Ekonomický stav Česka je stále tragičtější. Mzdy klesají, ceny rostou, stát se zadlužuje nejrychleji v EU, varuje NKÚ

NKÚ také upozornil na rychlý nárůst tzv. mandatorních výdajů státního rozpočtu, které loni poprvé překročily hranici jednoho bilionu korun. Hlavním faktorem tohoto nárůstu byly výdaje na důchody.

V souvislosti s inflací NKÚ doporučil vládě provést systematické změny v rozpočtu a soustředit se na analýzu jejích příčin. Mezi tyto příčiny patří růst výdajů, který vede ke schodkovému hospodaření a rychle rostoucímu zadlužení.

NKÚ rovněž zdůraznil, že snahy o ekonomické oživení po pandemii covidu-19 zkomplikovala energetická krize, kterou dále prohloubil konflikt na Ukrajině a jeho dopady na ekonomiku. To vedlo k zvýšení cen energií.

Vláda již představila návrh konsolidačního balíčku, jehož cílem je především zlepšit veřejné rozpočty prostřednictvím daňových změn a snižování výdajů. Další úspory chce vláda dosáhnout prostřednictvím škrtů ve výdajích.

Zjištění NKÚ ukázala, že v posledních čtyřech letech růst výdajů předčil růst příjmů o 26 procentních bodů, což je hlavním důvodem schodků ve státním rozpočtu. Prezident NKÚ, Miloslav Kala, poukázal na potenciál zlepšení příjmů státu, zejména v oblasti efektivnějšího výběru daní.

Celkový objem daňových nedoplatků dosáhl v roce 2022 více než 106 miliard korun. Kala také navrhl boj s daňovými úniky, zejména v případě daně z přidané hodnoty, a úpravu daňového systému tak, aby daně rostly v souladu s inflací a neztrácely na své významnosti. Vláda v konsolidačním balíčku navrhla zvýšení daní z nemovitostí v souladu s inflací.

NKÚ také upozornil na vysoké povinné výdaje, které loni přesáhly bilion korun a meziročně vzrostly o více než 94 miliard korun. Tento nárůst byl především důsledkem mimořádných valorizací důchodů, které zvýšily průměrný starobní důchod o 1700 korun měsíčně.

Vláda již schválila snížení těchto mimořádných valorizací a prosazuje nahrazení systému dočasným příspěvkem, který nebude ovlivňovat budoucí valorizace. NKÚ již dříve varoval před růstem mandatorních a kvazimandatorních výdajů.

NKÚ také varuje, že ani vysoká míra zaměstnanosti nestačí k zajištění dostatečných příjmů pro stát, pokud by se míra nezaměstnanosti přiblížila průměrné úrovni v EU. To by znamenalo významný pokles příjmů státního rozpočtu a nárůst výdajů na podporu nezaměstnanosti. To by dále zhoršilo situaci ohledně veřejného dluhu, varuje NKÚ.