Trump začne za dva měsíce úřadovat. Seznam věcí, které po nástupu do Bílého domu udělá jako první

Donald Trump a jeho Republikánská strana mají ambiciózní agendu a (téměř) kontrolu nad americkým Kongresem. Trump prohlásil, že po inauguraci 20. ledna roztočí kola, neboť se hodlá rychle a bez kompromisů pustit do práce a uvést věci do pohybu.

Tým Donalda Trumpa podle BBC uvedl, že lze očekávat příval exekutivních příkazů a směrnic z Oválné pracovny už během prvního týdne po nástupu do funkce. Odborníci na politiku a právníci již připravují tyto příkazy jako součást přechodného období Trumpovy administrativy.

Navzdory těmto přípravám slíbily skupiny pro občanská práva a demokratické státní vlády, že budou alespoň některé z těchto plánů zpochybňovat. Zde jsou některé z Trumpových priorit pro jeho druhé funkční období.

Imigrace a hranice

Tisková mluvčí Trumpa, Karoline Leavitt, uvedla na Fox News, že Trump slíbil podepsat exekutivní příkaz k zajištění bezpečnosti na jižní hranici. Podle ní se Trump prvního dne ve funkci chystá zahájit největší deportační akci v americké historii.

Trump se v uplynulém týdnu soustředil na obsazení vedoucích pozic, které by dohlížely na imigrační politiku, což naznačuje, že se připravuje na řešení otázky imigrace brzy po nástupu do úřadu. Do pozice „hraničního cara“ jmenoval veterána v oblasti imigrační politiky Toma Homana; guvernérku Jižní Dakoty Kristi Noem jmenoval na pozici vedoucí pro národní bezpečnost; a Stevena Millera na pozici zástupce vedoucího štábu pro politiku v Bílém domě. Miller je známý pro své přísné přístupy k nelegální imigraci v průběhu Trumpova prvního období.

Masová deportace by však čelila logistickým problémům a právním výzvám od aktivistů za práva imigrantů a lidská práva. Trump by mohl také obnovit politiku „Zůstaň v Mexiku“, která vyžaduje, aby žadatelé o azyl čekali na vyřízení svých žádostí na mexické straně hranice.

Povstání 6. ledna

Trump sice ve svém projevu nezmínil možnost omilostnění odsouzených za útok na Kapitol v roce 2021, ale dlouhodobě naznačoval, že by to mohla být jeho priorita. Trump řekl, že je nakloněn mnohé omilostnit, ale chce posoudit každý případ individuálně, až se vrátí do Bílého domu.

Jack Smith

Trump čelil vlastním právním výzvám kvůli svým krokům po volbách v roce 2020 a také kvůli kauze týkající se utajovaných dokumentů. Speciální zmocněnec Jack Smith podal obžalobu, na kterou Trump reagoval prohlášením, že Smitha propustí „během dvou sekund“ po nástupu do úřadu. Toto rozhodnutí by mohlo výrazně změnit budoucnost tohoto případu, zejména po rozhodnutí Nejvyššího soudu, které částečně ochraňuje prezidenty před stíháním za jejich činy v úřadu.

Pařížská klimatická dohoda

V roce 2016 slíbil Trump vystoupit z Pařížské klimatické dohody, což Spojené státy brzy po jeho nástupu skutečně učinily. Po svém znovuzvolení jeho tým naznačuje, že plánují opětovné odstoupení od dohody.

Rusko a Ukrajina

Trump během kampaně tvrdil, že by dokázal ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou „během dne“ a že americká podpora Ukrajiny je pro Spojené státy ekonomicky náročná. Přestože se konkrétní kroky neobjevily, Trump hovořil telefonicky s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a údajně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před eskalací války.

Obchod a ekonomika

Ekonomika byla v kampani jedním z Trumpových hlavních témat, kdy slíbil skoncovat s inflací a soustředit se na dostupnost aut, bydlení a dalších základních potřeb. Jeho plán zahrnuje zavedení tarifů na dovoz, zejména na zboží z Číny a Mexika, kde hrozí až 25% tarifem. Tento krok by pravděpodobně nevyžadoval schválení Kongresem.

Energetická politika

Trump hodlá ukončit „válku Bidenovy administrativy proti americké energetice“ a slibuje zvýšení těžby ropy a frakování s cílem snížit náklady na energie pro spotřebitele. Tento krok by pravděpodobně zahrnoval zrušení Bidenových ekologických opatření a zastavení některých projektů čisté energie.

Title X

Donald Trump slíbil zvrátit změny, které Bidenova administrativa provedla v programu Title X – jediném celonárodním federálně financovaném programu plánování rodiny.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy