ROZHOVOR | Za evropskou perspektivu umírají ukrajinští vojáci. Kyjev budeme podporovat, jak dlouho bude třeba, říká vysoce postavená diplomatka

Zástupkyně stálého představitele České republiky při EU a Stálá představitelka ČR v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínila současný stav přístupového procesu Ukrajiny do Evropské unie. Podle ní dosud není jasné, jak dlouho přijetí potrvá – záleží totiž na připravenosti Ukrajiny i samotné EU. Kvůli takovému rozšíření zřejmě bude muset dojít k reformě unijních smluv, potvrdila.  

Nedávno se vyskytly informace, že Evropská unie po dlouhou dobu neplánuje rušit sankce proti Rusku. Jenže jakmile skončí válka, některé už nebude možné uplatňovat. Jak to funguje?

Když se podíváme na sankce uvalené proti Rusku z širší perspektivy, tak ke konci švédského předsednictví byl schválen jedenáctý balíček sankcí, který byl z mnoha důvodů důležitý. Jeden z nich je, že se zaměřil na obcházení sankcí. Aby unijní sankce byly efektivní, musí se vyplnit skuliny, kterými mohou být obcházeny.

Zatím v Bruselu otázka skončení sankcí po ukončení války na stole není, protože válka ještě neskončila. Takže jdeme postupnou metodou, zatím jsme ve fázi, kdy se snažíme o to, aby sankce vůči Rusku co možná nejefektivnější.

V tomto ohledu je samozřejmě zapotřebí i pomoc na straně členských států v jejich vymáhání. V rámci Evropské komise existuje funkce zvláštního zmocněnce pro sankce a jejich obcházení, David O’Sullivan, který jezdí do třetích zemí a komunikuje s nimi ohledně obcházení sankcí.

Momentálně jsme v této fázi a o ukončování sankcí proti Rusku zatím řeč není.

Dá se u některých zemí jednoznačně říct, že sankce obcházejí?

Důkaz o tom je těžké získat, ale Evropská komise určité metody má. Když se podíváte na nárůsty obchodu ze zemí EU do některých okolních států Ruska, tak jsou opravdu enormní. I toto je jeden z ukazatelů možného obcházení. Máte pravdu, že důkazní materiál musí být opravdu solidní.

Dělá něco takového Maďarsko?

Maďarsko je členská země Evropské unie, tudíž kdyby došlo na něco takového, tak to bude podrobeno procesu v rámci EU. Opravdu si nejsem vědoma, že by zatím nějaký takový proces začal.

Hrozí Maďarsku reálně ztráta možnosti předsedat Radě Evropské unie?

U agend týkajících se ruských sankcí nebo podpory Ukrajiny je ve valné většině potřeba jednomyslnost, a tudíž konsenzus. Což vám dává jistotu, že každá členská země Evropské unie za tím rozhodnutím stojí. Dosud se nám ten konsenzus v řadě věcí dařil a zároveň je potřeba říct, že řada členských států, nejenom Maďarsko, má své citlivosti.

Vzniká tak tlak, aby se věci více diskutovaly, a ve většině případů je konsenzu nakonec dosaženo.

Ohledně odebrání předsednictví Maďarsku, není to věc, o které by se kdekoliv v Bruselu mluvilo.

Teď bych rád přešel k současným vztahům Česka a Ukrajiny. Ty jsou nadmíru dobré, zejména díky invazi. Jaké ale byly před ní?

Česká republika dlouhodobě, a vím to i ze svého bývalého působení na ministerstvu zahraničních věcí, Ukrajinu podporovala. I před válkou. Udržovala s ní velmi intenzivní obchodní, krajanské a konzulární vztahy. Tím pádem bylo na čem stavět.

Jedním z příkladů je i to, že jsme velmi podporovali Ukrajinu v rámci Východního partnerství, a také to, aby s Ukrajinou byla podepsána velká evropská dohoda DCFTA. Ta dala základ pro budování dalších vztahů s EU.

Za mě je právě to, jak dobře fungovaly česko-ukrajinské vztahy před válkou, hlavním důvodem toho, že Česká republika byla jednou z prvních a nejhlasitějších zemí v EU, která Ukrajinu podporovala. A budeme tak činit nadále i směrem k jejím rozšiřovacím ambicím.

Za jak dlouho Ukrajina vstoupí do EU?

Odhadovat to by nebylo fér k celému procesu rozšíření. Ale můžu vám dát nějaký náhled z Bruselu. Má to dvě roviny. Jednak jde o podporu Ukrajiny a jejího reformního procesu k tomu, aby rychle převzala unijní acquis, evropská pravidla, a mohla se rychleji začlenit do vnitřního trhu EU, což je také důležitý proces. Dále potřebuje pokračovat v samotné unijní perspektivě.

