antibiotika

Česko nemá s nedostatkem léků problém, jen nejsou v lékárnách, řekl Válek

Život v postantibiotické éře: Na rezistenci už nyní umírají miliony lidí ročně, souboj s AMR zatím prohráváme

Válka či pandemie koronaviru nejsou to jediné, co v posledních letech ohrožuje svět. Vědci už dlouhou dobu varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům (tzv. antimikrobiální rezistence, AMR, pozn. red.) a považují ji za jeden z největších lékařských strašáků moderní doby. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) svět vstoupil do postantibiotické éry - nových antibiotik se vyrábí stále méně, a taková, která by neprohlubovala rezistenci, se neprodukují téměř vůbec. A ročně mezitím umírají miliony lidí.

Spotřeba antibiotik v období virových infekcí roste, zbytečně

Spotřeba antibiotik v ČR se každoročně zvyšuje v období chřipkové epidemie a dalších virových infekcí, přestože na tato onemocnění antibiotika nezabírají. Někteří lékaři je podle odborníků Státního zdravotního ústavu (SZÚ) předepisují zbytečně, což vede ke vzniku bakterií, které jsou vůči antibiotikům odolné. 

Česko chce získat antibiotika z Jižní Koreje, dorazit mají statisíce balení léků

Česko chce podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) získat léky z Jižní Koreje do příštího podzimu. V současné době se jedná s pěti výrobci antibiotik včetně sirupů pro děti, musí podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka předložit dokumenty ohledně výrobní praxe. Novinářům dnes řekli, že výhodou je i to, že korejské farmaceutické firmy nejsou závislé na subdodávkách z Číny a Indie. Uvedli to po návratu předsedkyně Sněmovny z několikadenní návštěvy Jižní Koreje a Tchaj-wanu.

Spotřeba antibiotik vzrostla o polovinu, v lékárnách už jsou dostupná

Spotřeba antibiotik letos podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla o 300.000 balení, tedy o 47 procent v oblasti tabletových antibiotik. U sirupů se zájem zvýšil o 136 procent, celkově v celé skupině antibiotik tedy o 54 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. 

Objev, který změnil zdravotnictví. Fleming před 95 lety objevil léčivé účinky penicilinu

Dnes si bez antibiotik nedokážeme představit život, což se projevilo zejména během jejich nedávného nedostatku na trhu. I přes některá svá negativa jsou tyto léky nenahraditelné při mnohých onemocněních. Uzdravovat pomáhají už 95 let – v roce 1928 rozpoznal schopnost penicilinu ničit choroboplodné bakterie Alexander Fleming.

Spotřeba antibiotik za 30 let stoupla o pětinu, až polovina je podávána špatně

Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za 30 let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina je podávána nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní. Novinářům to dnes řekla Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ).

Veterináři varují před krevetovými špízy, je v nich nadlimitní množství antibiotik

Veterináři varují kvůli nadlimitním hodnotám antibiotika oxytetracyklin před zmraženými krevetovými špízy z Vietnamu, od května si jich zákazníci koupili 1120 kilogramů. Prodávaly se v obchodním řetězci Globus, řekl dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Čeští veterináři dostali informace o problematickém výrobku od kolegů z Německa.

Umělá inteligence pomohla objevit nové antibiotikum, zabírá proti velice odolným bakteriím

Tým vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevil za pomoci umělé inteligence antibiotikum, které nejenže zabírá proti řadě velice rezistentních bakterií, ale činí tak i novým způsobem.

Nadužívání antibiotik? Test na lymeskou boreliózu je třeba správně přečíst, varují lékaři

Jak správně diagnostikovat lymeskou boreliózu a zbytečně pacientům nepředepisovat antibiotika, bylo jedno z hlavních témat konference mladých praktických lékařů, která dnes skončila v Brně.

Lékaři by měli předepisovat úzkospektrá antibiotika, radí odborníci

Lékaři by podle odborníků měli předepisovat nejprve úzkospektrá antibiotika působící na konkrétní bakterii. Dařilo by se tak lépe bojovat proti antibiotické rezistenci, tedy odolnosti bakterií proti některým antibiotickým lékům. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně u příležitosti Evropského antibiotického týdne.

