Nové služby na internetu. K pronájmu jsou dezinformační influenceři
Dezinformační influenceři se začínají objevovat jako cenově dostupná služba, která umožňuje různým aktérům ovlivňovat náladu ve společnosti. Tým výzkumníků z Mozilla Foundation se zaměřil na situaci v Keni a nasbíral širokou škálu screenshotů, memů a dalších důkazů. Na základě tohoto rozsáhlého průzkumu identifikoval více než 23 tisíc tweetů a 3700 zúčastněných účtů.
Dezinformační kampaně jsou přitom nepřímo podpořeny samotnými algoritmy sociální sítě Twitter. Z jedenácti sledovaných kampaní jich 8 bylo v trendující sekci.
Dezinformační influenceři, se kterými se výzkumníkům podařilo hovořit, přiznávají, že zařazení kampaně do trendující sekce je jeden z cílů – Twitter tím tak ještě zvyšuje jejich dosah.
Podle zjištění výzkumníků se kampaně domlouvají skrze komplexní systém Whatsappových skupin, ve kterém dochází k synchronizaci a koordinaci vypouštěných tweetů. Anonymní organizátoři využívají těchto cest k zadávání práce, posílání detailních instrukcí a obsahu i k předávání peněz.
V rámci těchto aktivit zároveň dochází i k obchodování ověřených účtů. Ty majitelé v některých případech pronajímají pro dezinformační kampaně a získávají tak peníze. Použití ověřených účtů přitom zvyšuje šance na zařazení do trendující sekce.
Influenceři nepracují zadarmo. Za účast ve třech kampaních dostávají podle průzkumu zaplaceno okolo deseti až patnácti dolarů na den. Některým se podaří přejít na zálohovanou práci a přijdou si okolo 250 dolarů za měsíc za dohled nad kampaní.
Zadavatelé se snaží zachovat maximální anonymitu a influenceři tak často nevědí, pro koho pracují. Aby se vyhnuli odhalení, snaží se zadavatelé omezovat vytváření velkých skupin a častěji komunikují napřímo s jednotlivými influencery.
Peníze jsou předávány někdy před kampaní a jindy po ní, platby ale podle výpovědí chodí typicky včas, aby nedocházelo k prozrazení nespokojenými influencery. Objednávané služby totiž často hraničí s podněcováním, což je v Keni považováno za trestný čin.
Nejčastějšími oběťmi dezinformačních kampaní jsou novináři, soudci a aktivisté. Celý mechanismus má za účel komplikovat použití platformy těm, kteří mají názor v rozporu se zadavatelem dezinformační kampaně. To často vede k autocenzuře, aby se oběti vyhnuli masivním reakcím trollů, jindy se komunikace stáčí k vyvracení dezinformačních narativů a opouští původní sdělení.
Twitter dostal od výzkumníků informace o kampaních k dispozici a podle svého vyjádření identifikoval něco přes 100 účtů, které byly v rozporu s podmínkami užití. Zároveň se podle pracovníku sociální sítě nepodařilo prokázat, že účty dostávaly za svou činnost zaplaceno. Přiznali ale, že se podařilo identifikovat nejméně jednu síť koordinovaných účtů.
Nejedná se přitom o první případ podobných sítí. V Nigérii došlo ke koordinované kampani na podporu kolumbijského drogového dealera, jak identifikovalo Buzzfeed news, tým Portland Africa pak zaznamenal masivní využití botů pro ovlivňování desíti případů voleb v devíti afrických zemích.
Výzkumníci poukazují na problém algoritmu používaného k výběru příspěvku do trendující sekce, který umožňuje zvýšení dosahu příspěvku bez ohledu na potenciální problematičnost jeho obsahu. Twitter přitom prodává inzerci, která se tak často může zobrazit ve společnosti manipulativního obsahu.
