Léků bude dostatek, slibuje ministerstvo. Dodávky mají převyšovat spotřebu

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka budou dodávky antibiotik v tabletách v České republice v příštích měsících převyšovat spotřebu. Řekl to novinářům po jednání pracovní skupiny pro dostupnost léčivých přípravků na ministerstvu zdravotnictví. Náměstek také upozornil, že místně by mohly chybět sirupy, které jsou určeny pro malé děti.

Česká republika a další země se opakovaně potýkají s výpadky dodávek antibiotik od konce loňského roku. Dvořáček uvedl, že se jim podařilo zajistit nové dodavatele, kteří nahradí ty, na které byli zvyklí v minulosti.

V následujících měsících by měla dorazit dodávka, která by měla pokrýt celý rok. Česká republika bude mít k dispozici 100 000 balení penicilinových antibiotik měsíčně, a proto se neočekávají problémy s tabletovými léky.

Co se týče sirupů, nyní jsou zajišťovány z jiných trhů, a Dvořáček zdůraznil, že původní dodavatel by měl obnovit dodávky v polovině prosince, což by mělo situaci stabilizovat. Do té doby budou lékárníci pracovat s přebalenými sirupy z jiných trhů, které jsou v Evropě registrované.

Důvodem výpadku je to, že závod v Rakousku již není schopen vyrábět v třísměnných provozech, jak tomu bylo v minulosti. Některé tablety lze použít i pro dětské pacienty, protože mají dělicí čáru. Dvořáček doufá, že tímto způsobem bude možné alespoň částečně vyřešit problémy se sirupy.

Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Kateřina Podrazilová uvedla, že hlavním úkolem jejich úřadu je nyní komunikace s výrobci, dodavateli a distributory. Zatím neexistuje očekávání celkového výpadku, ale místní problémy v konkrétních lékárnách nelze vyloučit.

Podle Milana Trojánka, přednosty Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Motol, je problém s nedostatečnou dostupností penicilinu globální. "Celosvětově máme omezené výrobní kapacity," uvedl na tiskové konferenci. Penicilin je vhodný zvláště pro své úzké spektrum působení.

Lékaři ho předepisují při streptokokových infekcích, protože má menší vliv na mikroflóru a je šetrnější k životnímu prostředí. Odborníci zdůrazňují, že úzkospektrální antibiotika mají nižší riziko vzniku bakterií rezistentních vůči antibiotikům ve srovnání se širokospektrálními léky.

Vědci už dlouhou dobu varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům (tzv. antimikrobiální rezistence, AMR, pozn. red.) a považují ji za jeden z největších lékařských strašáků moderní doby.

Doporučené články

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) svět vstoupil do postantibiotické éry - nových antibiotik se vyrábí stále méně, a taková, která by neprohlubovala rezistenci, se neprodukují téměř vůbec. A ročně mezitím umírají miliony lidí.

Nejde přitom o nijak nový problém. Na AMR se upozorňuje desítky let, během kterých řada odborníků varuje před černými scénáři, které lidstvu hrozí. Například tým akademiků z Harvardu už v roce 2014 podle BBC uvedl, že rezistence na antibiotika by mohla za tři desetiletí zabíjet 10 milionů lidí ročně.

Dnes je to podle Valerie Giganteové, vedoucí týmu v rámci divize antimikrobiální rezistence WHO, více než 5 milionů lidí, tedy více než počet úmrtí na HIV, tuberkulózu a malárii dohromady.

Rezistence vůči antibiotikům dlouhodobě děsí lékařské experty, i proto se usilovně snaží najít řešení tohoto doslova vražedného problému. Harvard Medical School ve své predikci varoval, že v případě nejhorší varianty katastrofického fenoménu by mohlo do roku 2050 umírat 10 milionů lidí ročně.

Doporučené články

V současné době se odhaduje, že asi 50.000 lidí umírá každý rok v Evropě a USA kvůli neléčitelným infekcím. Jen v Británii ročně umírá kvůli organismům odolným vůči antibiotikům nejméně 12.000 lidí, což je víc než na rakovinu prsu.