Lékaři v Mosulu řeší vážný problém, lidé jsou odolní vůči antibiotikům

Život 46letého Saada se dramaticky změnil ve chvíli, kdy kousek vedle něj v iráckém Mosulu explodovala bomba. Výbuch ho nezabil, ale vážně mu poranil nohu - utrpěl zlomeninu holenní a lýtkové kosti. Podstoupil již několik operací, náročné zotavování se ale protahuje. Objevily se totiž komplikace - infekce související s mnohačetnou odolností vůči antibiotikům. Podobných případů je přitom v Iráku velké množství. "Více než třetina našich pacientů ve východním Mosulu vykazuje příznaky antibiotické rezistence," řekla ČTK Iveta Polochová, mluvčí české pobočky organizace Lékaři bez hranic (MSF), která v zemi působí.

Spotřeba antibiotik v českých nemocnicích? Stát netuší, odolnost bakterií mezitím roste

Spotřeba antibiotik se v Česku sleduje zatím jen v ordinacích praktických lékařů, v nemocnicích nikoliv. Stát plánuje získávat o jejich předepisování víc dat, vyplývá to z návrhu Národního antibiotického programu pro roky 2019 až 2022, který v pondělí projedná vláda. Nadměrné užívání antibiotik přitom vede k vývoji odolných bakterií, na které antibiotika neúčinkují. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je takzvaná antibiotická rezistence globální hrozbou. V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25.000 lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí jsou 1,5 miliardy eur za rok.

Rezistenci bakterií vůči antibiotikům zavinili i sami lékaři, tvrdí nová studie

Obvodní lékař někdy předepsal antibiotika asi každému z nás. Podle nejnovější studie však v mnoha případech chybně, čímž nechtěně přispěl k tomu, že se zvyšuje rezistence bakterií. Ta je přitom jedním z nejzávažnějších problémů dnešní medicíny.

Evropu decimují infekce. Antibiotika nezabírají, umírají desetitisíce lidí

Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, zemře v Evropě každý rok zhruba 33.000 lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), o níž informovala agentura Reuters. Podle zdravotníků jsou důsledky těchto infekcí srovnatelné s důsledky chřipky, tuberkulózy a onemocnění způsobených virem HIV dohromady.

Neznámý hrdina. Jaký je příběh prvního pacienta léčeného antibiotiky?

Je známo, že penicilin objevil v roce 1928 sir Alexander Fleming. Již daleko méně je známo, že penicilín se mu nepodařilo vyčistit a udělat z něj účinnou léčivou látku. To se podařilo až za více než deset let, během 2. světové války. Zajímavý příběh popisuje server ScienceAlert.

Smrtelná epidemie chřipky se blíží. Krize kolem účinnosti antibiotik se zhoršuje

Krize odolnosti virů a bakterií proti antibiotikům, která hrozí, že způsobí, že mnohé nemoci nebudou léčitelné, je podněcovány nejen nadměrným užíváním léků, ale i nedostatečným zásobovacím systém řetězcem, který hrozí kolapsem, varují odborníci.

Mohou antibiotika i škodit? Podle lékařů jsou příčinou extrémně bolestivého onemocnění

Antibiotika nebere nikdo rád. Znamená to totiž, že jeho tělo zápasí s nemocí a dotyčného tak pravděpodobně čeká několik dní v posteli. Na druhou stranou jsou ale antibiotika léčivá a lékaři mají k jejich předepisování dobré důvody.

Nový problém na obzoru? Svět má obavy ze superodolné nemoci, antibiotika nezabírají

Austrálii sužují obavy z příchodu nového bakteriálního onemocnění superkapavky, jehož nejpravděpodobnější příčinou vzniku je nadměrné užívání antibiotik a s ním související odolnost bakterií na ně. Jenom za posledních šest měsíců se počet nově objevených případů superkapavky ztrojnásobil. Informoval o tom australský server News.com.au.

Na Blízkém východě dochází k znepokojivému fenoménu. Začínají selhávat antibiotika

San'á - Zatímco válka v Sýrii zvláště po posledním událostech dominuje mediální krajině, jemenská válka zůstává mimo zájem veřejnosti i světových politiků. V dlouhodobějším horizontu však může být mnohem důležitější. Může totiž odtud přijít epidemie rezistence vůči obvykle používaným antibiotikům, varuje novinář specializující se na veřejné zdraví, Sam Loewenberg, na stránkách New York Times.