Jak přísné bude omezení zplodin? Ministr Brabec řekl, na čem se EU dohodla

Evropská unie nebude na prosincové klimatické konferenci v Chile prezentovat přísnější závazek omezení zplodin k roku 2030. ČTK to řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec po dnešním jednání zástupců vlád unijních zemí, které bylo v Lucemburku věnováno dlouhodobým klimatickým plánům. Některé státy chtěly ambicióznější cíl zařadit do závěrů dnešního jednání, Česko a další země však prosadily, aby EU jako svůj závazek ponechala dříve schválený cíl omezit do roku 2030 zplodiny o 40 procent proti hodnotám z roku 1990.

Ministři dnes měli na stole návrh, aby unijní země v prosinci představily světu jako svůj cíl snížení emisí ke konci příštího desetiletí o více než 50 procent. Přísnější závazky jsou v souladu s plánem dosažení uhlíkové neutrality, s nímž počítá šéfka budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve shodě se značnou částí států zvláště severní a západní Evropy plánuje, že do poloviny století EU "vynuluje" čisté emise skleníkových plynů. Někteří lídři chtěli tento cíl prosadit již do závěrů červnového summitu, visegrádské země (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) však byly proti.

"Některé země budou mít problémy splnit i současné cíle do roku 2030," konstatoval po dnešním jednání Brabec, podle něhož je unie už se současným závazkem jasným světovým lídrem v omezování zplodin. Proti přísnějšímu cíli podle něj byly dnes vedle visegrádských zemí i Bulharsko, Řecko, Kypr či Malta.

Ministři dnes debatovali i o zmíněné uhlíkové neutralitě, pro jejíž dosažení by musely do poloviny století všechny vypouštěné emise vyvážit například vysazené stromy.

"Priorita finského předsednictví je jasná. Evropská rada by v prosinci měla stanovit cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050," řekla novinářům po dnešním jednání finská ministryně pro životní prostředí a klimatickou změnu Krista Mikkonenová, jejíž země bude do konce roku jednáním Rady EU předsedat.

Debata v Lucemburku podle ní ukázala, že země bloku mají vůli smazat rozdíl mezi stanovenými cíli a dosud přijatými kroky. Opatření zavedená unijními státy k naplnění zmíněné mety pro rok 2030 podle Evropské komise nestačí a bude nutné zajistit mimo jiné vyšší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.

Česko dnes podle Brabce vysvětlovalo, proč se v přístupu k cíli vztaženému k polovině století drží spíše zpět.

"Řekl jsem, co všechno odlišuje Českou republiku od některých ambiciózních zemí a proč nemůžeme s lehkým srdcem kývnout na klimatickou neutralitu," uvedl ministr, podle něhož je Česko prokazatelně nejprůmyslovější zemí EU. Náklady na přechod k uhlíkové neutralitě zde budou i kvůli značné závislosti průmyslu na fosilních zdrojích daleko větší než v jiných státech. Část zemí podle něho dnes na tyto argumenty slyšela a uznala, že některým zemím včetně ČR bude potřeba při přechodu ke klimaticky šetrnému hospodářství finančně pomoci.

Ministři dnes přijali rovněž závěry zavazující k širšímu využívání takzvaného oběhového hospodářství. Členské státy by se podle schváleného textu měly snažit opětovně využívat materiály a produkovat tím méně odpadu například v textilní výrobě, stavebnictví, elektronice či dopravě.

Související

lesy Komentář

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.

Více souvisejících

Ekologie Klimatické změny Richard Brabec (ANO) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

před 4 hodinami

Breivik, Anders

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

před 4 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování

Velká Británie varovala Izrael, že může čelit dalším sankcím, pokud se nezlepší humanitární situace v Gaze. Šéf britské diplomacie David Lammy v úterním rozhovoru pro Times Radio uvedl, že Londýn zvažuje další opatření, pokud nedojde ke zmírnění utrpení civilistů. Británie je jedním z 28 států, které podepsaly společné prohlášení ostře kritizující izraelskou politiku distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy.

před 5 hodinami

Donald Trump

USA opouští UNESCO, oznámil Trump

Prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy opět opustí Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Důvodem je podle Bílého domu „protikulturní směřování“, podpora palestinských a čínských zájmů a agendy, které jsou údajně v rozporu s americkými hodnotami.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat

Evropská komise podala žalobu na Francii kvůli jejímu přísnému systému označování odpadu. Podle Bruselu totiž povinné francouzské recyklační štítky porušují princip volného pohybu zboží v rámci jednotného evropského trhu.

před 6 hodinami

Nemocnice Motol, ilustrační foto

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem

Fakultní nemocnice v Motole hospitalizovala pacienta s potvrzenou nákazou meningokokem skupiny B. Podle hygieniků případ nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví, provedli trasování a třem kontaktům nasadili preventivní léčbu. Na místě, kde infikovaný mexický student pobýval, zasahovali záchranáři a byl aktivován traumaplán. Pacient je v péči odborníků z Kliniky intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi

Francouzská vláda vyzývá Evropskou komisi, aby v probíhajících obchodních jednáních s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaujala nekompromisnější postoj. S blížícím se termínem stanoveným Washingtonem na 1. srpna, do kdy má být dosaženo nové dohody o clech, vzkazuje Paříž do Bruselu: „přestaňte být vůči Trumpovi měkcí, je čas ukázat sílu.“

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Záchranná služba, ilustrační foto

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí

Noční zásah složek integrovaného záchranného systému v Roztokách u Prahy vyvolalo podezření na meningokokovou infekci typu B u zahraničních studentů. Preventivně bylo vyšetřeno 97 osob, všem byla podána antibiotika. Nákaza se u nikoho nepotvrdila a nikdo nemusel být hospitalizován. Podle hygieniků šlo o opatření s cílem předejít možnému šíření nemoci, která může mít závažný průběh.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Vladimir Putin

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu

Německo čelí rostoucí vlně hybridních útoků ze strany Ruska. Podle šéfky německé vojenské kontrarozvědky Martiny Rosenbergové se letos dramaticky zvýšil počet případů špionáže a sabotážních operací, za nimiž s vysokou pravděpodobností stojí Moskva.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli

Více než dvacet zemí včetně Spojeného království dnes společně vystoupilo s výzvou k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy. Ve společném prohlášení, které zveřejnil britský Foreign Office, signatáři odsuzují izraelskou taktiku distribuce humanitární pomoci, označují ji za nebezpečnou a ponižující a důrazně požadují příměří.

včera

Půl roku Trumpova druhého mandátu: Američané jsou rozděleni, v jednom se ale shodují. Nemají peníze

Půl roku po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zůstávají voliči stejně rozdělení, jako byli během volební kampaně v roce 2024. Názory na jeho výkon v úřadu se ostře rozcházejí – zatímco jeho příznivci hovoří o výrazném pokroku, odpůrci vyjadřují hluboké znepokojení a dokonce i strach o budoucnost země, píše CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy