Turecko jako oddaný spojenec Ukrajiny pokračuje v dodávkách zbraní

Píše to nizozemský server Oryx, který se obvykle věnuje sledování a sčítání ztrát vojenské techniky na ukrajinském bojišti.

Jakkoli má Turecko ze všech členů NATO nejpřátelštější vztahy s Ruskem, je také jedinou členskou zemí aliance, která zásobuje Ukrajinu zbraněmi bez toho, aby si kladla výslovnou podmínku, že nebudou použity proti cílům nacházejícím se uvnitř Ruska. Ukrajina využila této pružnosti, aby drony Bayraktar napadla cíle v ruské Kurské a Belgorodské oblasti. Tato strategická shovívavost není jediná věc, která Turecko odlišuje mezi ukrajinskými spojenci. Turecká vojenská podpora Ukrajině přitom patří k nejrozsáhlejším mezi členy NATO.

Její intenzita sotva může zaskočit ty, co sledují rozhodnutí Ankary v zahraniční politice v posledních letech. Turecko bylo v roce 2019 jediným členem NATO, který zasáhl na straně mezinárodně uznané vlády v Libyi proti armádě maršála Chalífy Haftara, podporované Ruskem. Turci zatlačili zpět od Tripolisu Haftarovu armádu a ruské žoldnéře z Wagnerovy (Vagnerovy) skupiny a zachránili mezinárodně uznanou vládu před jistou porážkou. Jedině turecký zásah - ačkoliv nikdy nebyl oceněn - zabránil Rusku získat vojenskou oporu na jižním křídle NATO.

Neznamená to, že turecká zahraničněpolitická rozhodnutí, která jdou přímo proti zájmům Ruska, jsou zbavena velkých rizik. Jde o hrozby jak vnější, tak domácí od aktérů dostávajících ruskou podporu, popřípadě tato podpora by kvůli pomstě mohla vzrůst. Tato rizika využil Izrael jako důvod, proč nedodává Ukrajině smrtící zbraně. Izrael si dělá hlavně starosti, že zabití ruských vojáků izraelskými zbraněmi by mohlo poškodit izraelské bezpečnostní zájmy v Sýrii.

Naopak Turecko neváhalo bombardovat postavení žoldnéřů z ruské Wagnerovy skupiny (považované za neoficiální nástroj Moskvy) v Libyi. Jakkoli se zdá, že Turecko má zájem o zachování dobrých vztahů (s Ruskem), zdá se být také zemí, která hned začne jednat, pokud cítí, že její vlastní zájmy či zájmy strategických partnerů jsou ohroženy.

Ohledně Ukrajiny se Turecko neomezilo jen na intenzivní úsilí zprostředkovat jednání mezi Kyjevem a Moskvou, vyvíjené od března, ale také dodalo přibližně 35 dronů Bayraktar TB2, 24 miniaturních průzkumných dronů firmy Bayraktar, raketomety TRLG-230 s naváděnými raketami, vybavení pro radioelektronický boj, 200 obrněných vozidel Kirpi, minomety, munici a řadu dalších položek. Místo toho, aby se veřejně chválilo šíří této podpory, Turecko raději minimálně informuje o těchto dodávek. O většině se dozvíme, až když ji na Ukrajině zpozorujeme, anebo když o ní informují ukrajinské zdroje (což je případ řady zbraní zmíněných v tomto článku). Velkou část zbraní Turecko darovalo, zbytek prodalo s výraznými slevami.

Turecká pomoc Ukrajině není výlučně vládní záležitostí. Zbrojovka Baykar Tech získala mezinárodní věhlas díky rozhodnutí darovat Ukrajině pět dronů Bayraktar TB2, na které se složila veřejnost v Litvě, Ukrajině a Polsku, aby se vysbíraných 32 milionů dolarů raději mohlo věnovat na humanitární účely. Je zajímavé, že jde jen o část příběhu, protože zdroje z ukrajinské vlády hlásí, že Ukrajina od výrobce dostala dalších 15 dronů zdarma a dalších 15 za cenu kryjící pouze výrobní náklady. Baykar také daroval 24 dronů Mini-Bayraktar, které na rozdíl od jiných malých průzkumných dronů jsou odolné proti rušení, což je na ukrajinském bojišti více než vítané.

Až dosud neoznámené dodávky tureckých zbraní zahrnují také neupřesněný počet raketometů TRGL-230, které jsou díky přesně naváděným raketám obzláště účinné. Mohou v součinnosti s drony ničit cíle až ve vzdálenosti 70 kilometrů.

Ačkoliv se někteří komentátoři pokoušejí vysvětlit nynější nedostatek záběrů s útoky dronů TB-2 na ruské cíle na bojišti tím, že všechny drony už byly sestřeleny (anebo ještě bizarněji tím, že všechna taková videa byla natočena hned na úvod války), Ukrajinci přesunuli své TB-2 k plnění nových úkolů včetně dálkového průzkumu, elektronickému boji a přepravě a odpalování vyčkávací munice, i když podrobnosti o tom dosud chybějí.

Turecko má mnoho dalších zbraní, které by se ukrajinské armádě náramně hodily. Země vyváží snad každý druh zbraně, jaký si lze představit, včetně protileteckých zbraní. Zatím se NATO snaží vydolovat z členských zemí na pomoc Ukrajině zbytky zbraní sovětského původu, jednoho dne tyto zdroje vyschnou a pak se možná posune k opatřování vyspělejší výzbroje pro Ukrajinu z Turecka, a to i kdyby mohla být využita k útokům na cíle v Rusku.