Zásobování Německa plynem bude bezproblémové, pokud nenastanou extrémně nízké teploty, což je ale podle dlouhodobých předpovědí nepravděpodobné. Dnes to ve svém výhledu pro začínající zimu uvedl německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Aktuální scénáře podle INES rovněž ukazují, že Německo dokáže znovu rozsáhle naplnit své plynové zásobníky i před další zimou na přelomu let 2023 a 2024. Německo tento týden oznámilo, že zásobníky naplnilo na 100 procent.
"To, že zásobníky plynu jsou zcela naplněné, znamená, že nastupující zimu dobře přečkáme," řekl dnes šéf INES Sebastian Bleschke. Poukázal sice na to, že nedostatek plynu v zimě nelze vyloučit, ale vzhledem k příznivým dlouhodobým předpovědím počasí považuje svaz takový vývoj za krajně nepravděpodobný.
Svaz INES vypracoval tři scénáře pro současnou i nadcházející zimu. Jeden scénář vychází z chladné zimy v roce 2010, druhý z teplé v roce 2020 a třetí pracuje s údaji z roku 2016 jako běžnými teplotami. Pouze při předpovědi s velmi chladnou zimu by Německo mohlo zaznamenat nedostatek plynu a již ke konci ledna by hrozilo vyprázdnění zásobníků. I tato pesimistická varianta ale očekává opětovné rychlé plnění zásobníků pro zimu na přelomu let 2023 a 2024. Obě příznivější prognózy počítají s tím, že německé zásobníky budou v červenci, respektive v srpnu opět plné.
Plnění zásobníků plynu pro další sezonu bude podle INES záviset především na dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Německo tento týden ve Wilhelmshavenu zprovoznilo své první přístaviště pro plovoucí terminál na LNG, který by měl připlout v prosinci. Německo také plánuje rychlé zprovoznění tří dalších takových terminálů a na podzim nadcházejícího roku chce uvést do provozu ještě pátý.
Plné zásobníky mají před nastupující zimou i další evropské země včetně Česka. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck ale upozorňuje, že plné zásobníky neznamenají, že Německo má zimu zcela zajištěnou. Podle Habecka je potřeba plynem nadále šetřit, aby země přečkala zimu bezpečně. Cílem je úspora ve výši dvaceti procent. S úsporami počítají i další státy, český ministr průmyslu Jozef Síkela v případě Česka hovoří o 15 procentech.
Související
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák