Žádná varování ani pokyny. Rusové prchají z pohraničí bez majetku, ale mohou jít kopat zákopy u Kurska

Ukrajinský vpád do Kurské oblasti donutil ruské úřady vyhlásit evakuaci. Odešly tisíce lidí, jiní ale zůstávají. Ruské pracovní portály nabízejí lidem pracovní pozice pro kopání zákopů, které mají zastavit ukrajinský postup. Mezitím se ruské síly údajně zakopávají u Kurské jaderné elektrárny. 

Zatímco z některých okresů Kurské oblasti odešly tisíce lidí, řada z nich zůstala ve svých domovech. „Rusko nechalo v Sudži, Kurské oblasti, řadu svých občanů, aniž by je evakuovalo nebo jim to doporučilo, tvrdí místní obyvatelé. Mnoho lidí, včetně dětí, zůstává ve městě,“ uvedlo na sociální síti X ukrajinské ministerstvo zahraničí. 

„Ukrajinští obránci přebírají zodpovědnost za jejich bezpečnost a poskytují humanitární podporu,“ dodal resort u sdíleného videa, na kterém ukrajinští vojáci předávají občanům humanitární pomoc ve formě krabic s jídlem a pitné vody. 

Generální štáb ukrajinských sil podle ministerstva zahraniční potvrdil, že „Sudža je pod ukrajinskou kontrolou“. „Nicméně Ukrajina nemá zájem o zabírání cizí země; primárním cílem v Kurské oblast je prevence dalších ruských útoků pocházejících z této oblasti,“ poznamenal resort. 

Lidé v Sudži mají strach

Místní Rusové už na začátku ukrajinského vpádu žádali úřady, a prezidenta Vladimira Putina především, o pomoc. „Zůstali jsme sami s dětmi, bez místa, kam bychom mohli jít, bez náhrady, bez peněz. Utekli jsme jen s oblečením na zádech,“ vylíčila jedna z místních žen podle americké stanice CNN. 

Čtyřiatřicetiletý Oleg musel nechat část rodiny v Sudži, když se evakuoval. „Nemyslel jsem si, že je to tak vážné. Pak jsem šel pracovat do sousedního regionu. Když jsem se blížil, začal jsem číst o tom, co se tam děje, že ukrajinská vojska už postoupila a protlačila se přes hranice. Otočil jsem se a vrátil se pro rodinu,“ nastínil podle serveru Mediazona.

„Všechny naše věci jsou stále na místě. Viděl jsem video, na kterém je vidět dům vedle mého – a zůstaly z něj jen základy. Nevím, co se stalo s mým domem, na videu to zachyceno nebylo. Moje teta a bratr zůstali v Sudži,“ dodal Oleg.

Čtyřiačtyřicetiletý Ivan zkritizoval ruské úřady za nečinnost. „Odtamtud nemůžete odejít – město je pod palbou. Nikdo nikoho neevakuuje – to jsou informace. Na videích je vidět, že už je tam spousta rozstřílených civilních aut, a vypadá to, že ve městě není žádná armáda,“ vylíčil. 

„Celkově to vypadá, jako by město bylo ponecháno napospas osudu – žijte si, jak chcete. Ale pořád tu není žádná komunikace … Budou sedět ve sklepích, nikam nepůjdou – to je všechno, dokud nepřijde naše chrabrá ruská armáda a nesmaže město z povrchu zemského,“ zdůraznil Ivan. 

Třiatřicetiletý Ljubov nechal všechen svůj majetek za sebou. „Žádná organizovaná evakuace neproběhla, nebyla žádná vyrozumění. … Domov už nepřipadá v úvahu. Nechali jsme tam veškerý svůj majetek. Nechali jsme tu i naše domácí mazlíčky s tím, že se vrátíme. Nyní pokračuje dělostřelecké a tankové ostřelování; nepřátelské jednotky sedí na lesních pasekách a střílejí na přijíždějící auta; silnice a pole jsou zaminovány,“ popsal. 

„Místní obyvatelé, kteří stejně jako my všeho nechali a utekli, se snaží vrátit, aby získali alespoň něco, nebo možná evakuovali zbývající příbuzné, protože tam stále žijí obyvatelé,“ doplnil Ljubov. 

Jednatřicetiletá Jana se prý sotva dostala ven ze Sudži. „Když jsme odjížděli, jedno okno v dětském pokoji už bylo vyfouknuté. Vůbec se to neuklidnilo. Ještě v deset hodin dopoledne bušily Grady a rakety. Ozývala se rána za ranou a pod těmito ranami jsme odcházeli se dvěma dětmi. Všichni byli vyděšení,“ vylíčila.

„Odjeli jsme do Kurska, byli jsme úplně sami. V Sudži už nemáme žádné příbuzné, nevíme, co se tam děje. Není tam žádná komunikace,“ vyprávěla Jana.

