Český premiér Petr Fiala a jeho saský kolega Michael Kretschmer dnes v Drážďanech podepsali memorandum o strategických projektech, zaměřených mimo jiné na získávání lithia. Dokumentem se Česko a Sasko hlásí ke spolupráci při posílení surovinové, energetické a palivové bezpečnosti a soběstačnosti, ke spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, k utužení přeshraniční spolupráce při ochraně klimatu, snižování emisí a ke spolupráci při transformaci průmyslu a získávání strategických surovin, zejména lithia.
Setkání obou premiérů se uskutečnilo při příležitosti dvoudenní mezinárodní vědecké konference Building Bridges for the Next Generations (Stavění mostů příštím generacím), která se v saském hlavním městě koná do 17. května.
"Věda a výzkum, to jsou věci, které staví mosty budoucím generacím. Máme-li znásobit šance pro příští generace, tak musíme budovat mosty i mezi námi, mezi našimi národy," řekl Fiala při následné debatě s účastníky vědecké konference. "Jeden z takových mostů jsme s panem saským premiérem začali budovat dnes," uvedl o podepsaném memorandu.
"Covid nám ukázal, jak jsme zranitelní, válka na Ukrajině nám ukázala, jak jsme silně závislí na autoritativních režimech a jak je tato závislost nebezpečná," řekl Fiala. Podle českého premiéra je třeba snížit energetickou, surovinovou nebo technologickou závislost na státech, které nejsou spolehlivými dodavateli.
Jako příklad možné spolupráce Saska a Česka označil Fiala v Drážďanech lithium. "Na naší společné hranici je významné naleziště lithia, největší evropské naleziště. Je to kov, který má zásadní význam pro budoucnost právě třeba elektromobility, při výrobě baterií, při zajištění naší nezávislosti. Naším společným zájmem je, abychom toho dokázali rychle využít. A právě to nám dnes podepsané memorandum umožní," řekl.
Během cesty do Drážďan dnes Fiala navštívil Dubí, které se nachází nedaleko ložiska lithia na Cínovci na Teplicku na česko-saském pomezí. Hlubinnou těžbu tam připravuje společnost Geomet, většinově vlastněná Severočeskými doly, které patří do Skupiny ČEZ. Finální studie proveditelnosti, která odpoví na základní otázky spojené s možnostmi produkce lithia na Cínovci, bude hotová do konce letošního roku, řekl dnes novinářům místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Samotná těžba by mohla začít na přelomu roku 2026 a 2027 za předpokladu, že ve druhé polovině roku 2025 bude mít Geomet stavební povolení.
V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia, naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. ČEZ podle Cyraniho dál jedná s možnými investory o projektu továrny na výrobu baterií do elektroautomobilů, takzvané gigafactory, na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku, která se nyní bourá. Česko také nabídlo místní letiště v Líních u Plzně automobilovému koncernu Volkswagen pro vybudování další evropské gigafactory. Koncern ale rozhodnutí ještě neučinil.
Před týdnem Fiala jednal v bavorském Řezně s bavorským premiérem Markusem Söderem, se kterým následně podepsal memorandum o spolupráce v oblasti letectví a vesmíru. Fiala tehdy novinářům řekl, že od tohoto memoranda očekává posílení spolupráce ve vesmírných programech Evropské kosmické agentury (ESA) nebo v evropském výzkumném programu Horizont Evropa. Uvedl také, že cílem je prohloubit současnou průmyslovou spolupráci. "Naše firmy se chtějí zapojit do nového unijního programu družicové komunikace, bavorské firmy také," řekl v Řezně český premiér.
Kontroly na hranicích nejsou nutné, míní Fiala
Český premiér Petr Fiala považuje opatření na česko-saské hranici za natolik účinná, že není nutné obnovovat stálé kontroly. Fiala to prohlásil po dnešním jednání se saským premiérem Michaelem Kretschmerem v Drážďanech. Sasko společně s Braniborskem kvůli špatné migrační situaci požadují po spolkové ministryni vnitra Nancy Faeserové dočasně obnovit kontroly na pomezí s Českem a Polskem.
"Společně pracujeme na opatřeních, která zajistí bezpečnost našich občanů především v boji proti nelegální migraci. Naši spolupráci na hranicích hodnotím jako vynikající a společná opatření za natolik účinná, že není nutné přistoupit k znovuzavedení kontrol na hranicích," řekl Fiala po schůzce s Kretschmerem. "Jsem rád, že naše ministerstva vnitra a policie spolupracují denně na tom, abychom udrželi vysokou míru bezpečnosti na obou stranách hranice,“ dodal český premiér.
O kontroly na hranicích s Českem a Polskem požádal spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou saský ministr vnitra Armin Schuster společně s braniborským kolegou Michaelem Stübgenem. Podobnou žádost, ale o kontroly na hranicích se Švýcarskem, poslalo Faeserové také jihoněmecké Bádensko-Württembersko. Dočasné obnovení hraničních kontrol je v kompetenci spolkové ministryně vnitra.
Před týdnem se německý kancléř Olaf Scholz dohodl s premiéry spolkových zemí, že Německo může podle migrační situace zavádět dočasné kontroly na hranicích se svými sousedy po vzoru těch, které od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Tyto kontroly ale nejsou plošné po celé délce hranic s Rakouskem, ale jen na vybraných přechodech. Německo chce na všech svých hranicích rovněž zintenzivnit takzvané skryté namátkové kontroly a pátrání.
Někteří migranti přicházejí do Německa přes Polsko a Česko, aby se vyhnuli kontrolám na německo-rakouské hranici. Fiala před týdnem v bavorském Řezně při jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem prohlásil, že Česko udělalo hodně, aby migrační trasu přes své území přerušilo. Söder k tomu řekl, že Česko chrání své hranice dostatečně kvalitně, proto Bavorsko zavedení ostrahy na pomezí s Českem nepožaduje.
Za první čtvrtletí letošního roku zajistili policisté v ČR podle zprávy zveřejněné na stránkách českého ministerstva vnitra 2658 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. Oproti stejnému období loni jejich počet stoupl o 35 procent. Při migraci přes vnější schengenskou hranici zadržela česká policie 108 lidí, ostatní ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích.
Související
Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
Petr Fiala (ODS) , Michael Kretschmer (saský premiér) , Německo
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 2 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 3 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 4 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 4 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 5 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 5 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 6 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 7 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 7 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 8 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 8 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 9 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Zdroj: Libor Novák