Život v postantibiotické éře: Na rezistenci už nyní umírají miliony lidí ročně, souboj s AMR zatím prohráváme

Válka či pandemie koronaviru nejsou to jediné, co v posledních letech ohrožuje svět. Vědci už dlouhou dobu varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům (tzv. antimikrobiální rezistence, AMR, pozn. red.) a považují ji za jeden z největších lékařských strašáků moderní doby. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) svět vstoupil do postantibiotické éry - nových antibiotik se vyrábí stále méně, a taková, která by neprohlubovala rezistenci, se neprodukují téměř vůbec. A ročně mezitím umírají miliony lidí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) znejistila celý svět, když v roce 2017 zveřejnila seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Poukazuje na riziko, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení.

Tehdy označila za kritické riziko u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí. Dalších šest druhů bakterií zařadila do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky.

Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii průměrné priority, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici. Od té doby uplynulo šest let, a situace se příliš nezměnila.

Nejde přitom o nijak nový problém. Na AMR se upozorňuje desítky let, během kterých řada odborníků varuje před černými scénáři, které lidstvu hrozí. Například tým akademiků z Harvardu už v roce 2014 podle BBC uvedl, že rezistence na antibiotika by mohla za tři desetiletí zabíjet 10 milionů lidí ročně. Dnes je to podle Valerie Giganteové, vedoucí týmu v rámci divize antimikrobiální rezistence WHO, více než 5 milionů lidí, tedy více než počet úmrtí na HIV, tuberkulózu a malárii dohromady.

Rezistence vůči antibiotikům dlouhodobě děsí lékařské experty, i proto se usilovně snaží najít řešení tohoto doslova vražedného problému. Harvard Medical School ve své predikci varoval, že v případě nejhorší varianty katastrofického fenoménu by mohlo do roku 2050 umírat 10 milionů lidí ročně.

V současné době se odhaduje, že asi 50.000 lidí umírá každý rok v Evropě a USA kvůli neléčitelným infekcím. Jen v Británii ročně umírá kvůli organismům odolným vůči antibiotikům nejméně 12.000 lidí, což je víc než na rakovinu prsu.

Smrtící bakterie se postupně přizpůsobují a daří se jim odolávat i vyšším dávkám antibiotik. Konkrétně vědci zkoumali bakterii e-coli, která v Petriho misce odolává stále větším dávkám léků. Stačily pouze dva týdny a vědci mohli zpozorovat, jak se malá skupina bakterií stala rezistentní vůči vyšší a vyšší dávkám antibiotik.

Problém ještě zhoršuje fakt, že tyto rezistentní bakterie pak plodí ještě odolnější kmeny. V případě, že bude rostoucí trend antibiotické rezistence pokračovat, pak by do poloviny 21. století mohlo zemřít až 10 milionů lidí ročně. Během pouhých tří desetiletí tak může být odolnost vůči antibiotikům smrtelnější než rakovina a onemocnění srdce. K podobnému závěru pak došli i další vědci.

O problému víme, proč se nic neděje?

Antibiotika fungují tak, že bakteriím buď neumožní v nově vytvořených podmínkách přežít, nebo jim zamezí v rozmnožování. Nepoužívají se pouze na běžná onemocnění, bez antibiotik by nebylo možné provádět žádné operace ani chemoterapii. V současnosti to vypadá tak, že se bez těchto luxusů budeme muset naučit žít už za dvacet let, pokud se nestane zázrak.

Odolnost bakterií vůči antibiotikům silně podporují některé sektory lidské činnosti. V místech, kde je dostatek antibiotik a lidských nebo zvířecích hostitelů se bakterie vyvíjejí nejrychleji. Ideálními místy jsou pro ně tedy nemocnice a farmy. Z těch se potom pomocí vody šíří dál. Odolné bakterie si lidé mohou předávat i mezi sebou. Stačí zakašlat, nebo si pořádně neumýt ruce.

Výsledkem celého procesu je potom jakási superbakterie. Na ty nejodolnější z nich jsou již dnes krátká téměř všechna antibiotika. Jsme tedy svědky závodu mezi vědou a přírodou – a pokud se dá soudit ze současného stavu, prohráváme na plné čáře.

Problém spočívá v tom, že farmaceutický průmysl od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic.

Jakmile je navíc použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik. 

Zatímco firmy usínají, bakterie se snaží o pravý opak. Využívají menší účinnosti antibiotik a mutují, některé však tak silně, že na ně žádný lék nepůsobí. To je případ například zmutované kapavky, která je neléčitelná, protože je odolná vůči antibiotikům. 

Nákaza, která sama o sobě v mnoha případech nemá žádné příznaky, může vést k zánětlivým onemocněním, mimoděložnímu těhotenství a neplodnosti. Infekce kapavkou také výrazně zvyšuje riziko infikování HIV. Jde patrně o důsledek oslabení a narušení povrchu sliznic, které kapavka způsobuje.

Případy rezistentní kapavky byly zaznamenány u tří lidí v Japonsku, Francii a Španělsku. Jedná se o případy, které mohou nakazit ostatní. Nákaza může být přenášena a tyto případy mohou být jen špičkou ledovce, protože systémy pro diagnostiku a hlášení neléčitelných infekcí v zemích s nižšími příjmy, kde je kapavka častější, chybí.

Vývoj antibiotik se utlumuje, lidstvo potřebuje opak

"Rezistence na antibiotika je skutečným problémem, který může kdykoli ovlivnit život kohokoli z nás," uvedl podle NBC News Vance Fowler, specialista na infekční choroby z Duke Health. Podle něj zkrátka nemáme dostatek léků. A dle statistik jen tak mít nebudeme.

Podle WHO není vývoj nových antibakteriálních léčebných postupů adekvátní k řešení rostoucí hrozby rezistence vůči antibiotikům. Zpráva z roku 2021 popisuje vývoj jako stagnující a zdaleka neuspokojující globální potřeby. Od roku 2017 do roku 2021 bylo schváleno pouze 12 antibiotik, z nichž 10 patří do stávajících tříd, na které už existuje AMR.

Předběžná data ze zprávy, kterou zveřejnila WHO tento rok, nejsou o nic lepší. Ve fázi klinického testování vývoje je pouze 27 nových antibiotik. Pro srovnání, v roce 2020 bylo v klinických studiích podle organizace Pharmaceutical Research and Manufacturers of America více než 1300 léků na rakovinu. 

Z antibiotik ve studiích považuje WHO pouze šest za dostatečně inovativní, aby překonaly AMR, a pouze dvoje jsou schopna zasáhnout i ty nejodolnější bakterie. Zda budou fungovat ale nikdo neví. Ostatně, mezi 12 schválenými antibiotiky mezi lety 2017 až 2021 byl pouze cefiderocol teoreticky schopen léčit superbakterie zmíněné na seznamu WHO.

Bakterie sílí, vývoj ani zdaleka nestíhá

I kdybychom v současnosti začali vyvíjet antibiotika odolná proti AMR, máme zpoždění, které budeme dohánět jen stěží. Bakterie odolné vůči lékům jsou stále častější a jen ve Spojených státech se podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) u více než 2,8 milionu lidí každý rok vyvine infekce odolná vůči lékům. Více než 35 000 lidí kvůli tomu zemře.

Problém spočívá v tom, že vývoj nových léků je nejen drahý, jak již bylo zmíněno, ale zároveň velmi dlouhý a nejistý. V současnosti trvá přibližně 10 až 15 let, než se kandidátní antibiotikum dostane z preklinického do klinického stadia. U antibiotik ze stávajících tříd se k pacientům dostane v průměru pouze jedno z 15 léčiv v preklinickém vývoji. U nových tříd antibiotik se k pacientům dostane pouze jeden z 30 kandidátů.

"Čas se krátí. Tempo a úspěch inovací nedostačují k tomu, abychom antimikrobiální rezistenci předběhli," varuje Haileyesus Getahun, ředitel globální koordinace AMR spadající pod WHO. Podle něj potřebujeme výdobytky moderní medicíny proti letitým, ale zničujícím nemocem, jako je například novorozenecká sepse. Přibližně 30 procent novorozenců se sepsí totiž už dnes umírá na bakteriální rezistenci. 

Odborníky tak v brzké době možná čeká doslova souboj o přežití lidstva, a zkouší doslova cokoliv. Vědci z univerzity ve Virginii hledají řešení tohoto problému v krvi komodského draka, jak je přezdíván varan komodský. V Americe probíhají výzkumy zaměřené jen na některé části bakterií, které je obtížné změnit – třeba membrány. Bakterie se totiž antibiotikům přizpůsobují různými způsoby, díky kterým jsou pak odolnější.

Naděje leží i v mateřském mléce, ve kterém vědci před několika lety v objevili proteinový komplex HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumour cells), který zabíjí nádorové buňky, ale zdravé buňky nechá na pokoji. A nedávno vyšlo najevo, že HAMLET působí i na bakterie. 

Velmi slibně pak působí clovibactin, který napadá buněčnou stěnu bakterií a je dokonce účinný proti multirezistentním patogenům, tedy i vůči vzniku nových rezistencí, jak dokazují výsledky studie v odborném časopise Cell.

"Nové antibiotikum napadá strukturu bakteriální buněčné stěny v několika bodech současně blokováním základních stavebních prvků. Připojuje se k těmto stavebním blokům s neobvyklou intenzitou a zabíjí bakterie zničením jejich buněčné membrán," uvedla Tanja Schneiderová z Institutu farmaceutické mikrobiologie na Univerzitě v Bonnu. Jestli jde o lék, který v konečném důsledku AMR překoná, zatím říct se stoprocentní jistotou nelze. Měli bychom si ale přát, aby tomu tak bylo, aby se vědci mohli zaměřit i na další problémy, které budou v budoucnu pro zdravotníky výzvou. Už nyní CDC eviduje seznam 18 bakterií a hub, které jsou odolné vůči známým lékům. 

Související

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.
Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

Více souvisejících

Vědci léky antibiotika lékaři

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Většina Američanů nesouhlasí s Trumpovým rozhodnutím zaútočit na Írán

Podle nového průzkumu CNN, který byl proveden krátce po amerických leteckých útocích na Írán, většina Američanů nesouhlasí s rozhodnutím prezidenta Donalda Trumpa použít vojenskou sílu. Proti útokům se vyslovilo 56 % dotázaných, zatímco souhlasilo jen 44 %. Mnozí navíc vyjádřili hluboké obavy, že tento krok spíše zvýší než sníží hrozbu ze strany Íránu vůči Spojeným státům.

před 40 minutami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Trump se dnes osobně setká se Zelenským

Americký prezident Donald Trump se ve středu na summitu NATO v nizozemském Haagu osobně setká se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Informaci potvrdil nejmenovaný činitel z Bílého domu. Zatím však není jasné, jakou roli bude Ukrajina na summitu skutečně hrát – v době, kdy se pozornost světových lídrů stále více upírá na konflikt mezi Izraelem a Íránem.

před 1 hodinou

Prezident Trump

"Zlehčují jeden z nejúspěšnějších útoků v dějinách." Trump kritiku odmítá, popírá slova vlastních zpravodajců

Americký prezident Donald Trump důrazně odmítl tvrzení, že by nedávné americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení měly jen omezený účinek. Při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prohlásil, že všechny tři cíle byly „perfektně zasaženy“ a „zničené“. Kritiku z amerických médií označil za neúctu k těm, kteří se na operaci podíleli.

před 1 hodinou

Důsledky útoku na íránský jaderný objekt v Isfahánu.

