Jak se chovají Češi v Chorvatsku? Šéf tamní policie promluvil

V jadranských letoviscích o prázdninách slouží osm českých policistů. Jsou oblečeni stejně jako v Česku, aby je mohli turisté rozpoznat. Nenosí však zbraně a na hlídkách jsou proto společně s chorvatskými kolegy. Policisté jsou neustále na telefonu a když volá Čech nebo Slovák na tísňovou linku 112, tak automaticky zvedají hovory, aby mohli pomoci.

Ivana Černáková slouží v Chorvatsku počtvrté. Za tu dobu pamatuje vážné případy dopravních nehod, utonutí, turistů ztracených v horách až po kurióznější případy, kdy jim jeden Čech volal s tím, že ho bolel krk z potápění. Později však policisté zjistili, že to nebyla pravda a údajně jen zkoušel, jestli policisté v Chorvatsku jsou.

"Někteří Češi jsou velmi překvapeni a chtějí se s námi hned fotit. Jiní naopak vědí, že jim tady pomáháme," podotkla Černáková, která nyní slouží v Šibeniku. V Česku působí u ochranné služby, která například hlídá bezpečnost objektů vlády nebo parlamentu.

Žádný problém během týdenního pobytu nemuseli v Chorvatsku řešit Rostislav Fichna a Pavel Kalvar z Ostravska, kteří české policisty potkali až poslední den pobytu. "Víme, že tady policisté jsou, ale zatím jsme je nepotřebovali ani nevyhledávali," řekli turisté českým novinářům.Podle Chovance policejní spolupráce funguje velmi dobře již sedm let. Kvůli dalšímu zlepšení se podle ministra bude jednat o tom, že by příští rok mohlo přijet z Česka o dva až tři policisty více. Posily by se soustředily zejména na hlídání dálničních úseků.

Chorvatsko-českou spolupráci chválil i chorvatský policejní prezident Vlado Dominič. "Jsem s Čechy spokojený. Ani problémy s českými turisty moc nejsou. Považujeme je za bezproblémové," uvedl Dominič.

Česká komunita v Chorvatsku

Česká komunita v Chorvatsku je nejpočetnější českou krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě. Tato menšina sídlí zejména v okolí města Daruvar. Češi jsou v Chorvatsku jednu z mnohých národnostních menšin. 10 510 osob, které se hlásí k české národnosti, je soustředěno hlavně v oblasti centrální Slavonie.

Jako o prvním Čechovi na Jadranu by se dalo mluvit o králi Karlu IV. Ke své cestě do Itálie využil možnosti cestovat přes Uhersko (průjezd Rakouskem mu nebyl povolen) a dostal se až na území Chorvatska. Navštívil mimo jiné městečko Sinj, kde byl hostem tamějšího knížete, a kontaktoval mnichy - hlaholity. Jejich slovanská liturgie byla důvodem, proč je později pozval do Prahy, do Emauzského kláštera. Někdy se také uvádí jako klášter Na Slovanech.

Češi se objevují v oblasti Slavonie za Rakousko-Uherska, na počátku 18. století. V té době byla oblast u hranic s Bosnou a Hercegovinou součástí tzv. vojenské krajiny, tedy hranice s Osmanskou říší, kam se stěhoval vojenský personál a strážci z celého Rakousko-Uherska. Byla budována zcela nová sídla na zelené louce (nejstarší česká vesnice Ivanovo Selo). Nové přistěhovalce nejvíce podporoval chorvatský šlechtický rod Jankovičů (tehdejší vlastník půdy). Ti pomáhali zúrodňovat půdu a zkulturňovat krajinu. V roce 1930 žilo v Chorvatsku na čtyřicet tisíc Čechů. Postupně se však asimilovali a počet lidí hlásící se k této národnosti klesal až na uvedených cca 10 000.

Češi v Chorvatsku jsou organizovaní, mají svůj vlastenecký svaz, který se stará o udržení české kulturní tradice. Na radiové stanici Daruvar jsou vysílány denně pořady v českém jazyce. Jsou organizovány za podpory státu české školky a školy. Úzce spolupracují i s chorvatskou komunitou Slováků. Češi a Slováci mají i svého jednoho společného zástupce v chorvatském Saboru.

Čechy ovšem najdeme po celém území Chorvatska, a to nejen jako turisty. Spousta lidí se sem přivdalo nebo přiženilo a Chorvatsko je jejich druhou vlastí, píše novalja.cz.