Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

1. George Washington – jediné jednohlasné vítězství
George Washington, první prezident Spojených států, zůstává jediným, kdo byl zvolen jednomyslně. Při volbách v roce 1789 i 1792 získal hlasy všech volitelů, což ho postavilo do jedinečné pozice v historii. Washington byl tak respektovanou postavou, že mu politické strany věřily, i když je sám kritizoval. Od té doby se každé volby staly otázkou soutěže mezi dvěma nebo více stranami a žádný další kandidát nezískal úplnou podporu volitelů.

2. Záhadná smrt Williama Henryho Harrisona
Volby v roce 1840 přinesly vítězství Williama Henryho Harrisona, který byl zvolen jako devátý prezident USA. Harrison byl znám svou vojenskou kariérou a tvrdou kampaní, kterou podporovalo heslo „Tippecanoe and Tyler Too“. Nicméně se do historie zapsal spíše smutně – zemřel pouhý měsíc po nástupu do úřadu, údajně po nachlazení, které chytil při své inaugurační řeči. Jeho smrt přinesla otázky ohledně následnictví, což vedlo k tomu, že viceprezident John Tyler převzal jeho úřad, což poprvé vyzkoušelo ústavní zásadu, že viceprezident se stává prezidentem v případě úmrtí předchůdce.

3. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2000
Volby v roce 2000 mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem byly jedny z nejkontroverznějších. Po dlouhých dnech nejistoty, kdy Floridský soud přikázal opakované sčítání hlasů v důsledku mimořádně těsného rozdílu, rozhodl Nejvyšší soud USA ve prospěch Bushe. Toto rozhodnutí vzbudilo obrovskou pozornost a vyvolalo debaty o volebních pravidlech a systému volitelů. Výsledek také posílil snahy o reformy volebních metod a standardizaci sčítání hlasů.

4. První afroamerický prezident Barack Obama
Rok 2008 přinesl zásadní změnu, když se Barack Obama stal prvním afroamerickým prezidentem USA. Tento historický moment inspiroval miliony lidí a dodal významné politické body demokratické straně. Obamova kampaň se zaměřila na naději a změnu a oslovila nové generace voličů, čímž přepsala pravidla moderního vedení kampaně.

5. Franklin D. Roosevelt – prezident s nejdelší službou
Franklin D. Roosevelt je jediným prezidentem USA, který sloužil čtyři funkční období (1933–1945). V době hospodářské krize a druhé světové války si udržel obrovskou podporu veřejnosti, ale jeho dlouhý pobyt ve funkci vedl k ústavní změně. Po jeho smrti byl schválen 22. dodatek Ústavy, který omezuje prezidenta na dvě funkční období. Tento dodatek měl zajistit, aby se prezidentský úřad nestal doživotní pozicí a chránil demokratické principy Spojených států.

6. Těsný souboj v roce 1960 mezi Kennedym a Nixonem
Volby v roce 1960 mezi Johnem F. Kennedym a Richardem Nixonem byly jedním z nejtěsnějších prezidentských klání v historii. Kennedy nakonec zvítězil s rozdílem pouze 0,17 % hlasů. Tento souboj byl také první, který zahrnoval televizní debaty mezi kandidáty, což změnilo způsob, jakým voliči vnímali prezidentské volby. Televize umožnila lidem vidět kandidáty v přímém přenosu, což posílilo význam mediálního vystupování a charisma pro úspěšnou kampaň.

7. Nečekané vítězství Donalda Trumpa v roce 2016
Prezidentské volby v roce 2016 přinesly jeden z největších překvapení, když republikánský kandidát Donald Trump porazil demokratku Hillary Clintonovou. Vítězství Trumpa bylo nečekané, protože Clintonová vedla ve většině průzkumů až do volební noci. Trumpovo vítězství vyvolalo debatu o roli sociálních médií, manipulaci s informacemi a o možném vlivu zahraničních sil. Tato volba také zvýšila zájem o volební systém, který umožňuje kandidátovi získat méně hlasů veřejnosti, ale přesto zvítězit díky hlasům volitelů.

8. Role volebních inovací a poštovního hlasování
V posledních dekádách přibyly nové formy hlasování, například poštovní hlasování a předčasné hlasování, což umožňuje voličům vyhnout se dlouhým frontám a hlasovat s předstihem. Tento trend nabyl na síle zejména během pandemie Covid-19 v roce 2020, kdy miliony Američanů hlasovaly poštou. Toto nové nastavení změnilo volební dynamiku a přineslo nové výzvy, zejména co se týče bezpečnosti a kontroly těchto hlasů.

9. Nejmladší kandidát v historii – William Jennings Bryan
V roce 1896 se William Jennings Bryan, ve věku pouhých 36 let, stal nejmladším prezidentským kandidátem v historii. Tento populistický demokrat byl známý svým působivým oratorstvím a svou schopností oslovit nižší třídy. Ačkoli nakonec prohrál, jeho kampaň měla dlouhodobý dopad na demokratickou stranu a jeho charisma z něj učinilo jednu z nezapomenutelných postav americké politické historie.

10. První kandidátka na prezidentku – Victoria Woodhull
Victoria Woodhull se v roce 1872 stala první ženou, která kandidovala na prezidentku Spojených států. Ačkoli neměla reálnou šanci na vítězství, její kandidatura se stala symbolem pro boj za ženská práva a volební právo. Trvalo téměř sto let, než se žena stala vážnou kandidátkou na úřad prezidenta, ale Woodhull byla průkopnicí, která posunula hranice možného.

Související

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA George Washington (prezident USA)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy