Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian uvedl, že se Rusko na tento rozsáhlý úder dlouho připravovalo. Cílem útoku bylo podle něj způsobit co největší škody na civilní infrastruktuře.

Vzdušné síly Ukrajiny potvrdily, že protivzdušná obrana dokázala zlikvidovat většinu raket s plochou dráhou letu a drony typu Šáhid, avšak proti rychlým balistickým raketám je země kvůli nedostatku střel do systémů Patriot v současnosti značně zranitelná.

Nejtvrději zasažen byl Solomjanský obvod na západě Kyjeva, kde střela zasáhla vícepatrový obytný dům a zničila jeho horní patra. Mezi další zasažená místa patří sklady v Boryspilu, včetně zařízení provozovaného Ukrajinským Červeným křížem, a průmyslový objekt v okrese Brovary, kde zemřel jeden člověk. Rusko při útoku nasadilo širokou škálu zbraní včetně hypersonických raket Kinžal a Zirkon či balistických střel KN-23 severokorejské výroby.

Vzdušné útoky zároveň vyvolaly bezpečnostní opatření v sousedních státech. Rumunské ministerstvo obrany vyslalo do vzduchu stíhačky poté, co jeden z ruských dronů narušil rumunský vzdušný prostor a zřítil se v neobydlené oblasti. Polsko mobilizovalo své letectvo k ochraně vlastního hranic a Finsko oznámilo podezření na narušení svého vzdušného prostoru ruským letadlem.

Paralelně s tím informovala o masivních útocích bezpilotních prostředků také ruská strana. Moskevský starosta Sergej Sobjanin uvedl, že směrem k ruské metropoli letěly stovky ukrajinských dronů. Moskva zároveň přiznala, že musela začít dovážet rafinované ropné produkty z azijských zemí, aby stabilizovala domácí trh po předchozích ukrajinských úderech na ruské rafinerie a palivové sklady.