Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

1. George Washington – jediné jednohlasné vítězství
George Washington, první prezident Spojených států, zůstává jediným, kdo byl zvolen jednomyslně. Při volbách v roce 1789 i 1792 získal hlasy všech volitelů, což ho postavilo do jedinečné pozice v historii. Washington byl tak respektovanou postavou, že mu politické strany věřily, i když je sám kritizoval. Od té doby se každé volby staly otázkou soutěže mezi dvěma nebo více stranami a žádný další kandidát nezískal úplnou podporu volitelů.

2. Záhadná smrt Williama Henryho Harrisona
Volby v roce 1840 přinesly vítězství Williama Henryho Harrisona, který byl zvolen jako devátý prezident USA. Harrison byl znám svou vojenskou kariérou a tvrdou kampaní, kterou podporovalo heslo „Tippecanoe and Tyler Too“. Nicméně se do historie zapsal spíše smutně – zemřel pouhý měsíc po nástupu do úřadu, údajně po nachlazení, které chytil při své inaugurační řeči. Jeho smrt přinesla otázky ohledně následnictví, což vedlo k tomu, že viceprezident John Tyler převzal jeho úřad, což poprvé vyzkoušelo ústavní zásadu, že viceprezident se stává prezidentem v případě úmrtí předchůdce.

3. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2000
Volby v roce 2000 mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem byly jedny z nejkontroverznějších. Po dlouhých dnech nejistoty, kdy Floridský soud přikázal opakované sčítání hlasů v důsledku mimořádně těsného rozdílu, rozhodl Nejvyšší soud USA ve prospěch Bushe. Toto rozhodnutí vzbudilo obrovskou pozornost a vyvolalo debaty o volebních pravidlech a systému volitelů. Výsledek také posílil snahy o reformy volebních metod a standardizaci sčítání hlasů.

4. První afroamerický prezident Barack Obama
Rok 2008 přinesl zásadní změnu, když se Barack Obama stal prvním afroamerickým prezidentem USA. Tento historický moment inspiroval miliony lidí a dodal významné politické body demokratické straně. Obamova kampaň se zaměřila na naději a změnu a oslovila nové generace voličů, čímž přepsala pravidla moderního vedení kampaně.

5. Franklin D. Roosevelt – prezident s nejdelší službou
Franklin D. Roosevelt je jediným prezidentem USA, který sloužil čtyři funkční období (1933–1945). V době hospodářské krize a druhé světové války si udržel obrovskou podporu veřejnosti, ale jeho dlouhý pobyt ve funkci vedl k ústavní změně. Po jeho smrti byl schválen 22. dodatek Ústavy, který omezuje prezidenta na dvě funkční období. Tento dodatek měl zajistit, aby se prezidentský úřad nestal doživotní pozicí a chránil demokratické principy Spojených států.

6. Těsný souboj v roce 1960 mezi Kennedym a Nixonem
Volby v roce 1960 mezi Johnem F. Kennedym a Richardem Nixonem byly jedním z nejtěsnějších prezidentských klání v historii. Kennedy nakonec zvítězil s rozdílem pouze 0,17 % hlasů. Tento souboj byl také první, který zahrnoval televizní debaty mezi kandidáty, což změnilo způsob, jakým voliči vnímali prezidentské volby. Televize umožnila lidem vidět kandidáty v přímém přenosu, což posílilo význam mediálního vystupování a charisma pro úspěšnou kampaň.

7. Nečekané vítězství Donalda Trumpa v roce 2016
Prezidentské volby v roce 2016 přinesly jeden z největších překvapení, když republikánský kandidát Donald Trump porazil demokratku Hillary Clintonovou. Vítězství Trumpa bylo nečekané, protože Clintonová vedla ve většině průzkumů až do volební noci. Trumpovo vítězství vyvolalo debatu o roli sociálních médií, manipulaci s informacemi a o možném vlivu zahraničních sil. Tato volba také zvýšila zájem o volební systém, který umožňuje kandidátovi získat méně hlasů veřejnosti, ale přesto zvítězit díky hlasům volitelů.

8. Role volebních inovací a poštovního hlasování
V posledních dekádách přibyly nové formy hlasování, například poštovní hlasování a předčasné hlasování, což umožňuje voličům vyhnout se dlouhým frontám a hlasovat s předstihem. Tento trend nabyl na síle zejména během pandemie Covid-19 v roce 2020, kdy miliony Američanů hlasovaly poštou. Toto nové nastavení změnilo volební dynamiku a přineslo nové výzvy, zejména co se týče bezpečnosti a kontroly těchto hlasů.

9. Nejmladší kandidát v historii – William Jennings Bryan
V roce 1896 se William Jennings Bryan, ve věku pouhých 36 let, stal nejmladším prezidentským kandidátem v historii. Tento populistický demokrat byl známý svým působivým oratorstvím a svou schopností oslovit nižší třídy. Ačkoli nakonec prohrál, jeho kampaň měla dlouhodobý dopad na demokratickou stranu a jeho charisma z něj učinilo jednu z nezapomenutelných postav americké politické historie.

10. První kandidátka na prezidentku – Victoria Woodhull
Victoria Woodhull se v roce 1872 stala první ženou, která kandidovala na prezidentku Spojených států. Ačkoli neměla reálnou šanci na vítězství, její kandidatura se stala symbolem pro boj za ženská práva a volební právo. Trvalo téměř sto let, než se žena stala vážnou kandidátkou na úřad prezidenta, ale Woodhull byla průkopnicí, která posunula hranice možného.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA George Washington (prezident USA)

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy