ANALÝZA | Válka ničí úplně všechno. V Gaze není bezpečno v nemocnicích ani školách

Terčem útoků Izraele a Hamásu jsou humanitární pracovníci, lékaři a civilisté, bez ohledu na věk, vyznání nebo národnost. Začátkem června americký list New York Times upozornil například na bezohledný útok proti školnímu komplexu OSN Nuseirat, který spadal pod správu Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Po útoku Hamásu proti Izraeli z loňského října ale komplex svou činnost ukončil.

Izraelské obranné síly po útoku vyčíslily, že byly zasaženy tři učebny „využívané 20 až 30 palestinskými ozbrojenci, včetně některých, kteří se účastnili útoku na Izrael vedeného Hamásem“. „Mezi desítkami zabitých bylo mnoho dětí,“ uvedly palestinské zdravotnické úřady.

Problém tkví v tom, že útok proti jakémukoli školnímu zařízení v Pásmu Gazy je nesmírný risk, co může vyústit v mrtvé civilisty. Všechny školy na tomto území podle NY Times přestaly fungovat společně se začátkem války, nicméně takto velké budovy využívají vysídlení lidé, kteří v nich hledají útočiště. „Ve škole žilo 6000 lidí,“ vyčíslil ředitel UNRWA Philippe Lazzarini.

Izraelská armáda v souvislosti s útokem proti komplexu v Nuiseratu ohlásila smrt sedmnácti lidí. „Nejsem si vědom žádných civilních obětí v důsledku úderu,“ řekl mluvčí IDF Peter Lerner. Svědci, zdravotnický personál a představitelé Gazy uvedli, že „byly zabity desítky civilistů a mnoho z nich byly děti nebo ženy“.

Vysídleny dva ze tří milionů lidí

Už v březnu britská stanice BBC psala, že až dva miliony lidí musely opustit své domovy, což je naprostá většina obyvatel Gazy. „96 % obyvatelstva čelí akutnímu nedostatku potravin a téměř půl milionu lidí se nachází v katastrofálních podmínkách,“ varovala OSN na X.

Šéf UNRWA Lazzarini přiblížil, že ze svých domovů uprchly až tři čtvrtiny ze 2,2 milionu obyvatel Gazy. „Mnozí z nich několikrát,“ dodal. Gazané se tedy snaží do svých domovů i přes nepříznivou a nebezpečnou situaci vracet.

Samotné Pásmo je pod kontrolou Hamásu už od roku 2007. Od té doby se táhnou boje mezi Izraelem a touto teroristickou organizací, navíc bez viditelného konce. Od října loňského roku přešly menší rozbroje do otevřené války, když Hamás Izrael napadl – především ze vzduchu.

Oblast o rozloze jedné dvou setiny a necelou jednou čtvrtinou obyvatel v porovnání s Českou republikou nyní ale bezesporu trpí brutálním válečným konfliktem. Vypovídá o tom například video od agentury Reuters zveřejněné na sociální síti X. „Palestinci utíkají před požárem a křičí, aby zachránili ty, kteří jsou uvnitř, po izraelském útoku na školu přeměněnou na úkryt v táboře Al-Shati,“ napsala agentura.

Likvidaci neupřesněné budovy ukazuje i video z loňského října, které sdílel účet OSINTtechnical s odkazem na tutéž agenturu.

Nemocnice jsou v kritickém stavu

Upozornil na to začátkem června generální tajemník OSN Antonio Guterres. „Nikde není bezpečno. Podmínky jsou žalostné. Situace v oblasti veřejného zdraví přesahuje krizovou úroveň. Nemocnice v Gaze leží v troskách. Lékařské zásoby a palivo jsou nedostatečné nebo vůbec neexistují,“ uvedl.