Druhá rovina je samotný proces či aktuální nálada ohledně rozšiřovacího procesu, u kterého některé členské státy říkají, že pokud má opravdu dojít k přístupu dalších zemí do EU, tak potřebují změnit pravidla o fungování Unie.

Bude to poměrně intenzivní a dlouhá debata, opravdu se neodvažuji říct, jak a kdy skončí, ale státy v čele s Německem a Francií už tuto debatu začaly a chtějí se bavit o takzvané absorpční kapacitě Evropské unie.

Když si vezmete, v jakém stadiu unijní perspektivy je Ukrajina nyní – má status kandidátské země – tak ten další krok je v zahájení přístupových rozhovorů a otevírání jednotlivých kapitol přístupového procesu. K tomu je potřeba, aby Ukrajina splnila podmínky, které jí dala Evropská komise a Rada minulý rok v červnu. Jarní zpráva letos řekla, že dva ze sedmi kroků má Ukrajina splněné a na dalších má pracovat.

V říjnu se udělá podobné cvičení, kdy v rámci rozšiřovací zprávy Evropské komise bude Ukrajina hodnocena v plnění reformních kroků. To je technická část, která je na straně Ukrajiny.

Pak to bude politický krok, který bude na straně členských států – říct, jestli si myslí, že je Ukrajina připravena a jestli jsou připravené členské státy ji přijmout. Připraveno je několik variant, samozřejmě existuje snaha letos v prosinci ten proces posunout.

I Česká republika je mezi členskými státy, které by si přály, aby zahájení přístupových procesů s Ukrajinou začalo letos v prosinci.

Jsou ale jiné členské státy, které proces vidí jako delší proces, a nakonec bude jako vždy záležet na tom, kde se najde kompromis. Může být i v tom, že se státy dohodnou na otevření přístupových rozhovorů k nějakému budoucímu datu.

Nebude postupné sbližování Ukrajiny a EU pro Rusko už definitivním překročením červených linií?

Nemůžu mluvit za Rusko, ale můžu říct, že proces evropské perspektivy pro Ukrajinu nezačal s ruskou agresí. Začal už daleko dříve tím, že Ukrajina podepsala DCFTA a ještě před ruskou agresí se snažila přiblížit k Evropské unii. Proces už probíhá delší dobu.

Ruská rétorika se ale stupňuje už od anexe Krymu v roce 2014.

Ruská rétorika se stupňuje, ale Evropská unie se v rozhodovacích procesech a své perspektivě neřídí postoji třetích zemí.

Jaká je budoucnost české podpory pro Ukrajinu? Zvládneme ji podporovat, i kdyby se konflikt táhnul několik dalších let?

Na tuto otázku Evropská unie začne odpovídat, protože určitě víte, že v rámci revize Víceletého finančního rámce se budou vyčleňovat finanční kapacity pro podporu Ukrajiny. Jak rekonstrukční a makrofinanční, tak vedle toho mimorozpočtově i pomoc vojenská a humanitární.

Jak dlouho konflikt potrvá, samozřejmě nevíme, ale v závěrech Evropské rady lze už poněkolikáté číst, že podpora Ukrajiny ze strany EU potrvá tak dlouho, dokud bude třeba. V tomto ohledu je moje odpověď – podporovat ji budeme tak dlouho, dokud bude třeba.

Samozřejmě podpora z Evropské unie není jediná, která pro Ukrajinu jde, jsou i jiní donoři: Spojené státy, Japonsko, Korea nebo Kanada. V rámci G7 je to poměrně silné téma. Nemyslím si, že Evropská unie nebo Česká republika bude v tomto ohledu osamocena. Naopak, ta vůle ostatních zemí k podpoře je stále viditelná.

Dokáže se Ukrajina přizpůsobit hodnotám Evropské unie?

To je princip rozšiřovací politiky. Pokud si Evropská komise a Rada budou myslet, že některá země, která je v rozšiřovacím procesu, nesplňuje podmínky, nevezmou ji mezi sebe. Ukrajina se v rámci unijní perspektivy a rozšiřovacího procesu bude muset podrobit opravdu detailnímu přezkumu své legislativy, což už se teď prakticky děje v mnoha oblastech. Bude se zkoumat úplně vše.

Pokud by nebyla schopná se přizpůsobit pravidlům Evropské unie, tak nebude součástí rozšiřovacího procesu. Věřím, že se určitě bude moci přizpůsobit a ukazuje to již nyní v řadě oblastí. V některých oblastech už existuje soulad s pravidly EU a na jiných Ukrajina ještě musí pracovat. Abych byla konkrétní, jde například o soudní reformu, boj proti korupci a deoligarchizaci.

Jak je to s častým tvrzením dezinformační scény, že je Ukrajina zkorumpovaná země?

Myslím, že z unijní perspektivy Ukrajina podnikla řadu kroků, aby byla tato image narovnaná. Za poslední půlrok přijala opravdu řadu zákonů, které jsou tady v Bruselu kvitovány.

Zákony tedy Ukrajina přijme, ale kontroluje Brusel i jejich dodržování a případné vymáhání?

Velmi silně. Evropská komise dohlíží nejen na přijímání pravidel v souladu s evropským právem acquis, ale že jsou uplatňovaná a vymahatelná. Pokud se zkoumá nějaká oblast – dejme tomu soudnictví nebo boj proti korupci – tak se Evropská komise dívá nejen na přijímání pravidel, ale i na jejich vymáhání.

Ukrajina to vše zvládá i během války?

Je to k překvapení všech. Alespoň z mého pohledu je to dané obrovskou motivací Ukrajiny zrychlit svou unijní perspektivu a zahájení přístupových rozhovorů. Když se podíváte na to, co během uplynulého tři čtvrtě roku dokázali na poli slaďování s evropskou legislativou, je to enormní skok.

Oproti předválečnému stavu zaznamenáváme zrychlení. Dá se říct, že za evropskou perspektivu umírají ukrajinští vojáci, takže mají proč být rychlí.

Nebude Ukrajina dalším „kohoutem na jednom smetišti“? Historicky se napříč Evropskou unií táhly diplomatické konflikty mezi Francií a Německem a teď se Ukrajina projevuje jako další mocná a silná země.

Není novinka, že Ukrajina je a bude silný geopolitický hráč. Teď jsme ve fázi, kdy musí splnit své domácí úkoly, své reformní kroky, a pak to politicky posoudí členské země. Rozhodně se nebavíme o nějakém skokovém přijetí, rozšiřovací proces má prostě svá pravidla a těmi se EU řídí i v případě Ukrajiny. Pro ně je velká motivace dělat reformní kroky dřív, ale nebojím se a nemyslím, že by tento kohout byl na evropském poli vedle Francie a Německa nějaký problém.

Zvládne EU případnou restrukturalizaci institucí při vstupu Ukrajiny?

Jak jsem říkala, některé členské země chtějí mít do té doby jasno v nastavení unijních procesů jak v Radě, tak v Evropském parlamentu. Bavíme se o poměrně intenzivním procesu, který nějakou dobu může trvat, a jsme teprve na začátku.

Bude v tom případě potřeba měnit smlouvy o EU, mezi které patří Maastricht, Nice či Lisabon?

Ano, znamenalo by to změnu smluv.

Neohrozí vstup Ukrajiny společnou zemědělskou politiku EU? Rozloha její zemědělské půdy je větší než Itálie, logicky z toho tedy plyne, že bude získávat daleko větší dotace.

Na to je v aktuálním stádiu, v němž se nacházíme, poměrně snadná odpověď. Vrátím se opět ke změnám, které by EU musela při dalším rozšíření podstoupit. Týkaly by se i řady sektorových oblastí. Druhou věcí je samozřejmě postupné začleňování Ukrajiny do systému vnitřního trhu. Věřte mi, že by to byl opravdu velmi postupný proces a myslím, že obavy z toho, že by Ukrajina spolykala veškeré zemědělské dotace, určitě nejsou na místě.

Do té doby, než tato situace nastane, proběhnou opravdu změny v nastavení fungování Evropské unie. Bavíme se o koeficientech, a navíc postupném začleňování. Není to tak, že Ukrajina najednou bude mít plný přístup na zemědělský trh.

Dovolím si jednu poznámku na okraj. Česká republika se spolu s dalšími zeměmi zamýšlí nad iniciativou, kde by šlo zrychlit některé procesy začleňování do vnitřního trhu. Jde například o oblasti energetiky či regulace obchodu. Samozřejmě při vědomí všech citlivostí, které vnitřní trh nese. A to protože víme, že přístupový proces může být i delší, a protože zároveň už máme na čem stavět, co se týče začleňování Ukrajiny do vnitřního trhu EU – základní báze je právě DCFTA.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor válka na Ukrajině Ukrajina EU (Evropská unie) Jitka Látal Znamenáčková

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 10 minutami

před 20 minutami

před 38 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy