlouhých dnech nejistoty, kdy Floridský soud přikázal opakované sčítání hlasů v důsledku mimořádně těsného rozdílu, rozhodl Nejvyšší soud USA ve prospěch Bushe. Toto rozhodnutí vzbudilo obrovskou pozornost a vyvolalo debaty o volebních pravidlech a systému volitelů. Výsledek také posílil snahy o reformy volebních metod a standardizaci sčítání hlasů.

4. První afroamerický prezident Barack Obama
Rok 2008 přinesl zásadní změnu, když se Barack Obama stal prvním afroamerickým prezidentem USA. Tento historický moment inspiroval miliony lidí a dodal významné politické body demokratické straně. Obamova kampaň se zaměřila na naději a změnu a oslovila nové generace voličů, čímž přepsala pravidla moderního vedení kampaně.

5. Franklin D. Roosevelt – prezident s nejdelší službou
Franklin D. Roosevelt je jediným prezidentem USA, který sloužil čtyři funkční období (1933–1945). V době hospodářské krize a druhé světové války si udržel obrovskou podporu veřejnosti, ale jeho dlouhý pobyt ve funkci vedl k ústavní změně. Po jeho smrti byl schválen 22. dodatek Ústavy, který omezuje prezidenta na dvě funkční období. Tento dodatek měl zajistit, aby se prezidentský úřad nestal doživotní pozicí a chránil demokratické principy Spojených států.

6. Těsný souboj v roce 1960 mezi Kennedym a Nixonem
Volby v roce 1960 mezi Johnem F. Kennedym a Richardem Nixonem byly jedním z nejtěsnějších prezidentských klání v historii. Kennedy nakonec zvítězil s rozdílem pouze 0,17 % hlasů. Tento souboj byl také první, který zahrnoval televizní debaty mezi kandidáty, což změnilo způsob, jakým voliči vnímali prezidentské volby. Televize umožnila lidem vidět kandidáty v přímém přenosu, což posílilo význam mediálního vystupování a charisma pro úspěšnou kampaň.

7. Nečekané vítězství Donalda Trumpa v roce 2016
Prezidentské volby v roce 2016 přinesly jeden z největších překvapení, když republikánský kandidát Donald Trump porazil demokratku Hillary Clintonovou. Vítězství Trumpa bylo nečekané, protože Clintonová vedla ve většině průzkumů až do volební noci. Trumpovo vítězství vyvolalo debatu o roli sociálních médií, manipulaci s informacemi a o možném vlivu zahraničních sil. Tato volba také zvýšila zájem o volební systém, který umožňuje kandidátovi získat méně hlasů veřejnosti, ale přesto zvítězit díky hlasům volitelů.

8. Role volebních inovací a poštovního hlasování
V posledních dekádách přibyly nové formy hlasování, například poštovní hlasování a předčasné hlasování, což umožňuje voličům vyhnout se dlouhým frontám a hlasovat s předstihem. Tento trend nabyl na síle zejména během pandemie Covid-19 v roce 2020, kdy miliony Američanů hlasovaly poštou. Toto nové nastavení změnilo volební dynamiku a přineslo nové výzvy, zejména co se týče bezpečnosti a kontroly těchto hlasů.

9. Nejmladší kandidát v historii – William Jennings Bryan
V roce 1896 se William Jennings Bryan, ve věku pouhých 36 let, stal nejmladším prezidentským kandidátem v historii. Tento populistický demokrat byl známý svým působivým oratorstvím a svou schopností oslovit nižší třídy. Ačkoli nakonec prohrál, jeho kampaň měla dlouhodobý dopad na demokratickou stranu a jeho charisma z něj učinilo jednu z nezapomenutelných postav americké politické historie.