Někteří zůstali, jiní můžou kopat zákopy

Podle gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova dostalo příkaz k evakuaci asi 180 tisíc obyvatel oblasti, 121 tisíc z nich své domovy skutečně opustilo, jak uvádí server ABC News. Zůstaly tedy desítky tisíc lidí, z nichž část v současné chvíli mají na starosti ukrajinské úřady. 

Ruské pracovní portály mezitím nabízejí pozice pro kopání zákopů v Kurské oblasti, protože „ukrajinské síly se v ruském pohraničí stále více prosazují,“ napsal server Kyiv Independent s odvoláním na informace CNN. 

V inzerátech stojí poptávka po „všeobecných pracovnících“, kteří jsou schopni kopat opevnění. Mzdové sazby se pohybují v rozmezí 150-371 tisíc rublů, což je v přepočtu 36-90 tisíc korun. Nejnovější zprávy hovoří také o tom, že ruský personál kope zákopy v blízkosti Kurské jaderné elektrárny „v rámci příprav na postup Ukrajiny“. 

„Řídce obsazená a vybavená pohraniční opevnění se ukázala jako nedostatečná k zabránění ukrajinských zisků na počátku ukrajinského vpádu do Kurské oblasti a ruské vojenské velení pravděpodobně dospěje k závěru, že bude zapotřebí dalšího nasazení lidské síly a vybavení na mezinárodní hranici,“ napsal Institut pro studium války (ISW) v nedělní analýze. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu ocenil „dobrý postup“ ukrajinských sil v ruské Kurské oblasti. Podle jeho slov Kyjev při této operaci dosahuje svého strategického cíle. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Kurská oblast je v centru pozornosti od 6. srpna, kdy na její území vtrhly ukrajinské ozbrojené síly. Od minulého pátku zde platí režim mimořádné situace na federální úrovni. Jedná se o největší ukrajinskou přeshraniční operaci od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Velký šum od médií i úřadů

Lidé často vůbec nevědí, co mají dělat, protože jim úřady ani média takové informace zkrátka nepředají. Ruské ministerstvo obrany už několikrát tvrdilo, že ukrajinská armáda ustoupila nebo se jí podařilo porazit. Tyto zprávy ale postupně mazalo, protože se ukázaly jako nepravdivé. Na jedno z těchto smazaných tvrzení poukázal nezávislý server Meduza.

Podle dostupných informací už Ukrajinci Sudžu dobyli. „Odjeli jsme s tím, že se druhý den vrátíme, protože nás nikdo před ničím nevaroval. Jen ve spodním prádle. Všechno je opuštěné. Nic tam není. Nikdo nic neříká. Potkáváme Sujana v ulicích Kurska a všichni jsou v šoku, protože správa nikoho před ničím nevarovala. Nic nebylo připraveno,“ vylíčil jeden z obyvatel Sudži anonymně pro Mediazonu. 

„Armáda varovala místní obyvatele, že tady bude nejspíš nepořádek, protože je tu možnost průlomu hranic a z polí vybíhali chochlové s automatickými puškami a stříleli na auta,“ líčil další už na začátku ukrajinského vpádu.

Některé proruské válečné kanály na telegramu popisovaly ruský odpor jako velmi slabý. „Odpor ve městě ve skutečnosti kladou pohraničníci, rozptýlené jednotky ministerstva obrany a policie. Pouze pohraničníci jsou stále ve spojení. Podle všeho nás čekají těžká rozhodnutí a prohlášení. Přímo v osadě probíhá boj,“ prohlásil tehdy kanál Zapiski veteran. 

Ukrajinská státní televize ve středu odvysílala reportáž, ve které ukrajinské jednotky sundávají ruskou vlajku ze stožáru na úřední budově ve městě Sudža v Kurské oblasti a nahrazují ji ukrajinskou vlajkou. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že video bylo pořízeno ve středu.

Reportáž zahrnovala záběry trojice ukrajinských vojáků stojících na střeše třípatrové budovy, údajně školy s kolejí, jak stahují ruskou vlajku a volají "Sláva Ukrajině". Na videu byla také vidět kolona shořelých ruských vozidel při vjezdu do Sudže a prázdné ulice s nepoškozenými obchody a úředními budovami.

V pravidelném večerním videovzkazu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval západní partnery, aby umožnili ukrajinské armádě používat zbraně dlouhého doletu k útokům na cíle v Rusku. „Čím odvážnější rozhodnutí partnerů, tím méně toho Putin dokáže,“ řekl.

Kurská oblast je v centru pozornosti od 6. srpna, kdy na její území vtrhly ukrajinské ozbrojené síly. Od minulého pátku zde platí režim mimořádné situace na federální úrovni. Jedná se o největší ukrajinskou přeshraniční operaci od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí na setkání s vedením ministerstva obrany stanovil jako cíl „vytlačit nepřítele z našich území“. Prohlásil, že Kyjev podniká ofenzívu „s pomocí svých vládců ze Západu“ s cílem zlepšit si vyjednávací pozice. Putin však zdůraznil, že o jednáních „s lidmi, kteří útočí na civilisty, nemůže být ani řeči“. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Armáda Ukrajina Ruská armáda JE Kursk

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 3 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy