Evropa se musí přizpůsobit zákazu. Jde o auta se spalovacími motory

Evropská unie nařídila do roku 2035 zákaz výroby nových automobilů s pohonem na fosilní paliva. To by mohlo být považováno za komplikaci pro evropský automobilový průmysl, který se tomuto rozhodnutí musí přizpůsobit. 

V Číně se ale už adaptovali – začali vyrábět elektromobily, které exportují do Evropy. V Číně mají také štědré dotace, kterými mohou výrobu financovat. A díky tomu mohou být čínské elektromobily levné. Což je problém pro automobilový trh – čínská konkurence může být až příliš silná. 

Proto na ni EU uvalila cla – a to až ve výši 37,6%, tudíž vzroste cena čínských elektromobilů. Tato cla byla zavedena již v červenci letošního roku jako prozatímní. Už od začátku byl proti nim například Volkswagen. V říjnu se o clech hlasovalo znovu. A Německo, ačkoliv by se mohlo zdát, že německý automobilový průmysl cla na čínské elektromobily potěší, bylo proti. 

V roce 2021 začal evropský parlament projednávat zákaz výroby benzínových a naftových automobilů. Tento zákaz neznamená konec jejich používání, pouze konec výroby nových modelů. Také vyšla v platnost nová norma Euro 7, zpřísňující pravidla výroby. 

Obojímu se nyní musí evropské automobilky přizpůsobit, což bude vyžadovat nové investice. „Shodli jsme se na jednoznačném odporu a kritice stávající předlohy normy Euro 7. Je nerealistická a není akceptovatelná, jak pro Českou republiku, tak ani pro Německo,“ řekl český ministr dopravy Martin Kupka po jednání se svým německým protějškem webu ČT24. Šéfové několika automobilových společností, včetně BMW, Ford a Nissan, v pátek napsali kancléřce Rachel Reevesové, že průmysl pravděpodobně tyto cíle nesplní. 

V Číně evropské normy neplatí, není tedy nutné přizpůsobovat svou výrobu, tudíž do ní nemusí vkládat další investice.  Navíc vyrábějí elektroauta, na což již investice potřebují. A dostávají je (mimo jiné) od vlády. Jsou tedy o krok napřed. 

Problém pro evropský trh je, že čínské elektromobily jsou levné, evropské ne. Proto na ně EU uvalila cla (aby vzrostla jejich cena). Mnozí by řekli, že evropské automobilky z tohoto kroku budou mít radost, opak je ovšem pravdou.

Cla se nelíbí Číně – a čínský trh je opravdu velký. Trh, kde nebude platit zákaz výroby aut se spalovacími motory, a hlavně trh, kam již nyní ve velkém exportují (nejen) evropské automobilky. Německo tedy oroduje za zrušení cel v zájmu toho, aby si nepokazilo obchodní vztahy s Čínou, kam nyní putuje třetina německé automobilové produkce. Německo se ze strany Číny obává odvetných opatření.

Tento pátek se o clech hlasovalo znovu a Německo bylo opět proti. Hlavním argumentem je, že cla nezvýší konkurenceschopnost německého automobilového průmyslu. Cla se ovšem prosadit podařilo a v příštích letech se zvýší až na 45%. Zároveň je evropský trh pro Čínu největším zámořským trhem, co se týče elektromobilů. 

Nejvyšší německá průmyslová asociace BDI vyzvala Evropskou unii a Čínu, aby pokračovaly v obchodních jednáních o clech, aby se předešlo „eskalujícímu obchodnímu konfliktu“.

Výše cel se odvíjí od odhadu, v jaké výši dostaly firmy dotace na výrobu od státu (které jsou v EU zakázané). Čínské ministerstvo obchodu označilo rozhodnutí zavést cla za „nespravedlivé“ a „nerozumné“, ale dodalo, že problém lze vyřešit vyjednáváním. 

Obavy z odvetných opatření z čínské strany se šíří již i mimo oblast auto-moto průmyslu. Obchodní orgán francouzského koňakového průmyslu podle serveru Barrons uvedl, že: „Nechápeme, proč je náš sektor obětován tímto způsobem“. 

Čísla ukazují, že zájem o elektromobily klesá. V srpnu letošního roku registrace elektromobilů klesly o 43,9 % oproti roku minulému. Průmysl varoval, že řidiči potřebují lepší pobídky k nákupu elektrických vozidel, aby pomohli výrobcům před plánovaným zákazem prodeje nových benzinových a naftových.

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První krok nově zvolených lídrů EU: Vyrazili do Kyjeva podpořit Ukrajinu

Prezident Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dnes ráno dorazili do Kyjeva. Jejich návštěva symbolizuje pevnou podporu Ukrajině ze strany Evropské unie, a to v době, kdy se blíží nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) auto automobilový průmysl Čína elektromobily

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 52 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy