Na ministerstvu zahraničí zahájilo činnost oddělení vědecké diplomacie

Česko má aktuálně čtyři vědecké diplomaty ve Washingtonu, v Tel Avivu, Tchaj-peji a Bruselu. Tři místa jsou sdílená s úřadem vlády, čtvrté, v Bruselu, patří přímo pod ministerstvo zahraničí. Aktuálně nejsou ambice rozšiřovat počet vědeckých diplomatů, změnila se ale předvýjezdová příprava všech ostatních diplomatů, zejména ekonomických, kterých je zhruba 120. I oni se mají zaměřit na vědeckou diplomacii.

Na školeních se kromě ministerstva zahraničí podílí úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09), jež má podle Kozáka vazby na výzkumné instituty, výzkumná centra či univerzity.

Podle Svobody jsou vědeckými diplomaty čtyři stěžejní země pokryté. "Pokud v budoucnu zjistíme, že je někde obrovský potenciál na rozšíření, spíše bych to viděl moderní cestou - najmout si někoho místního, jako to třeba dělají Britové nebo jiné státy," uvedl. Šetří to podle něj náklady a jde o efektivnější řešení. "Jsou to lidé, kteří jsou zapojeni do místního systému a mají o něm know-how," poznamenal.

Kromě zapojení ostatních diplomatů do odvětví se také aktualizovala mapa oborových příležitostí, jež byla převedena z papírové podoby do internetové a je v ní více akcentována i právě vědecká diplomacie. Zároveň zástupci ministerstva začali jezdit po regionech a hovořit s firmami, výzkumnými instituty či univerzitami o jejich potřebách a zájmech.

Podle Kozáka je setkávání diplomatů se zástupci výzkumných center pravidelné, připomněl například loňskou konferenci o vodíkových technologiích. Další odvětví, v nichž se spolupráce nabízí, jsou podle něj například vesmír, zdravotnictví, automobilový průmysl, laserová infrastruktura, obranný výzkum nebo kybernetická bezpečnost.

Zástupci resortu by mohli v září vyrazit pro inspiraci například do Švédska, kde má tamní technologická univerzita vlastní organizaci, jež podporuje místní spin-off firmy. "Jsou schopni u svých studentů nebo zaměstnanců pomoci od prvotního nápadu až po realizaci," poznamenal Kozák.

Do letošního léta je podle Svobody jedním z hlavních cílů nového oddělení zmapovat možnosti spolupráce. "Bude to vycházet i z potřeb rozjetých věcí, které jednotlivé instituce a hráči mají," poznamenal. Poté je potřeba propojit české subjekty s partnery v zahraničí. Jednotlivé ambasády a diplomaté by podle Svobody měli také sbírat poznatky o tom, co funguje v zahraničí, a případně o tom informovat tuzemské subjekty.