Izraelští vojáci se dle dostupných informací chovají agresivně i proti nemocnicím a jejich personálu. „Izraelští vojáci donutili lékaře a další zdravotnický personál opustit Násirovu nemoc nici v Gaze, svléknout se do spodního prádla a hodiny čekat v mrazu, než vojáci dovolili pěti lékařům vrátit se do budovy a ošetřit pacienty,“ napsala v únoru americká stanice CNN s odvoláním na očitého svědka. Podle izraelské armády se ale v nemocnici nacházela až stovka bojovníků Hamásu, kteří byli převlečení za doktory. „V nemocnici jsme našli léky se jmény izraelských rukojmích,“ uvedly Izraelské obranné síly.

Informace serveru NPR jen měsíc od začátku invaze hovořily o více než dvou stovkách zabitých zdravotníků. NPR se odvolal na palestinské ministerstvo zdravotnictví. Doktoři prohlašovali, že ani není možné udržovat přesné statistiky, protože se informace „nejdříve šíří ústně a po několika dnech následují oficiální statistiky“. „Tito muži a ženy by měli být oceněni za své hrdinství,“ prohlásil kanadský lékař Tarek Loubani, který v Palestině tehdy působil.

Humanitární situace je skutečně tragická

Tok humanitární pomoci se od útoku Izraele proti Rafáhu snížil o dvě třetiny. „Více než milion Palestinců v Gaze nemá dostatek čisté pitné vody a čelí zoufalému hladu. Více než 50 000 dětí potřebuje léčbu kvůli akutní podvýživě. A navzdory obrovským potřebám je nejméně polovině všech misí humanitární pomoci znemožněn přístup, jsou znemožněny nebo zrušeny z provozních nebo bezpečnostních důvodů,“ bilancoval generální tajemník OSN.

OSN opakovaně upozorňuje na to, že Gazané žijí mezi hromadami odpadu a odpadních vod. „Zdravotní stav se stále zhoršuje kvůli přeplněným přístřeškům, nedostatku potravin, vody a paliva a letním vedrům. K záchraně životů je zapotřebí příměří a trvalý přístup humanitární pomoci,“ uvedla na sociální síti X.

Pomáhá i Evropská unie, což na téže sociální síti potvrdil evropský komisař Janez Lenarčič. „Nový humanitární konvoj EU pro lidi v Gaze je na cestě do Ammánu […] veze více než 48 tun léků a zdravotnického vybavení, které poskytli naši partneři. Aby se tato pomoc dostala k lidem, musí být zajištěn plný a neomezený přístup do Gazy i dovnitř,“ vyzval.

Na vině kritické humanitární situace jsou dle všeho obě strany. Například Hen Mazzig z Telavivského institutu na X zveřejnil video, na němž se humanitární pracovníci dostali pod palbu Hamásu. „Noční můrou Hamásu je, že Palestinci budou mít, co potřebují. Pak nebudou moci použít své utrpení jako zbraň proti Izraeli,“ popsal. Podle něj bojovníci Hamásu použili minometnou munici.

Guterres ocenil práci palestinských humanitárních pracovníků, kteří humanitárním organizacím pomáhají. „Představte si jejich životy a okolnosti. Přicházejí do práce, když jsou jejich domovy zničeny a jejich blízcí zabiti. Nasazují se do humanitárních konvojů, i když jsou ostřelováni. Bez těchto odvážných lidí by se humanitární operace v Gaze zhroutily,“ dodal tajemník.

Vedle tristní humanitární situace existuje řada případů, kdy se terčem útoku stal samotný humanitární konvoj. „Vyjadřuji hlubokou soustrast rodinám a přátelům 193 zabitých zaměstnanců UNRWA. Za každou z těchto smrtí musí být vyvozena plná odpovědnost. Útoky na personál a prostory OSN jsou nepřijatelné,“ zdůraznil Guterres.

Ten také poznamenal, že musí být funkční všechny dostupné cesty do Gazy. „Dodávky vyžadují bezpečné trasy a účinné dekonfliktní mechanismy, které zajistí jejich bezpečnost. Vyžadují neomezený přístup pro bezpečnostní a komunikační zařízení, odpovídající rizikům práce ve válečné zóně. Vyžadují okamžité úsilí o vyčištění tras uvnitř Gazy, které jsou zaminované a plné nevybuchlé munice,“ shrnul.