Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

1. George Washington – jediné jednohlasné vítězství
George Washington, první prezident Spojených států, zůstává jediným, kdo byl zvolen jednomyslně. Při volbách v roce 1789 i 1792 získal hlasy všech volitelů, což ho postavilo do jedinečné pozice v historii. Washington byl tak respektovanou postavou, že mu politické strany věřily, i když je sám kritizoval. Od té doby se každé volby staly otázkou soutěže mezi dvěma nebo více stranami a žádný další kandidát nezískal úplnou podporu volitelů.

2. Záhadná smrt Williama Henryho Harrisona
Volby v roce 1840 přinesly vítězství Williama Henryho Harrisona, který byl zvolen jako devátý prezident USA. Harrison byl znám svou vojenskou kariérou a tvrdou kampaní, kterou podporovalo heslo „Tippecanoe and Tyler Too“. Nicméně se do historie zapsal spíše smutně – zemřel pouhý měsíc po nástupu do úřadu, údajně po nachlazení, které chytil při své inaugurační řeči. Jeho smrt přinesla otázky ohledně následnictví, což vedlo k tomu, že viceprezident John Tyler převzal jeho úřad, což poprvé vyzkoušelo ústavní zásadu, že viceprezident se stává prezidentem v případě úmrtí předchůdce.

3. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2000
Volby v roce 2000 mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem byly jedny z nejkontroverznějších. Po dlouhých dnech nejistoty, kdy Floridský soud přikázal opakované sčítání hlasů v důsledku mimořádně těsného rozdílu, rozhodl Nejvyšší soud USA ve prospěch Bushe. Toto rozhodnutí vzbudilo obrovskou pozornost a vyvolalo debaty o volebních pravidlech a systému volitelů. Výsledek také posílil snahy o reformy volebních metod a standardizaci sčítání hlasů.

4. První afroamerický prezident Barack Obama
Rok 2008 přinesl zásadní změnu, když se Barack Obama stal prvním afroamerickým prezidentem USA. Tento historický moment inspiroval miliony lidí a dodal významné politické body demokratické straně. Obamova kampaň se zaměřila na naději a změnu a oslovila nové generace voličů, čímž přepsala pravidla moderního vedení kampaně.

5. Franklin D. Roosevelt – prezident s nejdelší službou
Franklin D. Roosevelt je jediným prezidentem USA, který sloužil čtyři funkční období (1933–1945). V době hospodářské krize a druhé světové války si udržel obrovskou podporu veřejnosti, ale jeho dlouhý pobyt ve funkci vedl k ústavní změně. Po jeho smrti byl schválen 22. dodatek Ústavy, který omezuje prezidenta na dvě funkční období. Tento dodatek měl zajistit, aby se prezidentský úřad nestal doživotní pozicí a chránil demokratické principy Spojených států.

6. Těsný souboj v roce 1960 mezi Kennedym a Nixonem
Volby v roce 1960 mezi Johnem F. Kennedym a Richardem Nixonem byly jedním z nejtěsnějších prezidentských klání v historii. Kennedy nakonec zvítězil s rozdílem pouze 0,17 % hlasů. Tento souboj byl také první, který zahrnoval televizní debaty mezi kandidáty, což změnilo způsob, jakým voliči vnímali prezidentské volby. Televize umožnila lidem vidět kandidáty v přímém přenosu, což posílilo význam mediálního vystupování a charisma pro úspěšnou kampaň.

7. Nečekané vítězství Donalda Trumpa v roce 2016
Prezidentské volby v roce 2016 přinesly jeden z největších překvapení, když republikánský kandidát Donald Trump porazil demokratku Hillary Clintonovou. Vítězství Trumpa bylo nečekané, protože Clintonová vedla ve většině průzkumů až do volební noci. Trumpovo vítězství vyvolalo debatu o roli sociálních médií, manipulaci s informacemi a o možném vlivu zahraničních sil. Tato volba také zvýšila zájem o volební systém, který umožňuje kandidátovi získat méně hlasů veřejnosti, ale přesto zvítězit díky hlasům volitelů.

8. Role volebních inovací a poštovního hlasování
V posledních dekádách přibyly nové formy hlasování, například poštovní hlasování a předčasné hlasování, což umožňuje voličům vyhnout se dlouhým frontám a hlasovat s předstihem. Tento trend nabyl na síle zejména během pandemie Covid-19 v roce 2020, kdy miliony Američanů hlasovaly poštou. Toto nové nastavení změnilo volební dynamiku a přineslo nové výzvy, zejména co se týče bezpečnosti a kontroly těchto hlasů.

9. Nejmladší kandidát v historii – William Jennings Bryan
V roce 1896 se William Jennings Bryan, ve věku pouhých 36 let, stal nejmladším prezidentským kandidátem v historii. Tento populistický demokrat byl známý svým působivým oratorstvím a svou schopností oslovit nižší třídy. Ačkoli nakonec prohrál, jeho kampaň měla dlouhodobý dopad na demokratickou stranu a jeho charisma z něj učinilo jednu z nezapomenutelných postav americké politické historie.

10. První kandidátka na prezidentku – Victoria Woodhull
Victoria Woodhull se v roce 1872 stala první ženou, která kandidovala na prezidentku Spojených států. Ačkoli neměla reálnou šanci na vítězství, její kandidatura se stala symbolem pro boj za ženská práva a volební právo. Trvalo téměř sto let, než se žena stala vážnou kandidátkou na úřad prezidenta, ale Woodhull byla průkopnicí, která posunula hranice možného.

