Kyjev má jednat o míru, až se bude cítit. Břímě leží na Ukrajině, naším úkolem je pomáhat, shodují se diplomaté

Posledních několik týdnů se napříč médii a akademickou obcí vyskytují obavy z nové fáze ruské ofenzívy, kterou šéf Kremlu Vladimir Putin teoreticky může rozpoutat při příležitosti prvního výročí od začátku invaze na Ukrajinu. Čeští diplomaté za Ukrajinou vytrvale stojí. 

Podle náměstka ministra zahraničních věcí Jiřího Kozáka Moskva využívá agresivní rétoriku a výhrůžky k eskalaci situace. „Slýcháme výzvy k míru z obou stran. Jsme často obviňováni, že podporou utrpení jen prodlužujeme. S tím nesouhlasím. Ukončení války je plně v rukou Ruska, které zpochybňuje právo země na existenci a neprávem anektovalo 15 procent jejího území. Válka skončí stažením ruských vojsk,“ vyjmenoval. 

Stálá zástupkyně České republiky při Politickém a bezpečnostním výboru Evropské unie Jitka Látal Znamenáčková doporučuje, aby se na ukrajinské vedení příliš netlačilo. „Budoucnost konfliktu bude taková, jakou ji chceme mít. Ukrajina přechází od ruského vlivu k evropskému a napojuje se na pupeční šňůru také díky svému kandidátskému statusu,“ komentovala. Břímě však leží na Ukrajině, její vládě a prezidentovi. 

„Měli bychom vytvořit takové podmínky, aby se necítili pod tlakem okolností. Nesmí přistoupit na špatné dohody, natož aby se vzdávali území,“ řekla Znamenáčková. Některé členské státy například nevidí návrat poloostrova Krym k ukrajinskému teritoriu jako reálný. „Vidí hranici Ukrajiny jako tu, která byla před 24. únorem. Diskuze v rámci Rady Evropské unie mnohdy nejsou jednoduché. Členské země jsou v různých prostředích, například my jsme velmi ovlivnění minulostí spojenou s moskevským komunistickým režimem.“ 

Jak dodal náměstek šéfa diplomacie Kozák, Ukrajina nemůže být obviňována z toho, že se brání. „Naším úkolem je pomáhat tam, kde je agrese,“ nastínil. Připomněl také možný případ kompromisu mezi Moskvou a Kyjevem. „Kompromis předpokládá ústupky z obou stran, nikoliv jen z jedné. V historii naší země máme příklad podobného kompromisu z roku 1938, kdy Československo ztratilo třetinu území v zájmu evropské bezpečnosti. Méně než za rok vypukla nejničivější válka v dějinách,“ upozornil.  

„Tato válka je válkou Ruska proti Ukrajině a Evropě. Pokud Rusko nebude zastaveno, bude pokračovat na jiná území. Naše vláda se zavázala k revizi vztahů s Moskvou v reakci na výbuch ve Vrběticích. Agrese na Ukrajině ji v tom jen utvrdila. Čeká nás dlouhodobý systémový konflikt s Ruskem a z hlediska bezpečnosti musíme limitovat a omezit jeho strategický vliv,“ shrnul náměstek.  

Podle Kozáka si Ukrajinci sami musí říct, kdy chtějí začít s mírovými jednáními. Ukrajinská armáda prý v žádném případě neplánuje překročit ruské hranice, zároveň ji ale nemůžeme nutit, aby se vzdala částí svého území. Dodal, že musíme pracovat i s Rusy na našem území. „Potřebujeme podporovat zástupce ruské občanské společnosti, nezávislých novinářů a opozice. Zatím se nám to daří, zvláště během předsednictví jsme byli aktivní.“ 

Kozák však má obavy z otázky Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina po skončení války. „Nevíme, jestli politicky přežije a kdo bude jeho nástupcem. Protože to, co přijde, může být ještě horší. Připomíná mi to arabské jaro. V tomto případě je nutné, aby případný příchozí režim chápal, kde jsou jeho hranice. Navíc, současné diplomatické vztahy jsou na bodě mrazu, což se po konci války musí změnit,“ uzavřel. 

Související

Jitka Látal Znamenáčková Rozhovor

Za evropskou perspektivu umírají ukrajinští vojáci. Kyjev budeme podporovat, jak dlouho bude třeba, říká vysoce postavená diplomatka

Zástupkyně stálého představitele České republiky při EU a Stálá představitelka ČR v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínila současný stav přístupového procesu Ukrajiny do Evropské unie. Podle ní dosud není jasné, jak dlouho přijetí potrvá – záleží totiž na připravenosti Ukrajiny i samotné EU. Kvůli takovému rozšíření zřejmě bude muset dojít k reformě unijních smluv, potvrdila.  
Ilustrační fotografie.

Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.  

Více souvisejících

Jitka Látal Znamenáčková Jiří Kozák (náměstek ministra zahraničí) ministerstvo zahraničí Ukrajina diplomacie válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 6 minutami

před 16 minutami

před 34 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy