Česko stárne. Počet důchodců roste, důchodový systéme je neudržitelný, varují experti

Česku loni obyvatel přibylo. V zemi žilo více než 10,53 milionu lidí. Podle demografky ČSÚ Michaely Němečkové počet ale nerostl ve všech věkových skupinách. "Veškerý přírůstek byl v seniorské skupině. Obyvatel ve věku nad 65 let bylo na konci roku 2022 o 28.000 víc než na jeho začátku. Počet osob v produktivním věku meziročně stagnoval a počet dětí se mírně snížil," uvedla Němečková.

Zastoupení seniorů ve společnosti tak podle předběžných údajů loni vzrostlo o 0,3 procentního bodu na 20,9 procenta. Na konci roku 2013 tvořili lidé nad 65 let 17,4 procenta obyvatel. Muži a ženy v produktivním věku představovali tehdy 67,6 procenta populace, na konci loňska pak 63,2 procenta. Počet obyvatel od 15 do 64 let v posledních letech dosahuje 6,65 milionu. Dětí, kterým nebylo ještě 15 let, loni mírně ubylo. Bylo jich na konci loňska 1,68 milionu.

Podle statistiků se za minulý rok výrazně prodloužila také průměrná délka života. Loni se u mužů protáhla o dva roky na 76,1 roku. U žen se díky 1,4 roku navíc dostala na 81,9 roku. Za covidové epidemie se život v Česku citelně zkrátil, začíná se tak zas blížit k předcovidové délce. V roce 2019 měli muži naději dožití 76,3 roku a ženy 82,1 roku, v roce 2021 se propadla na 74,1 roku u mužů a na 80,5 roku u žen. Podle Němečkové se rozdíl v době dožití žen a mužů loni z více než šesti let znovu vrátil k 5,8 roku z minulých let.

Prodloužil se i život lidí po pětašedesátce. Pětašedesátníci měli loni před sebou v průměru 16 let a pětašedesátnice 19,8 roku. V covidovém roce 2021 to bylo podle údajů z databáze u pětašedesátiletých mužů 14,5 roku a u stejně starých žen necelých 18,7 roku.

Průměrnému obyvateli republiky bylo loni 42,9 roku. Za poslední rok se průměrný věk zvedl o 0,1 roku.

Podle ekonomů a dalších expertů není současný důchodový systém kvůli stárnutí udržitelný. Příjmy z pojistného nestačí rostoucí výdaje na penze pokrýt. Letos bude vyplacená suma minimálně o 78 miliard vyšší než vybrané odvody. Hlavní zátěž veřejný důchodový pilíř čeká pak od poloviny 30. let, kdy začnou do důchodu odcházet nejpočetnější ročníky takzvaných Husákových dětí.

Vláda v programovém prohlášení slibuje důchodovou reformu. Podle odborníků se už zásadní reformní změny nestihnou a upraví se spíš jen parametry. Mezi ně patří důchodový věk, výše odvodů či poměr penze na průměrné mzdě. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že by chtěl návrhy úprav představit na přelomu března a dubna.