Související

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Axios: Trumpova dohoda s Putinem je reakcí na to, že Kyjev nezastavil útoky na rafinérie

Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Volby USA ,  George Washington (prezident USA)

Aktuálně se děje

včera

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

včera

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka

Výsledky nedávných komunálních voleb přinesly vládnímu hnutí ANO výrazný neúspěch v hlavním městě, který představitelé strany označili za totální propadák. Zatímco na celostátní úrovni hnutí zaznamenalo vítězství v počtu hlasů a uspělo v řadě regionálních center, situace v Praze ukázala na hluboké neshody a ztrátu voličské podpory v metropoli.

včera

včera

Rijád

12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii

Mezinárodní letiště Krále Chálida v saúdskoarabském Rijádu se stalo terčem ničivého útoku jemenské povstalecké skupiny Hútíů, který si vyžádal nejméně dvanáct lidských životů a přes tři sta zraněných. Úder na hlavní vzdušný přístav saúdskoarabské metropole představuje nejtragičtější incident vůči tomuto významnému spojenci Spojených států za více než deset let a třetí útok na stejné letiště během jednoho týdne.

včera

Donald Tusk

V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání

Polsko se ocitlo v bezprecedentní bezpečnostní pohotovosti poté, co policie obdržela informaci o plánovaném atentátu na předsedu vlády Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysza. Oznámila to mluvčí ministerstva vnitra a správy Karolina Gałecka s tím, že úřady na tuto hrozbu reagují okamžitými a ráznými kroky na nejvyšší možné úrovni.

včera

Volby, ilustrační foto

Česko má po prvním kole 5 nových senátorů. Největší úspěch slavil STAN

Česko zná po úvodním kole letošních senátních jména první pětice zákonodárců, kteří si zajistili mandát v horní komoře Parlamentu hned v prvním pokusu díky zisku nadpoloviční většiny odevzdaných hlasů. O přízeň voličů usilovalo celkem 154 kandidátů a mandát obhajovalo 23 z 27 končících senátorů, přičemž v drtivé většině obvodů rozhodne až nadcházející druhé kolo, které se uskuteční v pátek 16. a sobotu 17. října.

včera

Ostrava

Komunální volby v Ostravě: Vítězné ANO ztratilo mandáty, SPD a Piráti propadli

V Ostravě skončilo sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které potvrdily pokračování dosavadního politického směřování v moravskoslezské metropoli. Volební účast dosáhla 35,03 procenta, což ukazuje na zdrženlivější zájem obyvatel o správu města ve srovnání s jinými regiony. Konečné výsledky ukázaly, že vítězství obhájilo hnutí ANO 2011, přestože zaznamenalo ztrátu dřívějších pozic.

včera

včera

Praha, ilustrační foto

Komunální volby v Praze vyhrál STAN, hnutí ANO přišlo o tři zastupitele

V Praze skončilo po sedmé hodině ranní sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které přinesly zcela mimořádně těsný souboj na čele politické scény hlavního města. Volební účast dosáhla 46,04 procenta a konečné výsledky ukázaly, že o přízeň voličů se svedl naprosto vyrovnaný boj mezi hnutím Starostové a nezávislí a tradiční koalicí SPOLU pro Prahu.

Aktualizováno 10. října 2026 23:59

Volby, ilustrační foto

Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů. Celý průběh sčítání jsme pro vás sledovali online.

10. října 2026 23:54

Brno

Dominance ODS v Brně skončila. V Ostravě ANO ztratilo voliče

Sčítání hlasů v letošních komunálních a senátních volbách přináší po uzavření volebních místností finální obrysy rozložení politických sil ve velkých českých městech, kde se v některých případech schyluje k historickým změnám na radnicích. Zatímco v řadě obcí a menších měst dominují nezávislí kandidáti, moravské metropole Brno a Ostrava nabízejí velmi dramatické souboje, které ukazují na posuny voličských preferencí pod vlivem celostátní politiky.

10. října 2026 23:27

10. října 2026 23:09

Vít Rakušan

Starostové nechtěli úspěch v Praze zakřiknout. Naše vize má šanci, řekl Rakušan

Dlouho se u Starostů a nezávislých čekalo, než představitelé opozičního hnutí znovu předstoupili před novináře, aby reflektovali úspěch v Praze, kde všechno nasvědčuje tomu, že Petr Hlaváček by se mohl stát novým primátorem. Klíčová budou povolební jednání, která se povedou s dalšími třemi subjekty. STAN zároveň uspěl v hlavním městě i v senátních volbách. 

10. října 2026 23:08

Praha

Souboj o Prahu míří do finále. STAN směřuje k vítězství, Piráti ztrácí, Macinka neskrývá zklamání

Sčítání hlasů v komunálních volbách v hlavním městě Praze po sečtení dvou třetin okrsků přináší velmi vyrovnaný souboj o vítězství mezi hnutím STAN v čele s Petrem Hlaváčkem a koalicí Spolu pro Prahu vedenou Tomášem Portlíkem. Starostové a nezávislí si průběžně drží první místo se ziskem přibližně třiadvaceti procent hlasů, zatímco Spolu pro Prahu jim dýchá na záda s necelými jednadvaceti a půl procenta, přesto už porážku přiznalo.

10. října 2026 22:35

10. října 2026 22:10

Zůstáváme nejsilnější politickou silou v zemi, v Praze proti mně budují nenávist, prohlásil Babiš po volbách

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vystoupil na tiskové konferenci ve volebním štábu, kde zhodnotil dosavadní výsledky právě skončených komunálních a senátních voleb jako velmi úspěšné. Podle jeho slov potvrdily sčítání hlasů i volební zisky, že hnutí ANO zůstává nejsilnější politickou silou v zemi na všech úrovních s výjimkou Senátu. Vládní předseda zároveň poznamenal, že výsledky se velmi blíží úspěšnému roku 2022, a to navzdory tomu, že politici vládních stran měli tentokrát na kampaň podstatně méně času než v tehdejším období, kdy působili v opozici.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy