Volby by zničily vládnoucí koalici, ztratila by teď většinu!

Pokud by se konaly volby na začátku února letošního roku, pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by překročila jen ODS, TOP 09, KSČM a ČSSD. Žádné křeslo v dolní komoře by naopak neobhájila nejmenší vládní strana a nováček v dolní komoře Věci veřejné. Jejich podpora se podle průzkumu pohybuje na úrovni 2,2 procenta voličských hlasů.

Podle politologa Petra Justa z Metropolitní Univerzity Praha výsledky průzkumu pouze dokazují dlouhodobý trend. "V posledních měsících se v naprosté většině případů VV pohybovaly pod hranicí volitelnosti. Myslím, že se tam hodně projevuje nezkušenost v centrální politice. Její působení je obklopenou řadou kauz, afér, nejasností, které neutichají. A vzhledem k tomu, že strana tam vstupovala s tím, že politiku očistí, tak to nyní pro voliče nepůsobí důvěryhodně, což dávají najevo odklonem k jiným stranám," řekl Mediafaxu Just.

O něco lépe jsou na tom podle volebního modelu společnosti Factum Invenio strany, které ve sněmovně dříve působily, ale neuspěly v minulých volbách. "Výsledky přisuzované volebním modelem KDU-ČSL a Straně zelených dlouhodobě oscilují kolem hranice pěti procent, v současné době je odhad jejich zisku pod touto hranicí. KDU-ČSL by získala 4,3 procenta a SZ 4,1 procenta. Rozdíl od klíčové hranice pěti procent je v tomto případě hluboko pod hranicí statistické výběrové chyby, která činí přibližně dvě procenta," píše ve zprávě agentura.

Nárůst podpory lidovců vysvětluje Just právě určitým vystřízlivěním z politiky Věcí veřejných. "Strana vždy měla pevné voličské jádro, ke kterému se dočasně přidávali další voliči, kteří straně pomohli překonat pětiprocentní hranici. Ti dočasně vymizeli, ale teď se vracejí, což může být dáno zklamáním z politiky Věcí veřejných nebo i dalších vládních stran," uvedl Just.

Vzdálenější od zisku mandátu by byla Strana práv občanů-Zemanovci a Suverenita. Jejich podpora by byla podle průzkumu podobná jako v posledních volbách v roce 2010. Jejich volební zisk by se tak pohyboval kolem 4,4 procenta pro SPOZ a 3,2 procenta pro SBB. "Celkem by 'propadlo' 25,3 procenta hlasů, odevzdaných dohromady všem stranám pod pětiprocentní hranicí, což by byl historicky největší podíl," dodává Factum Invenio.

Historický podíl těchto "propadnutých hlasů" je podle politologa také signálem, že voliči nejsou s vládní politikou spokojeni a dávají přednost menším stranám. Zatím ale "neorganizovaně", tedy své hlasy dělí mezi více stran, jejichž volební zisky se pohybují pod pěti procenty. Just upozorňuje, že takové volební chování ale může kvůli volebnímu systému ve svém důsledku pomoci právě nejsilnějším partajím. "Hlasy, které takzvaně propadnou, si přerozdělují na mandáty právě ty strany, které se do parlamentu dostanou. Pokud 25 procent voličů odevzdá hlas malým stranám, těchto 25 procent mandátů nezůstane neobsazených, ale přerozdělí si je právě strany, které se do sněmovny dostanou," dodal Just.

Podle výpočtů Factum Invenio, by ČSSD mohla v dolní komoře získat 73 mandátů, ODS 49 mandátů, KSČM 38 mandátů, TOP 09 společně se Starosty a nezávislými 40 mandátů. "Z výzkumu tedy vyplývá, že pokud by se volby do sněmovny konaly letos na začátku února, současná vládní koalice by potřebnou podporu nezískala. Pravicové strany ODS a TOP 09 by dohromady získaly pouze 89 mandátů," píše agentura s tím, že většinovou koalici by mohli sestavit sociální demokraté, kteří by potřebné hlasy získali partnerstvím s jakoukoliv ze zmiňovaných stran.

Podle volebního modelu by se na začátku února zúčastnilo voleb 57,9 procenta lidí a účast by tedy byla o něco nižší než v květnových volbách v roce 2010, kdy k urnám přišlo 62,6 procenta oprávněných voličů.

Průzkum se uskutečnil mezi 27. lednem a 7. únorem letošního roku na reprezentativním vzorku 963 občanů ČR starších 18 let.

Volební model, který je založen na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny, ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly, kdy agentura provádí průzkum.