Hořící Záporožská elektrárna vyděsila svět. Hrozí druhý Černobyl?

Záporožská jaderná elektrárna je velmi odolná, vyplývá to ze slov bývalého vysokého představitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Existuje jen velmi malá šance dohnat situaci až k nukleární katastrofě – Černobyl ale v roce 1986 ukázal, že to není nemožné.  

Před několika dny obletěly svět záběry hořící Záporožské jaderné elektrárny. Záběry byly podle Zelenského pořízeny z Nikopolu. "Ruští okupanti založili požár v areálu Záporožské jaderné elektrárny," uvedl ukrajinský prezident na sociální síti X, kde zveřejnil video.

Záporožská elektrárna má šest bloků a výkon 6000 megawattů a je od prvních dnů ruské invaze, která vypukla 24. února 2022, pod kontrolou ruských jednotek. Jde o nejvýkonnější zařízení svého druhu v Evropě. Elektrárna se během konfliktu opakovaně stala terčem ostřelování, ze kterého se navzájem obviňovaly obě strany.

Záběry požáru v jedné z chladírenských věží elektrárny znepokojily evropské země. Předchozí incidenty měly za následek výpadky elektřiny, píše server Euronews. „Neexistuje žádná možnost, že by takové útoky mohly způsobit výbuch elektrárny,“ ubezpečil bývalý hlavní inspektor Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Robert Kelly.

Bez elektřiny ale nelze jaderný reaktor ochladit, přehřeje se a hrozí výbuch. „Černobylský reaktor byl náhle zapnut na plný výkon se vší tou vodou, která se ve zlomku sekundy změnila na páru a prostě tu budovu rozmetala na kusy,“ připomněl Kelly s odkazem na tragédii Černobylské jaderné elektrárny z roku 1986.

Na území dnešní Ukrajiny se ještě za dob Sovětského svazu stala nejhorší jaderná havárie v historii lidstva. 26. dubna 1986 došlo k přehřátí, protavení a výbuchu čtvrtého reaktoru Černobylské jaderné elektrárny. 

„Reaktory, které se staví dnes, jsou postaveny podle zcela jiných standardů. Reaktory černobylského typu obsahují tuny hořlavého grafitu, který kontroluje jadernou reakci, zatímco Záporožský tlakovodní reaktor (PWR) nikoliv,“ vysvětlil.

Absence PWR byla v Černobylu problémem. „V Černobylu se grafit vznítil a chrlil radioaktivní izotopy a popel do atmosféry po několik dní, dokud se požár nepodařilo uhasit. U reaktorů PWR takový problém s hořlavostí není, což je obrovská výhoda. Voda nehoří,“ podotkl Kelly.

„Černobylský reaktor byl také uvnitř velké běžné průmyslové budovy, kterou zničil výbuch páry a mohutný požár. Reaktory PWR, s výjimkou několika málo starších ruských reaktorů, jsou vždy postaveny uvnitř masivní betonové a ocelové kopule, která má za úkol zadržet výbuch páry a zpomalit případný únik radioaktivních izotopů do okolí,“ vysvětlil dále.

Riziko špatného ovládání elektrárny omezuje také fakt, že její zaměstnanci zde po ruské invazi zůstali. „S ukrajinskými občany, kteří byli Rusy donuceni zůstat v Záporoží a dva roky tuto elektrárnu provozovat, by se mělo zacházet jako s hrdiny a MAAE by v tom mohla hrát určitou roli,“ poznamenal Kelly.

„Existuje tendence chtít s nimi zacházet jako s kolaboranty. Myslím, že by měli dostat medaili za to, že sloužili zemi v těžké pozici, prošli si peklem,“ zdůraznil.

Případná katastrofa v Záporožské jaderné elektrárně by měla rozsáhlé a závažné důsledky pro evropský kontinent. Radioaktivní izotopy by mohly být přenášeny větrem na velké vzdálenosti a kontaminovat okolní země.

Zvýšená expozice radiaci by mohla způsobit akutní radiační syndrom u lidí v blízkosti elektrárny, stejně jako dlouhodobé zdravotní problémy, jako je zvýšené riziko rakoviny a genetických mutací.

Bylo by nezbytné evakuovat tisíce lidí z postižených oblastí, což povede k sociálnímu a ekonomickému narušení. Postižení lidé by mohli čelit dlouhodobým problémům s bydlením a zaměstnáním. Navíc kontaminace zemědělské půdy a vodních zdrojů by vedla ke ztrátám v zemědělství a rybolovu; radioaktivní znečištění by mohlo mít devastující účinky na místní ekosystémy a biodiverzitu.

Související

Volodymyr Zelenskyj s Olafem Scholzem

Nečekaný předvolební tah. Scholz přijel do Kyjeva

Německý kancléř Olaf Scholz překvapivě navštívil Kyjev jen několik týdnů před hlasováním o nedůvěře v německém parlamentu, které podle očekávání nezíská podporu. Tento krok přichází v době eskalace ruských útoků na Ukrajinu a současné politické krize, která ohrožuje Scholzovo setrvání v čele vlády před plánovanými volbami v únoru příštího roku.
Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Ukrajinci bojují o elektřinu. Vynikají schopností adaptace a odolnosti

Uprostřed obrovských hromad zkrouceného kovu, louží sraženého oleje a stěn poznamenaných střepinami, uvnitř tepelné elektrárny, která byla zasažena při nedávném ruském leteckém útoku, jsou ostrůvky sněhu. Ukrajinský zimní čas se znovu hlásí o slovo, ale i přes nepříznivé podmínky je hala plná aktivity, uvedl server BBC.

Více souvisejících

Ukrajina Záporožská jaderná elektrárna

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy