Meteorický roj Perseid vrcholí o víkendu. Podmínky budou ideální

První meteory z roje Perseid se objevují od 17. července až do 24. srpna. Vrchol aktivity letos připadne na neděli 13. srpna ráno. Nejlepší pozorovací čas bude večer ze soboty 12. na neděli 13. srpna, kdy bude aktivita na svém vrcholu.

Podmínky pro pozorování jsou skvělé díky úzkému srpku Měsíce, který nezaruší příliš světlem. Doporučujeme pozorování z venkovských oblastí daleko od měst. Nejlepší doba pro sledování je mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, kdy bude až 80 meteorů za hodinu, z nichž některé budou značně jasné.

Vyberte si místo s minimálním světelným znečištěním a nejlépe ležte ve spacáku nebo na lehátku. K dalekohledu není třeba, meteory jsou dobře viditelné pouhým okem, když létají různými směry po obloze.

Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. 

Může zazářit jasný meteor

Perseidy jsou známé tím, že v době jejich maxima může na obloze zazářit i velmi jasný meteor. V takovém případě sledujeme zánik až několikacentimetrového ledo-prachového fragmentu komety Swift-Tuttle vysoko v zemské atmosféře. Obvykle jasnější meteory z roje Perseid dosahují jasností, jako mají ty nejjasnější hvězdy nočního nebe. Vzácně ale může zazářit i tzv. bolid, tedy meteor o jasnosti vyšší než jakou má planeta Venuše. Známy jsou i případy, kdy bolid z Persea dosáhl jasnosti Měsíce v první čtvrti. Po průletu takového bolidu je také několik minut pozorovatelná zářící stopa, která se vlivem větrných poryvů vysoko v atmosféře postupně zdeformuje a roztáhne do stran. Pozoruhodný případ nastal v roce 2018, kdy takový bolid sledovaly stovky lidí nad střední Evropou a zářící stopa byla pozorovatelná více než půl hodiny.

Úkaz se můžete pokusit i fotografovat

Pro fotografování Perseid je ideální mít fotoaparát s dlouhou expozicí a širokoúhlým objektivem, jako například zrcadlovku. Fotoaparát umístěte na stativ a zkontrolujte stabilitu. Zvolte vyšší citlivost, zaostřete na nekonečno, nastavte nejdelší expozici a zaměřte na libovolnou část oblohy, ideálně směrem k jihozápadu okolo půlnoci, kde je Mléčná dráha. Zmáčkněte spoušť, ideálně v režimu samospouště nebo přes dálkové ovládání, aby se fotoaparát nerušil.

Přestože jsou Perseidy silným meteorickým rojem, fáze Měsíce během maxima může znesnadnit pozorování kvůli svitu. Příhodné podmínky se zase objeví až 12. srpna 2026, kdy budou pozorovatelné Perseidy spolu s pozoruhodným zatměním Slunce v Evropě, nabízející dva úkazy během jednoho dne.

Perseidy (stopa) Foto: Astronomický ústav AV ČR

Název roje podle souhvězdí Persea

Název meteorického roje Perseid je odvozen od souhvězdí, z jehož směru meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají.  Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku.

Perseidy jsou známy už téměř 18 století

První záznamy o Perseidách sahají do poloviny 3. století, kdy svatý Vavřinec odmítl císařský příkaz odevzdat církevní majetek a místo toho ho rozdal chudým. Po jeho popravě 10. srpna 258 prý padaly "slzy" z nočního nebe. Giovanni Schiaparelli v 19. století spojil meteory s kometami a objevil, že Perseidy vznikají z prachových částic uvolněných kometou 109P Swift-Tuttle. Tato periodická kometa se blíží Slunci každých 134 let a Země prochází jejím prachovým proudem mezi 17. červencem a 24. srpnem. Meteoroidy se v atmosféře střetnou se Zemí a zazáří jako meteory, pozorovatelné okolo maxima 12. srpna.