Smrtící bakterie se postupně přizpůsobují a daří se jim odolávat i vyšším dávkám antibiotik. Konkrétně vědci zkoumali bakterii e-coli, která v Petriho misce odolává stále větším dávkám léků. Stačily pouze dva týdny a vědci mohli zpozorovat, jak se malá skupina bakterií stala rezistentní vůči vyšší a vyšší dávkám antibiotik.

Problém ještě zhoršuje fakt, že tyto rezistentní bakterie pak plodí ještě odolnější kmeny. V případě, že bude rostoucí trend antibiotické rezistence pokračovat, pak by do poloviny 21. století mohlo zemřít až 10 milionů lidí ročně. Během pouhých tří desetiletí tak může být odolnost vůči antibiotikům smrtelnější než rakovina a onemocnění srdce. K podobnému závěru pak došli i další vědci.

Související

Koronavirus SARS-CoV-2, ilustrační foto

"Co můžete ztratit? Vezměte si ho." Lék na covid doporučovaný Trumpem zřejmě zabil 17 tisíc lidí

Podle studie francouzských vědců mohlo po užívání hydroxycholorochinu během první vlny nemoci covid-19 zemřít téměř 17 000 lidí. Podle studie zveřejněné ve vědeckém magazínu Biomedicine & Pharmacotherapy se tento odhad  přitom týká jen šesti zkoumaných zemí, Francie, Belgie, Itálie, Španělska, Turecka a USA, upozornil web Politico. Lék byl přitom používán i v Česku a navzdory absenci důkazů o jeho účinnosti jej doporučoval i tehdejší americký prezident Donald Trump coby "zázračný lék".

Více souvisejících

léky antibiotika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta postoupila do osmifinále Evropské ligy. Galatasaray porazila i díky přesilovce jasně 4:1

O velkém úspěchu může mluvit český klubový fotbal poté, co ve čtvrtek Sparta doma na Letné nakonec celkem jasně porazila turecký Galatasaray Istanbul 4:1 a v součtu s předešlým venkovním výsledkem (3:2 pro Galatasaray) tak postoupila do osmifinále Evropské ligy. V osmifinále dvou evropských soutěží (Evropská liga a Konferenční liga) se tak nacházejí hned tři čeští zástupci. Kromě Sparty se v osmifinále EL představí také Slavia, v osmifinále EKL pak Plzeň.

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Španělská chřipka

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

před 8 hodinami

Policie ČR

Muž z Plzeňska vyhrožoval střelbou. Doma měl granátomet

Policie po tragickém prosincovém útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poměrně často zasahuje proti lidem, kteří vyhrožují tím, že se stane něco podobného. Strážci zákona v tomto týdnu zadrželi muže, který hrozil střelbou a zároveň měl doma protitankový granátomet.

před 8 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

František Straka se vrací k trenérskému kormidlu. Míří na Slovensko zachraňovat další klub

Bývalý trenér Sparty, Slavie i české fotbalové reprezentace František Straka byl po čase opět povolán do služby a opět na Slovensko. Tam se vrací po roce, kdy ho povolal Trenčín nacházející se tehdy na předposledním místě tabulky slovenské ligy, aby ho zachránil. To se povedlo, když Trenčín nakonec skončil devátý a to poté, co Straka se svými svěřenci dokázal uhrát 14 bodů během osmi duelů. Nyní ho čeká podobná záchranářská mise, přičemž bude pro změnu trénovat Michalovce.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

před 10 hodinami

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

Tajný obřad, nebo tělo Navalného zůstane ve věznici. Jeho matka dostala na rozhodnutí tři hodiny

Ruské úřady daly ultimátum matce zesnulého opozičního vůdce Alexeje Navalného: buď souhlasí s tajným pohřbem svého syna bez účasti veřejnosti, nebo bude Navalnyj pochován ve vězení, kde před týdnem zemřel za nejasných okolností. Uvedla to Navalného mluvčí Kira Jarmyšová, podle níž Ljudmila Navalná toto ultimátum odmítla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy