ROZHOVOR | Jídlo se nedá jíst, za rok našetříme na Ferrari... Co si myslí uprchlíci?

V létě jste navštívil řadu uprchlických táborů v Evropě. S jakým přijetím jste se setkal?

To přijetí bylo velmi pozitivní, protože v mnohých státech byli rádi, že tam přijel evropský politik a mohou s ním diskutovat celou problematiku uprchlictví. I když je potřeba říci, že někdy diskuse mnohdy nebyla příjemná. Především svou cestu na Sicílii hodnotím jako velmi přínosnou. Měli jsme možnost zcela otevřeně hovořit nejen s tamními lékaři, ale i s policisty, politiky, státními zástupci a samotnými "uprchlíky". Byl jsem rád, že nám něco takového bylo umožněno, protože jsem si mohl udělat lepší obrázek o tamní situaci.

Co vás na uprchlících nejvíce překvapilo?

Na Sicílii jsem byl nepříjemně překvapen naivitou některých běženců, z nichž někteří očekávali, že si za rok našetří na Ferrari nebo budou kopat za Chelsea. Zklamalo mě bohužel i chování takových lidí, kteří dostávali zdarma pomoc, kterou poskytují v Itálii charitativní organizace a oni si stěžovali, že jídlo se nedá jíst. Chtěl jsem se o tom přesvědčit, a tak jsem ochutnal jídlo, co dostávali, a připadalo mi stejné jako u nás v mateřských školkách nebo v jídelnách. Vlastně odjel jsem na Sicílii jako otevřený „sluníčkář" otevřený pomoci lidem z různých zemí, ale vrátil jsem se jako realista.

Když zmiňujete "sluníčkáře", nelze nezmínit, že se česká společnost ve vztahu k běžencům rozdělila do dvou táborů. Podle jednoho jde o nebezpečné islamisty, podle druhého o lidi, kterým je potřeba pomoct. Po tom co jste viděl – jak se na tyto dva názorové proudy díváte?

V České republice se ta diskuse příliš hrotí. Považuji za krajně nešťastné a nebezpečné předem nálepkovat lidi. Především je potřeba rozlišovat mezi uprchlíky, tj. těmi, co pomoc potřebují a ekonomickými migranty, kteří jdou pouze za lepším. Těm prvním je nutné poskytnou dostatečnou pomoc a ochranu. Ty druhé musíme naopak vyhostit, protože na azyl nemají nárok a mohou se do Evropy dostat legálně na zelenou kartu. Rád bych zde připomenul, že velké množství tzv. uprchlíků je z Kosova, Černé Hory, Albánie, Pákistánu a dalších států kde žádná válka není. Lidé z bezpečných států azyl dostat nemohou a je třeba jim to dát jasně na srozuměnou.

Vy osobně si myslíte, že jsou uprchlíci nebezpeční, nebo nám mohou být prospěšní?

Opět zde lze hodně těžko zobecňovat. Věřím, že mezi uprchlíky najdeme řadu vzdělaných lidí, kteří mohou být naší společnosti prospěšní. Mám za sousedy uprchlíky ze Sýrie, kteří jsou velmi vzdělaní a chytří lidé. Bohužel ale nemohou najít odpovídající uplatnění, což je podle mě veliká škoda. Přestože je vysokoškolsky vzdělaný, tak dělá v Hradci Králové kebab.

V Evropském parlamentu jste hlasoval proti kvótám. Proč?

Hlasoval jsem proti povinným kvótám, protože neřeší problémy nynější uprchlické krize. Jak správně řekl náš tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, „jedná se o posílání lidí po Evropě proti jejich vůli." Ptám se, jak donutíme lidi, aby zůstali v zemích, do nichž byli přiděleni? To je tu připoutáme nebo obeženeme plotem?

Co by tedy podle vás měla EU v tuto chvíli dělat, aby krizi zmírnila?

Neexistuje zde žádné jednoduché řešení. Je třeba jednak najít shodu na společném postupu, což jak se ukazuje už teď, nebude rozhodně snadné. Dále je nutné řešit i příčinu, což je rozmach Islámského státu a členské země EU se už nyní podílí na boji s tímto nebezpečím. Jedná se ale o běh na dlouhou trať, ale věřím, že v něm budeme úspěšní.

Německo před nedávnem prohlásilo, že přijme všechny syrské uprchlíky, teď ale začalo zavírat hranice. Co si o tom myslíte?

Jednání některých německých politiků považuji za krajně nezodpovědné a nedomyšlené. Nikoho asi nepřekvapí, že lidé reagovali za nynější napjaté situace velice spontánně. Syrští uprchlíci putující do Evropy prostě pochopili výzvu tak, že všichni mají zamířit právě do Německa, které teď situaci kvůli obrovskému přílivu běženců nezvládá. Ale osobně namísto kritiky věřím, že dokážeme si vzájemně pomoci a je dobře, že jsme jak Maďarsku, tak Německu nabídli pomoc.

Podobně jako Německo ale zavírají hranice i další země, příp. posilují hraniční kontroly. Je to tak správně?

Ve výjimečných a závažných případech, jakým uprchlická krize bezpochyby je, je v schengenském prostoru přípustné dočasně obnovit kontroly na hranicích. Pro Německo se jedná o nutný krok proto, aby dokázalo zvládnout nečekaný nápor imigrantů. V tomto případě tedy patrně nezbývala žádná jiná možnost, a jedná se proto o správný krok. Nejsem si ale jisté, nakolik bude opatření účinné, protože jsou kontrolovány jen hlavní silniční tahy, a ne „zelená hranice."

Nemůže se nakonec stát, že se zavřou hranice všech zemí a nově příchozí uprchlíci budou končit v Itálii a Řecku, kteréžto země nemají prakticky jak zavřít pobřeží Středozemního moře?

Já věřím, že Itálie ani Řecko na tento problém nezůstanou samotné a Evropská unie opakovaně ukázala, že záležitost je třeba řešit na celoevropské úrovni a myslím si, že členské země si to velmi dobře uvědomují. Vše by mělo být věcí domluvy mezi členskými zeměmi EU, nikoli nátlaku hlavně ze strany Německa, které vyhrožuje omezením možností čerpání z evropských fondů pro ty, co kvóty nepřijmou.

V souvislosti s uprchlíky se spekuluje o tom, jestli mezi nimi nejsou extremisté či dokonce teroristé. Jak to vidíte Vy?

Samozřejmě existují takové zprávy, že se uprchlické vlny snaží využívat i islamistické skupiny, nicméně drtivá většina uprchlíků ze Sýrie jsou lidé, kteří potřebují pomoc. Pokud se vyskytne podezření na přítomnost, bezpečnostní služby jsou okamžitě připraveny zasáhnout. Je důležité vědět, že řada tajných služeb opravdu pracuje v těchto dnech na 120 procent. Uprchlíci musí během azylového řízení projít velmi důkladnou kontrolou totožnosti a své minulosti. A proto nesmíme polevit ve snaze důkladné registrace všech příchozích.