Vystoupení Orbána v EU vyvolalo silnou kritiku. Padala slova o Československu i nefunkčním Maďarsku

Maďarský premiér zdůraznil, že v současnosti čelí EU nejen válce na Ukrajině, ale také konfliktům na Blízkém východě a v Africe, které hrozí eskalací. Orbán upozornil na možnou bezpečnostní krizi, jež by mohla vést k rozpadu schengenského systému, a proto podle něj musí Unie přijmout zásadní opatření.

Orbán vidí Maďarské předsednictví jako příležitost pro změnu. I když Maďarsko nemůže přímo rozhodovat, jeho role spočívá v předkládání návrhů. „Chceme být hlasem změny a katalyzátorem reforem,“ zdůraznil Orbán.

Premiér také varoval před poklesem konkurenceschopnosti EU. Podle něj je ekonomika Unie stále méně výkonná, přičemž vyšší ceny energií a přechod od ruské energetiky snižují HDP. K řešení této situace Orbán doporučuje zavedení dotací na energetickou transformaci.

Orbán dále upozornil na negativní dopad tzv. zeleného přechodu, který podle jeho slov v současnosti vede k nezaměstnanosti, zejména v automobilovém průmyslu. „Nesmíme se nechat ukolébat iluzí, že zelený přechod automaticky přinese řešení,“ poznamenal maďarský premiér.

V otázce migrace Orbán kritizoval myšlenku, že by migrace mohla kompenzovat demografický pokles. Zdůraznil, že nelegální migrace představuje bezpečnostní hrozbu a že její následky zahrnují nárůst antisemitismu, násilí na ženách a homofobie. Řešení vidí v zavedení vnějších hotspotů, které by umožnily lepší kontrolu hranic.

Orbán rovněž navrhl svolání „schengenských summitů“, které by zahrnovaly hlavní představitele států schengenského prostoru. Tento přístup, jak uvedl, již pomohl v roce 2008 během finanční krize a měl by být zopakován i nyní.

Zatímco Orbán prosazuje změny na evropské úrovni, doma čelí tvrdé kritice. Maďarský europoslanec a předseda opoziční strany TISZA, Péter Magyar, ho ve středu během téhož zasedání konfrontoval s problémy v Maďarsku.

Magyar Orbána obvinil z toho, že navzdory 14letému vedení s ústavní většinou země nefunguje, a to ani v základních oblastech, jako je zdravotnictví a doprava. Kritizoval také propouštění odsouzených převaděčů a poukázal na nedostatek dětí v zemi, což označil za demografickou katastrofu.

Magyar dále obvinil Orbánovu vládu z toho, že podporuje rodinu jen naoko, přičemž poukázal na pedofilní skandály, které otřásly zemí. Upozornil také na exodus mladých Maďarů do zahraničí, kde se narodí tisíce maďarských dětí, zatímco domácí populace stárne.

Orbánovu vládu kritizoval i za špatnou komunikaci s opozicí, když připomněl, že lídr opozice nebyl již půl roku pozván do veřejnoprávních médií, zatímco Orbán tam pravidelně vystupuje. „Pane premiére, čas pracuje pro nás,“ uzavřel své vystoupení Magyar.

Přes veškerou kritiku Orbán zopakoval svou vizi, že Unie potřebuje zásadní změny, přičemž maďarské předsednictví chce hrát klíčovou roli v jejich prosazování.

I předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku vystoupila na adresu Orbána, který krátce předtím představil priority maďarského předsednictví v Radě, kriticky.

Připomněla, že stále jsou v EU lídři, kteří za válečný stav na Ukrajině neobviňují agresora, tedy Rusko, ale Ukrajince. Pomohla si paralelou, když položila otázku, zda by tito lídři obvinili z dění v roce 1956 Maďarů, v roce 1968 občany Československa či v roce 1990 Litevců za to, co se dělo na podnět Moskvy.

Uvedla, že Ukrajinci bojují za svobodou a je jen jedna cesta k dosažení míru, a to je dále pomáhat Ukrajincům, ekonomicky, finančně i vojensky. Upozornila, že minulý týden eurokomise oznámila poskytnutí 35 miliard eur jako makrofinanční půjčku, což bude splaceno z výnosů ze zmrazených ruských aktiv.

"Budeme stát u Ukrajiny během této zimy a tak dlouho, jak to bude nutné," dodala šéfka eurokomise.

V oblasti konkurenceschopnosti připomněla zprávu Maria Draghiho a potřebu odstraňovat bariéry na jednotném trhu, které představují i ​​čínská cla a opatření bránící evropským firmám působit přeshraničně. Zmínila, že EU se snaží budovat unii úspor a investic. Zároveň však vnímá to, že maďarská vláda jde opačným směrem a vzdaluje se jednotnému trhu a to v době, kdy maďarský HDP na hlavu je již nižší než v sousedních zemích.

Von der Leyenová podle serveru Euroactiv připomněla i úsilí o dekarbonizaci, což kráčí ruku v ruce se snižováním závislosti na ruských fosilních paliv, avšak s odkazem na Orbána dodala, že jsou zde lídři, kteří trvají na fosilních palivech z Ruska a jdou proti společné deklaraci zemí EU z Versailles z roku 2022.

Šéfka EK se dotkla i tématu migrace, o kterém hovořil i Orbán, a uvedla, že je to evropská výzva, která vyžaduje společnou reakci. I proto byl přijat nový pakt o migraci a azylu, který je třeba provádět a EU se zaměřuje na státy s vnějšími hranicemi Unie.

Zároveň dodala, že nechápe, proč Orbánova vláda předčasně propouští odsouzené pašeráky migrantů, čímž "hází problém za zdi sousedů" . Poukázala na to, že maďarská vláda dává pracovní povolení pro ruské občany bez dodatečných bezpečnostních prověrek a kontrol a že nový vízový režim se stává bezpečnostním rizikem nejen pro Maďarsko, ale pro všechny členské státy EU. Ptala se také, proč maďarská vláda dovoluje čínské policii působit na jejím území a zda tím neotevírá zadní dvířka pro působení zahraničních sil v Evropě.

Von der Leyenová připomněla, že Orbán v roce 2011, během prvního předsednictví v Radě EU, sliboval, že bude kráčet ve stopách revolucionářů z roku 1956 a že EU musí zůstat sjednocená.

"To platilo tehdy i dnes. Tak se obracím na maďarské občany: jsme jednou rodinou. Vaše budoucnost je naší budoucností a 10 milionů Maďarů má dobrou příležitost tuto budoucnost vytvářet," vzkázala v závěru svého vystoupení.