ČEZ s rekordní dividendou, ale nejistou budoucností

Akcionáři státního podniku ČEZ si na své včerejší valné hromadě schválili výplatu rekordní dividendy ve výši 145 Kč na akcii před zdaněním. Rozhodným dnem pro výplatu dividendy je 30.6. a posledním obchodním dnem pro zisk dividendy je 28.6.2023, platí pro pražskou Burzu. V rámci RM-systému je pak tím rozhodným dnem 2. červenec. Současná cena akcií osciluje kolem 1040 Kč za akcii, ještě začátkem ledna letošního roku přitom cena byla 780 Kč.

Předvídatelný úspěch hospodaření loňského roku přinesl rekordní dividendu, již dnes je však zřejmé, že v příštím roce dividenda opět klesne. Zatímco v loňském roce ČEZ vyplácel svým akcionářům 48korunovou dividendu, v příštím roce společnost očekává snížení zisku, především díky zavedení tzv. windfall tax, na zhruba polovinu toho letošního (tedy někam na úroveň 33 miliard Kč), což odpovídá potenciální dividendě kolem 50 Kč na akcii. 

Dosud nejvyšší vyplacenou dividendou bylo 53 Kč vyplácených v roce 2010. Výše dividendy paradoxně neměla příliš velký vliv na cenu akcií na pražské Burze, především proto, že trh s její výší již počítal. Objem obchodů nijak nevybočil z průměru. Vzhledem k tomu, že zítra je poslední obchodní den, kdy je možné koupit akcie s nárokem na dividendu, dá se očekávat, že po tomto dni cena akcií opět klesne. 

Nejen výše dividendy však v současnosti hýbe trhem, hlavním motivem pro vývoj ceny akcií bude rozhodnutí Sněmovny, kdy se bude rozhodovat o možném rozdělení ČEZu, k čemuž dojde již 29. června. Vláda již v minulosti naznačila, že by se nebránila rozdělení společnosti na dvě části. Připomeňme, že v době rostoucích cen energií vláda, a za hlasité podpory části opozice, začala nahlas hovořit o možném zestátnění energetické skupiny ČEZ, když navrhovala rozdělit společnost na dvě části. Na výrobní, tedy tu nejzajímavější a neatraktivnější, kterou by ráda zestátnila a tím si zajistila absolutní kontrolu nad společností, a na tu zbývající méně atraktivní část, která by zůstala na burze. Záměr vlády počítá s tím, že mu absolutní kontrola nad energetickým gigantem umožní lépe vykupovat elektřinu od elektráren, čímž by mohla dosáhnout nižších než tržních cen. Druhým důvodem pro předpokládanou transformaci ČEZu je chystaná dostavba nového reaktoru v JE Dukovany. Ačkoliv mohou být důvody zestátnění pragmatické, způsob je spíše loupeží, vytěsňuje totiž drobné akcionáře z možnosti výkupu akcií za tržní cenu.

Co by tato transformace znamenala pro spotřebitele, je asi zřejmé. Stát by mohl lépe nakládat s cenou elektřiny, což by mohlo přinést nižší ceny, spotřebitelé by se pravděpodobně mohli zaradovat. Drobní akcionáři by však splakali nad výdělkem. Jak jinak nazvat situaci, kdy to nejzajímavější a nejhodnotnější se ze společnosti odoperuje a zůstane jen méně významná část, jejíž hodnota nebude tak vysoká, cena akcií se propadne. Akcie ČEZu patří mezi vůbec to nezajímavější a nejlikvidnější na pražské Burze, je vysoce pravděpodobné, že případné rozdělení společnosti by výrazně ovlivnilo i její likviditu a význam.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 5 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 6 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 10 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 10 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy