Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

1. George Washington – jediné jednohlasné vítězství
George Washington, první prezident Spojených států, zůstává jediným, kdo byl zvolen jednomyslně. Při volbách v roce 1789 i 1792 získal hlasy všech volitelů, což ho postavilo do jedinečné pozice v historii. Washington byl tak respektovanou postavou, že mu politické strany věřily, i když je sám kritizoval. Od té doby se každé volby staly otázkou soutěže mezi dvěma nebo více stranami a žádný další kandidát nezískal úplnou podporu volitelů.

2. Záhadná smrt Williama Henryho Harrisona
Volby v roce 1840 přinesly vítězství Williama Henryho Harrisona, který byl zvolen jako devátý prezident USA. Harrison byl znám svou vojenskou kariérou a tvrdou kampaní, kterou podporovalo heslo „Tippecanoe and Tyler Too“. Nicméně se do historie zapsal spíše smutně – zemřel pouhý měsíc po nástupu do úřadu, údajně po nachlazení, které chytil při své inaugurační řeči. Jeho smrt přinesla otázky ohledně následnictví, což vedlo k tomu, že viceprezident John Tyler převzal jeho úřad, což poprvé vyzkoušelo ústavní zásadu, že viceprezident se stává prezidentem v případě úmrtí předchůdce.

3. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2000
Volby v roce 2000 mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem byly jedny z nejkontroverznějších. Po dlouhých dnech nejistoty, kdy Floridský soud přikázal opakované sčítání hlasů v důsledku mimořádně těsného rozdílu, rozhodl Nejvyšší soud USA ve prospěch Bushe. Toto rozhodnutí vzbudilo obrovskou pozornost a vyvolalo debaty o volebních pravidlech a systému volitelů. Výsledek také posílil snahy o reformy volebních metod a standardizaci sčítání hlasů.

4. První afroamerický prezident Barack Obama
Rok 2008 přinesl zásadní změnu, když se Barack Obama stal prvním afroamerickým prezidentem USA. Tento historický moment inspiroval miliony lidí a dodal významné politické body demokratické straně. Obamova kampaň se zaměřila na naději a změnu a oslovila nové generace voličů, čímž přepsala pravidla moderního vedení kampaně.

5. Franklin D. Roosevelt – prezident s nejdelší službou
Franklin D. Roosevelt je jediným prezidentem USA, který sloužil čtyři funkční období (1933–1945). V době hospodářské krize a druhé světové války si udržel obrovskou podporu veřejnosti, ale jeho dlouhý pobyt ve funkci vedl k ústavní změně. Po jeho smrti byl schválen 22. dodatek Ústavy, který omezuje prezidenta na dvě funkční období. Tento dodatek měl zajistit, aby se prezidentský úřad nestal doživotní pozicí a chránil demokratické principy Spojených států.

6. Těsný souboj v roce 1960 mezi Kennedym a Nixonem
Volby v roce 1960 mezi Johnem F. Kennedym a Richardem Nixonem byly jedním z nejtěsnějších prezidentských klání v historii. Kennedy nakonec zvítězil s rozdílem pouze 0,17 % hlasů. Tento souboj byl také první, který zahrnoval televizní debaty mezi kandidáty, což změnilo způsob, jakým voliči vnímali prezidentské volby. Televize umožnila lidem vidět kandidáty v přímém přenosu, což posílilo význam mediálního vystupování a charisma pro úspěšnou kampaň.

7. Nečekané vítězství Donalda Trumpa v roce 2016
Prezidentské volby v roce 2016 přinesly jeden z největších překvapení, když republikánský kandidát Donald Trump porazil demokratku Hillary Clintonovou. Vítězství Trumpa bylo nečekané, protože Clintonová vedla ve většině průzkumů až do volební noci. Trumpovo vítězství vyvolalo debatu o roli sociálních médií, manipulaci s informacemi a o možném vlivu zahraničních sil. Tato volba také zvýšila zájem o volební systém, který umožňuje kandidátovi získat méně hlasů veřejnosti, ale přesto zvítězit díky hlasům volitelů.

8. Role volebních inovací a poštovního hlasování
V posledních dekádách přibyly nové formy hlasování, například poštovní hlasování a předčasné hlasování, což umožňuje voličům vyhnout se dlouhým frontám a hlasovat s předstihem. Tento trend nabyl na síle zejména během pandemie Covid-19 v roce 2020, kdy miliony Američanů hlasovaly poštou. Toto nové nastavení změnilo volební dynamiku a přineslo nové výzvy, zejména co se týče bezpečnosti a kontroly těchto hlasů.

9. Nejmladší kandidát v historii – William Jennings Bryan
V roce 1896 se William Jennings Bryan, ve věku pouhých 36 let, stal nejmladším prezidentským kandidátem v historii. Tento populistický demokrat byl známý svým působivým oratorstvím a svou schopností oslovit nižší třídy. Ačkoli nakonec prohrál, jeho kampaň měla dlouhodobý dopad na demokratickou stranu a jeho charisma z něj učinilo jednu z nezapomenutelných postav americké politické historie.

10. První kandidátka na prezidentku – Victoria Woodhull
Victoria Woodhull se v roce 1872 stala první ženou, která kandidovala na prezidentku Spojených států. Ačkoli neměla reálnou šanci na vítězství, její kandidatura se stala symbolem pro boj za ženská práva a volební právo. Trvalo téměř sto let, než se žena stala vážnou kandidátkou na úřad prezidenta, ale Woodhull byla průkopnicí, která posunula hranice možného.

Související

Joe Biden

Projekt 2025 bude pro USA katastrofa, varuje Biden Trumpa

Prezident Joe Biden v rámci svého projevu v institutu Brookings upozornil na hrozby plynoucí z implementace tzv. Projektu 2025, který připravují konzervativní skupiny jako plán na radikální přestavbu americké vlády. Biden doufá, že příští prezident tento plán nepodpoří.
Donald Trump a princ William se setkali v Paříži. (7.12.2024)

Palác prozradil, o čem princ William hovořil s Donaldem Trumpem

Princ William v sobotu reprezentoval Velkou Británii na znovuotevření katedrály Notre-Dame v Paříži, kde se setkal se světovými státníky. Jedním z nich byl zvolený americký prezident Donald Trump. Oba muži během schůzky řešili speciální vztah mezi svými zeměmi. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA George Washington (prezident USA)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 25 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

Sjednocená Sýrie zůstává nesplněným snem. Pád Asada na tom nic nemění

Nedělní pád syrského diktátora Bašára Asada znamená zásadní zlom v moderní historii země. Asad, který vládl více než dvě desetiletí, spolu se svou rodinou údajně uprchl do Ruska. Jeho odchod otevřel dveře k novým možnostem pro miliony Syřanů, kteří uprchli během občanské války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy