Zatímco propaganda věští Evropě mrznutí, řada Rusů sní o plynu

Ruská armáda dál útočí na ukrajinskou infrastrukturu, takže tamní domácnosti se ocitají bez tepla a elektřiny. Ruská propaganda se předem raduje, jak Evropa bez ruského plynu zamrzne. Ve stejnou dobu si Rusové vytápějí obydlí dřevem nebo používají plynové lahve, které od začátku prosince v různých městech vybuchují, při čemž umírají lidé, píše server Sever.Realii, jenž je jedním z webů rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). 

Ten zároveň upozornil, že program plynofikace, který úřady spustily na pokyn prezidenta Vladimira Putina v roce 2021, od začátku ruské invaze na Ukrajinu ustrnul.

Sever.Realii uvádí hned několik příkladů explozí plynových lahví v ruských domovech. Například 4. prosince si sedmašedesátiletý důchodce z Nižněvartovsku na Sibiři koupil desetilitrovou plynovou lahev na zimní rybolov, načež mu doma vybuchla. Zemřelo při tom osm lidí. Tentýž den zahřměla exploze na balkoně obytného domu v Jekatěrinburgu, další den se ozval výbuch plynu v domě v Jaroslavli a dalších městech. Nedlouho před těmito incidenty zemřelo při explozi devět lidí včetně čtyř dětí v Sachalinu, příčinou byla opět plynová lahev na jednom z balkonů, píše server.

Přitom na ostrově Sachalin loni vytěžili 32,2 miliardy metrů krychlových plynu. Podle místního statistického úřadu Sachalinstat během letošního léta se těžba a prodej tamního plynu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku více než zdvojnásobily. Podle údajů z konce října letošního roku ovšem plynofikace regionu dosáhla pouze 50 procent. Mnoho obyvatel Sachalinu, stejně jako dalších ruských regionů, si ve snaze ušetřit za elektřinu sami instalují doma plynové lahve, píše Sever.Realii. A to i ve vícepodlažních domech.

Nemají na výběr. "Energetická velmoc" Rusko nevybudovala plynovody do svých měst a vesnic, přibližuje Sever.Realii. I tam, kde už podle něj potrubí je, nemusí být zemní plyn připojen až do kuchyní obytných domů - náklady na jeho zavedení domů jsou pro Rusy s průměrným příjmem příliš vysoké. A i lidé, kteří jsou ochotni si za to zaplatit, musí mnohdy čekat roky, dokud chudé regionální správy nezajistí plynovody do obcí.

Prezident Putin proto vydal pokyn, aby plynárenský operátor vybudoval distribuční síť a zajistil přípojky k hranicím pozemků bez jakýchkoliv nákladů pro budoucí spotřebitele. Na konci loňského roku evidoval operátor přes půl milionů žádostí o tento druh plynofikace, což je čtyřikrát více než v předchozích letech, píše server s odkazem na vicepremiéra Alexandra Novaka. V únoru však Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině a dodatečná plynofikace ruských domů byla odsunuta na druhou, ne-li desátou kolej, podotkl Sever.Realii.

Olga z Velikých Luk v Pskovské oblasti na západě Ruska nyní používá plyn v lahvích, stejný jako explodoval v Nižněvartovsku a na Sachalinu. "Samozřejmě si myslím, že to není bezpečné," říká žena, která čeká na přípojku plynu až k jejímu domu. "Žili jsme v sovětských dobách, a tehdy plynárenské společnosti co půl roku kontrolovaly plynová zařízení a vše bylo bezplatné. Člověk platil za plyn, plyn dodali a jeho cena zahrnovala údržbu zařízení... Tehdy s tím nebyly žádné problémy, ale teď je to na vlastní nebezpečí," dodala.

"Zato úřady slibují, že Evropa teď bez našeho plynu zamrzne," poznamenala Olga, která zároveň konstatovala, že mrznou spíše Rusové. "Tady mrzneme, Evropa nijak zvlášť," nechala se slyšet s tím, že v Evropě panuje mírnější klima než v Rusku. "Země, která těží plyn, by se mohla o své občany postarat. Pravděpodobně se jim nevyplatí se o nás starat, výhodnější je plyn prodávat," dodala.

Obyvatelé malé vsi Kulotino v Novgorodské oblasti žijí s plynem v lahvích už od sovětských dob, stejně jako většina ruského venkova, popisuje Sever.Realii, podle něhož je nyní problém dostat do obce i tento plyn, protože od loňského roku ho přestali dovážet. Obyvatelé vesnice si pro něj musí jezdit sami do 12 kilometrů vzdálené obce. Podle místního obyvatele Borise sice ve vsi začali zavádět plyn, ale většina lidí si ho podle něj nejspíš nebude moci dovolit. Kotel a další výdaje, které přináší zavedení plynu až do domu, podle něj přijdou na více než 100.000 rublů (přibližně 37.000 korun).

Boris rovněž připomněl, že obec na plynových lahvích funguje od 70. let minulého století a úřady se modernizací nikdy nezabývaly. "V sovětských časech nic neslibovali. Říkali, že kolem je dost lesů a dá se topit dřevem. Potom říkali to samé. A teď se najednou pustili do plynofikace. Nejspíš zavedli sankce a není komu prodávat plyn za hranice, tak se rozhodli ho prodávat vlastním (lidem). Není však jisté, jestli bude vytápění plynem levnější. Nevím," dodal Boris.

Další lidé, se kterými hovořili reportéři webu Sever.Realii, si stěžovali na to, že plynofikace se protahuje a připojení plynu od hranic pozemku do jejich domovů je drahé. "Tak vydělávají - hlavní potrubí táhnou zadarmo a za kus do domu si účtují nehorázné sumy," rozhořčil se Alexandr z Leningradské oblasti. Dodávek plynu se nakonec stejně nedočkal, úřady se rozhodly plynové potrubí do jeho vsi vůbec nevést, což zdůvodnily tím, že je příliš složité položit trubky pod železnici.

Podle oficiálních údajů dosáhla k 1. lednu 2021 plynofikace Ruska 72,1 procenta, podotkl server.

Související

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

Více souvisejících

Rusko plyn válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

včera

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

včera

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

včera

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy