Posledních několik týdnů se napříč médii a akademickou obcí vyskytují obavy z nové fáze ruské ofenzívy, kterou šéf Kremlu Vladimir Putin teoreticky může rozpoutat při příležitosti prvního výročí od začátku invaze na Ukrajinu. Čeští diplomaté za Ukrajinou vytrvale stojí.
Podle náměstka ministra zahraničních věcí Jiřího Kozáka Moskva využívá agresivní rétoriku a výhrůžky k eskalaci situace. „Slýcháme výzvy k míru z obou stran. Jsme často obviňováni, že podporou utrpení jen prodlužujeme. S tím nesouhlasím. Ukončení války je plně v rukou Ruska, které zpochybňuje právo země na existenci a neprávem anektovalo 15 procent jejího území. Válka skončí stažením ruských vojsk,“ vyjmenoval.
Stálá zástupkyně České republiky při Politickém a bezpečnostním výboru Evropské unie Jitka Látal Znamenáčková doporučuje, aby se na ukrajinské vedení příliš netlačilo. „Budoucnost konfliktu bude taková, jakou ji chceme mít. Ukrajina přechází od ruského vlivu k evropskému a napojuje se na pupeční šňůru také díky svému kandidátskému statusu,“ komentovala. Břímě však leží na Ukrajině, její vládě a prezidentovi.
„Měli bychom vytvořit takové podmínky, aby se necítili pod tlakem okolností. Nesmí přistoupit na špatné dohody, natož aby se vzdávali území,“ řekla Znamenáčková. Některé členské státy například nevidí návrat poloostrova Krym k ukrajinskému teritoriu jako reálný. „Vidí hranici Ukrajiny jako tu, která byla před 24. únorem. Diskuze v rámci Rady Evropské unie mnohdy nejsou jednoduché. Členské země jsou v různých prostředích, například my jsme velmi ovlivnění minulostí spojenou s moskevským komunistickým režimem.“
Jak dodal náměstek šéfa diplomacie Kozák, Ukrajina nemůže být obviňována z toho, že se brání. „Naším úkolem je pomáhat tam, kde je agrese,“ nastínil. Připomněl také možný případ kompromisu mezi Moskvou a Kyjevem. „Kompromis předpokládá ústupky z obou stran, nikoliv jen z jedné. V historii naší země máme příklad podobného kompromisu z roku 1938, kdy Československo ztratilo třetinu území v zájmu evropské bezpečnosti. Méně než za rok vypukla nejničivější válka v dějinách,“ upozornil.
„Tato válka je válkou Ruska proti Ukrajině a Evropě. Pokud Rusko nebude zastaveno, bude pokračovat na jiná území. Naše vláda se zavázala k revizi vztahů s Moskvou v reakci na výbuch ve Vrběticích. Agrese na Ukrajině ji v tom jen utvrdila. Čeká nás dlouhodobý systémový konflikt s Ruskem a z hlediska bezpečnosti musíme limitovat a omezit jeho strategický vliv,“ shrnul náměstek.
Podle Kozáka si Ukrajinci sami musí říct, kdy chtějí začít s mírovými jednáními. Ukrajinská armáda prý v žádném případě neplánuje překročit ruské hranice, zároveň ji ale nemůžeme nutit, aby se vzdala částí svého území. Dodal, že musíme pracovat i s Rusy na našem území. „Potřebujeme podporovat zástupce ruské občanské společnosti, nezávislých novinářů a opozice. Zatím se nám to daří, zvláště během předsednictví jsme byli aktivní.“
Kozák však má obavy z otázky Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina po skončení války. „Nevíme, jestli politicky přežije a kdo bude jeho nástupcem. Protože to, co přijde, může být ještě horší. Připomíná mi to arabské jaro. V tomto případě je nutné, aby případný příchozí režim chápal, kde jsou jeho hranice. Navíc, současné diplomatické vztahy jsou na bodě mrazu, což se po konci války musí změnit,“ uzavřel.
Související
Za evropskou perspektivu umírají ukrajinští vojáci. Kyjev budeme podporovat, jak dlouho bude třeba, říká vysoce postavená diplomatka
Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert
Jitka Látal Znamenáčková , Jiří Kozák (náměstek ministra zahraničí) , ministerstvo zahraničí , Ukrajina , diplomacie , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 6 minutami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 16 minutami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 34 minutami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 1 hodinou
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 1 hodinou
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 1 hodinou
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 3 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.
Zdroj: Libor Novák