Americké údery na Írán poškodily jaderné cíle, ale zřejmě je nezničily, tvrdí zpravodajci

Americké letecké útoky na tři íránská jaderná zařízení, o nichž prezident Donald Trump tvrdil, že „zcela a totálně zničily“ íránský jaderný program, ve skutečnosti podle předběžného hodnocení americké vojenské rozvědky jadernou infrastrukturu Íránu jen částečně poškodily a pravděpodobně ji zbrzdily pouze o několik měsíců. Vyplývá to z informací, které CNN poskytlo sedm obeznámených zdrojů.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Izrael, Jeruzalém

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen

Írán podle amerických zpravodajců stále nerozhodl, zda začne vyrábět jadernou zbraň, ačkoli má dostatek materiálu k jejímu sestrojení. Spojené státy i Izrael však varují, že by se k tomu Teherán mohl odhodlat v případě vojenského útoku nebo atentátu na ajatolláha. Zatímco íránský program budí obavy kvůli netransparentnosti a výhrůžkám, izraelský jaderný arzenál Západ dlouhodobě toleruje.

včera

včera

Prezident Trump

Trump se ostře vymezil vůči Izraeli po krachujícím příměří s Íránem. Zavolal Netanjahuovi

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil s nebývale tvrdou kritikou Izraele poté, co se jeho zprostředkované příměří mezi Izraelem a Íránem začalo rychle rozpadat. Trump, který dohodu oznámil v pondělí večer, dnes ráno před odletem na summit NATO v Nizozemsku hovořil s novináři na trávníku Bílého domu. Jeho slova odhalila frustraci a rozčarování z vývoje situace.

včera

včera

Evropský parlament

Konec byrokracie v EU? Státy se shodly na výrazných změnách, aktivisté jsou na nohou

Všechny členské státy Evropské unie se dohodly na výrazném omezení návrhu směrnice o etických pravidlech v dodavatelských řetězcích. Jde o jeden z nejvýraznějších kroků směrem k deregulaci ekologických pravidel v EU, který má ulehčit podnikatelskému prostředí a podpořit stagnující ekonomiku bloku. Tento krok však vyvolává silnou kritiku ze strany ekologických organizací a části europoslanců.

včera

včera

Donald Trump

Trump zuří. Kvůli porušení příměří vulgárně vyjel na Írán i Izrael

Americký prezident Donald Trump se v úterý ostře vyjádřil ke svým spojencům i nepřátelům na Blízkém východě. V emotivním prohlášení obvinil jak Izrael, tak Írán z porušení příměří, které se mu podle jeho slov podařilo dojednat, ale které se podle všeho rozpadlo jen pár hodin po svém oznámení.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Nejdůležitější moment v historii NATO? Před summitem padají rázná slova

Před summitem NATO v Haagu zazněla silná slova o budoucnosti aliance i její připravenosti čelit novým bezpečnostním hrozbám. Stálý zástupce USA při NATO Matthew Whittaker označil summit za „pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii aliance“ a ujistil evropské partnery, že Spojené státy zůstávají pevnou součástí NATO.

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

včera

Írán

Proč byla íránská odveta za americké útoky tak slabá? Teherán nechce válku, ale musel reagovat

Írán v pondělí odpověděl na americké nálety z předchozího dne útokem na základny USA v oblasti Perského zálivu, avšak podle všeho učinil maximum pro to, aby útok neměl eskalační charakter. Podle informací The Jerusalem Post Teherán o svém plánu předem informoval USA i Katar, čímž se pokusil minimalizovat ztráty a vyslat signál, že si nepřeje rozsáhlý konflikt.

včera

včera

Prezident Trump

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti

Když se 25. června sejdou lídři 32 členských států NATO na každoročním summitu v Haagu, středem pozornosti bude především Donald Trump. Ten je k alianci chladnější než kterýkoli z jeho předchůdců za celých 76 let její existence. Navíc se nedávno zapojil do krátkého izraelsko-íránského konfliktu a zároveň fakticky rezignoval na snahu ukončit válku na Ukrajině.

včera

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy