Kyjev má jednat o míru, až se bude cítit. Břímě leží na Ukrajině, naším úkolem je pomáhat, shodují se diplomaté

Podle náměstka ministra zahraničních věcí Jiřího Kozáka Moskva využívá agresivní rétoriku a výhrůžky k eskalaci situace. „Slýcháme výzvy k míru z obou stran. Jsme často obviňováni, že podporou utrpení jen prodlužujeme. S tím nesouhlasím. Ukončení války je plně v rukou Ruska, které zpochybňuje právo země na existenci a neprávem anektovalo 15 procent jejího území. Válka skončí stažením ruských vojsk,“ vyjmenoval. 

Stálá zástupkyně České republiky při Politickém a bezpečnostním výboru Evropské unie Jitka Látal Znamenáčková doporučuje, aby se na ukrajinské vedení příliš netlačilo. „Budoucnost konfliktu bude taková, jakou ji chceme mít. Ukrajina přechází od ruského vlivu k evropskému a napojuje se na pupeční šňůru také díky svému kandidátskému statusu,“ komentovala. Břímě však leží na Ukrajině, její vládě a prezidentovi. 

„Měli bychom vytvořit takové podmínky, aby se necítili pod tlakem okolností. Nesmí přistoupit na špatné dohody, natož aby se vzdávali území,“ řekla Znamenáčková. Některé členské státy například nevidí návrat poloostrova Krym k ukrajinskému teritoriu jako reálný. „Vidí hranici Ukrajiny jako tu, která byla před 24. únorem. Diskuze v rámci Rady Evropské unie mnohdy nejsou jednoduché. Členské země jsou v různých prostředích, například my jsme velmi ovlivnění minulostí spojenou s moskevským komunistickým režimem.“ 

Jak dodal náměstek šéfa diplomacie Kozák, Ukrajina nemůže být obviňována z toho, že se brání. „Naším úkolem je pomáhat tam, kde je agrese,“ nastínil. Připomněl také možný případ kompromisu mezi Moskvou a Kyjevem. „Kompromis předpokládá ústupky z obou stran, nikoliv jen z jedné. V historii naší země máme příklad podobného kompromisu z roku 1938, kdy Československo ztratilo třetinu území v zájmu evropské bezpečnosti. Méně než za rok vypukla nejničivější válka v dějinách,“ upozornil.  

„Tato válka je válkou Ruska proti Ukrajině a Evropě. Pokud Rusko nebude zastaveno, bude pokračovat na jiná území. Naše vláda se zavázala k revizi vztahů s Moskvou v reakci na výbuch ve Vrběticích. Agrese na Ukrajině ji v tom jen utvrdila. Čeká nás dlouhodobý systémový konflikt s Ruskem a z hlediska bezpečnosti musíme limitovat a omezit jeho strategický vliv,“ shrnul náměstek.  

Podle Kozáka si Ukrajinci sami musí říct, kdy chtějí začít s mírovými jednáními. Ukrajinská armáda prý v žádném případě neplánuje překročit ruské hranice, zároveň ji ale nemůžeme nutit, aby se vzdala částí svého území. Dodal, že musíme pracovat i s Rusy na našem území. „Potřebujeme podporovat zástupce ruské občanské společnosti, nezávislých novinářů a opozice. Zatím se nám to daří, zvláště během předsednictví jsme byli aktivní.“ 

Kozák však má obavy z otázky Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina po skončení války. „Nevíme, jestli politicky přežije a kdo bude jeho nástupcem. Protože to, co přijde, může být ještě horší. Připomíná mi to arabské jaro. V tomto případě je nutné, aby případný příchozí režim chápal, kde jsou jeho hranice. Navíc, současné diplomatické vztahy jsou na bodě mrazu, což se po konci války musí změnit,“ uzavřel.