ANALÝZA | Obchodovat s Čínou? Evropa marně hledá shodu. Pravda o rozměru české závislosti

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje vyslat premiéra Michela Barniera na návštěvu Číny. Podle serveru Politico se jedná o snahu přesvědčit Peking ke zrušení cel na francouzský koňak a další evropské brandy.

Macronovi se údajně podařilo tuto návštěvu dohodnout s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na summitu G20 v brazilském Rio de Janeiru. Podle jeho slov chce Francie prosazovat „větší strategickou autonomii v rámci Evropské unie“. 

„Chtěli bychom, aby naši partneři projevovali stejnou otevřenost jako Evropská unie. Víte, jak jsme v tomto bodě odhodláni,“ uvedl francouzský prezident při setkání s čínským lídrem.

Napříč Evropou panuje shoda, že je nezbytné chránit klíčové technologie před čínským vlivem. Mezi tato odvětví patří ocelářství, hliník a zelené technologie, v nichž Čína zaujímá přední světové postavení. Evropská unie proto přijímá opatření k posílení své strategické autonomie a snížení závislosti na čínských dodávkách. 

Například v březnu 2023 Evropská komise navrhla, aby EU do roku 2030 produkovala nejméně 40 % technologií klíčových pro obnovitelné zdroje energie a zvýšila těžbu, zpracování a recyklaci strategických surovin na svém území.

V Evropské unii se nedávno hlasovalo o podpoře evropských společností ve veřejných zakázkách proti čínským firmám, které těží z výrazných státních dotací, často na úkor evropských výrobců.

Hlasování o zavedení cel na čínské elektromobily však bylo zablokováno Německem. Podle serveru Carnegie Endowment se zdá, že německý kancléř Olaf Scholz tímto krokem „chránil krátkodobé exportní zájmy německých výrobců automobilů“.

Francie proti závislosti bojuje, Německo ne

Německo je v rámci Evropské unie největším obchodním partnerem Číny. Přístup kancléře Scholze může ovlivnit jednotný postoj EU vůči Pekingu. I když se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová snaží zaujmout tvrdší postoj vůči Číně, rozhodnutí jediné členské země, jako je Německo, může oslabit společnou evropskou strategii. Tato situace zdůrazňuje složitost dosažení konsenzu v EU, zejména když jednotlivé státy sledují své národní ekonomické zájmy.

Mezi Čínou a Německem existuje silné obchodní partnerství. V roce 2022 Německo exportovalo do Číny zboží v hodnotě 109 miliard dolarů, zatímco dovoz z Číny dosáhl hodnoty 152 miliard dolarů. Největší podíl německého vývozu tvořily automobily, jejichž export do Číny dosáhl hodnoty 20,5 miliardy dolarů. Naopak největším čínským vývozním artiklem do Německa byly počítače v hodnotě 12,5 miliardy dolarů.

Obchodní vztahy mezi USA a Čínou jsou neméně zajímavé. V roce 2022 Čína exportovala do Spojených států zboží v hodnotě 551 miliard dolarů, přičemž největší podíl tvořilo vysílací vybavení. Naopak americký export do Číny dosáhl hodnoty 151 miliard dolarů, z nichž největší část tvořily sójové boby. Čínský vývoz do USA představoval největší objem čínského exportu na světě.

Ve srovnání s Německem a USA jsou obchodní vztahy Francie s Čínou výrazně slabší. V roce 2022 Francie exportovala do Číny zboží v hodnotě 25,4 miliardy dolarů, zatímco čínský export do Francie dosáhl 49,8 miliardy dolarů. Tento rozdíl podtrhuje menší ekonomickou závislost Francie na čínském trhu ve srovnání s jinými velkými ekonomikami.

Z uvedených dat je zřejmé, že Francie zastává výrazně protekcionistický přístup vůči Číně, což odráží její snahu chránit domácí průmysl a posílit evropskou strategickou autonomii. Naopak Německo preferuje pokračování otevřených obchodních vztahů s Pekingem, což je dáno významem čínského trhu pro německý automobilový průmysl. Čínský automobilový trh představuje pro Německo klíčové ekonomické příležitosti, které hrají důležitou roli v jeho exportní strategii.

Německé automobilky čelí na čínském trhu rostoucím výzvám. Dlouhodobá dominance zahraničních výrobců je ohrožena rychlým vzestupem čínských společností, jako jsou BYD a Xpeng, které získávají stále větší podíl na trhu s elektromobily. Tento trend vede k přehodnocení strategií německých výrobců, kteří se snaží udržet svou konkurenceschopnost v Číně. 

Ještě v roce 2022 drželi zahraniční výrobci elektrických vozů na čínském trhu 53% podíl oproti čínským společnostem. Situace se však rychle změnila. V červenci letošního roku už čínští výrobci dohnali ztrátu a podíl čínských společností na výrobě elektromobilů v zemi vzrostl na 67 %. Tento nárůst podtrhuje dynamiku čínského automobilového trhu a rostoucí konkurenceschopnost tamních výrobců.

Česko je na Číně závislé

Podle dostupných dat byla Čína v roce 2022 druhým největším dovozcem do České republiky, s podílem 13,2 % na celkovém importu. Největší podíl na českém dovozu mělo Německo, které se podílelo 23,5 %. Významným dovozcem bylo také Rusko s podílem 4,46 %, což převyšuje například Spojené státy s 2,12 %. Z evropských zemí předčily ruský import pouze Polsko a Slovensko, což odráží geografickou a ekonomickou blízkost těchto zemí k České republice.

Tento trend pokračuje i v roce 2024. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla Čína v září 2024 jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky, když dovezla zboží v hodnotě téměř 50,1 miliardy korun. Objem čínského dovozu dosáhl přibližně čtvrtiny celkové hodnoty dovozu ze všech 27 zemí Evropské unie, což podtrhuje rostoucí význam Číny v českém zahraničním obchodu.

Jediným státem, který v objemu dovozu do České republiky překonal Čínu, bylo Německo. Za pouhé čtyři měsíce vzrostl čínský dovoz z 43,5 miliardy korun na 50,1 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 13 %. Zároveň je však výrazná nerovnováha v obchodních vztazích, neboť Česko vyváží do Číny pouze přibližně desetinu toho, co Čína dováží do Česka. Tento nepoměr podtrhuje vysokou míru závislosti na čínském importu.

Obchodní válka na spadnutí

Evropská unie v říjnu schválila zavedení dodatečných cel až do výše 45 % na elektromobily dovážené z Číny. Tento krok má za cíl chránit evropský automobilový průmysl před nespravedlivou konkurencí způsobenou čínskými subvencemi.

Maďarský premiér Viktor Orbán v tentýž den varoval, že Evropská unie směřuje k ekonomické studené válce s Čínou. Toto varování souvisí s rozhodnutím EU zavést cla na čínské elektromobily, což může vyvolat odvetná opatření ze strany Pekingu a zhoršit obchodní vztahy.

Evropská unie mezitím plánuje zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory od roku 2035. Tento krok má podpořit přechod na elektromobilitu a snížit závislost na fosilních palivech, což může ovlivnit i obchodní vztahy s Čínou, která je významným výrobcem elektromobilů.