10. První kandidátka na prezidentku – Victoria Woodhull
Victoria Woodhull se v roce 1872 stala první ženou, která kandidovala na prezidentku Spojených států. Ačkoli neměla reálnou šanci na vítězství, její kandidatura se stala symbolem pro boj za ženská práva a volební právo. Trvalo téměř sto let, než se žena stala vážnou kandidátkou na úřad prezidenta, ale Woodhull byla průkopnicí, která posunula hranice možného.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA George Washington (prezident USA)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Alena Schillerová

Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí

Nová ministryně financí Alena Schillerová, která se vrátila do čela resortu, ostře kritizovala dosavadní stav hospodaření. Hned po uvedení do úřadu, které proběhlo jako první, jelikož je Ministerstvo financí nejblíže Úřadu vlády, prohlásila, že "končí umělé nadhodnocování příjmů". Resorty postupně přijímají i další členové nové vlády Andreje Babiše.

Aktualizováno před 45 minutami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Nepotřebujeme sto dnů hájení, budeme vládou všech občanů, prohlásil Babiš

Nově jmenovaný kabinet Andreje Babiše se sešel na prvním jednání krátce po ceremonii, kde jej prezident Petr Pavel uvedl do funkce. Premiér Babiš po jednání prohlásil, že se jeho vláda hodlá stát vládou všech občanů a zdůraznil, že nebude vyžadovat obvyklých "sto dnů hájení". Ministři za ANO, SPD a Motoristy sobě dorazili na Úřad vlády autobusem.

před 57 minutami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Mluvčí Babišovy vlády bude bývalá televizní rosnička

Bezprostředně po ranním jmenování prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě se ministři nového kabinetu Andreje Babiše odebrali do Strakovy akademie, kde se konalo první, spíše technické, zasedání vlády. Premiér Babiš následně zahájil proces uvádění členů kabinetu do jejich ministerských funkcí, který potrvá až do večerních hodin.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Nová Babišova vláda poprvé zasedala. (15.12.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval vládu premiéra Andreje Babiše. Tato koaliční vláda, která se stane v pořadí třetím kabinetem pod Babišovým vedením, nahradí současnou vládu Petra Fialy, která je v demisi. Babiš byl pověřen sestavením kabinetu již koncem října a předsedou vlády byl jmenován 9. prosince.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hledání nového trenéra národního týmu se komplikuje. FAČR dala Slavia s Trpišovským košem

Když se v říjnu rozhodla Fotbalová asociace ČR – nutno říct, že po řadě nepřesvědčivých výkonů české fotbalové reprezentace (se Saúdskou Arábií 1:1 či s Faerskými ostrovy 1:2) právem – rozloučit se s koučem Ivanem Haškem a nahradit ho dočasně dosavadním asistentem Jaroslavem Köstlem, počítalo se tehdy s tím, že tak asociace činí s dlouhodobou koncepcí a především náhradou, kterou už mají připravenou. I dva měsíce od tohoto momentu to však vypadá, že svaz neměl a stále nemá ani jedno. A hlavně stále nemá nového hlavního trenéra, kterým se po sobotě navíc nestane ani kouč pražské Slavie Jindřich Trpišovský. Klub se totiž definitivně rozhodl, že svého stratéga neuvolní.

včera

Ilustrační fotografie.

Důchody v příštím roce. Úřad shrnul, co bude od ledna jinak

Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

včera

Filip Turek

Turka se jmenování vlády netýká, podstoupí zákrok v nemocnici

Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé). 

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce

Ukrajinský prezident Volodymyr otevřel otázku válečných voleb a zároveň názorně ukázal Západu, proč jsou prakticky neproveditelné. Bezpečnostní garance, které podmiňují jejich konání, mohou reálně poskytnout jen ti, kdo Ukrajinu ostřelují – nikoli spojenci, kteří by se tím ocitli v přímém konfliktu s Ruskem. Vše tak odhaluje podstatu dilematu. Kyjev čelí kritice za neuspořádání hlasování, ale jakmile by k němu přistoupil, riskoval by chaos, civilní oběti i další destabilizaci země.

včera

Skvělá zpráva od policistů. Pohřešovaný dvanáctiletý chlapec se konečně našel

Dobrá zpráva přišla během čtvrtého dne pátrání po dvanáctiletém chlapci ze Zlínska. Policie v neděli odpoledne bez dalších podrobností informovala, že školáka našla. Strážci zákona se ale budou případem zabývat i nadále. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy