Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Prezident zdůraznil, že diplomatická jednání musí směřovat především k úplnému ukončení válečného konfliktu. Pokud však Ruská federace odmítá válku ukončit, je podle něj nezbytné, aby mezinárodní partneři postupovali krok za krokem. Za základní a nejnutnější opatření označil odblokování Černého moře a dosažení dohody o energetickém příměří. Podle jeho slov představují zemědělství a energetika dvě zásadní výzvy pro celý dnešní svět.

Potravinový koridor v Černém moři zůstává podle Zelenského v současnosti prakticky zablokován z obou stran. Zhoršené exportní možnosti a drahá logistika sice povedou k poklesu cen obilí na ukrajinském domácím trhu, vyvolají však vážné potíže tamním zemědělcům. Vyřešení námořní blokády proto nepovažuje za pouhý bilaterální spor mezi válčícími státy, ale za mezinárodní krizovou situaci. Obě země navíc nadále pokračují ve vzájemných úderech v černomořské oblasti, což ohrožuje civilní nákladní lodě s potravinami.

Ukrajinský lídr upozornil, že zatímco ukrajinské obyvatelstvo bude mít jídla dostatek, rozvojové i další státy se dostanou do výrazně horší pozice. Mnohé národy podle něj nebudou mít co jíst ani v případě, že budou mít k dispozici potřebné finanční prostředky. Situaci přirovnala ukrajinská hlava státu k případné blokádě Hormuzského průlivu, avšak v oblasti zemědělských komodit. O problému již dříve ukrajinští zástupci hovořili s představiteli Egypta, Indie, Turecka, Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů.

V souvislosti s vojenskou situací Zelenskyj zmínil, že Ukrajina vyvinula schopnost efektivně odpovídat na ruské vzdušné údery. Zároveň zdůraznil, že Kyjev v žádném případě nehodlá napodobovat rozsah destrukce a humanitárních katastrof vyvolaných ruskou armádou. Prohlášení zaznělo krátce poté, co Rusko podniklo masivní rozsáhlý útok na ukrajinské území, při kterém zahynulo nejméně sedm lidí a více než 120 osob utrpělo zranění. Útoky zasáhly civilní obyvatelstvo i klíčovou infrastrukturu po celé zemi.

Prezident rovněž varoval Moskvu před případným cíleným ničením ukrajinské energetické sítě během nadcházející zimy. Upozornil, že v případě vyvolání rozsáhlých výpadků proudu na ukrajinské straně se Kyjev pokusí reagovat stejnou mincí. I přes tato varování však zopakoval, že preferovanou cestou k dosažení míru zůstávají pro Ukrajinu jednání. Za zásadní považuje pokračování výměn válečných zajatců a osvobozování vězněných civilistů, novinářů a dětí.

V otázce mezinárodního tlaku na Rusko apeloval Zelenskyj na Washington, aby výrazně zrychlil přijímání sankčních opatření. Podle jeho názoru je i nedokonalé a rychlé rozhodnutí v době války lepší než neustálé odkládání kroků. Sankce označil za jeden z mála účinných nástrojů, které dokážou zpomalit ruské válečné úsilí a omezit financování agrese. Vyzval proto Kongres Spojených států k okamžitému schválení sankčního zákona spojeného se zesnulým senátorem Lindseyem Grahamem.

Apel na Spojené státy přišel v momentě, kdy Evropská unie již podruhé za sebou nedokázala prodloužit své sankce vůči Ruské federaci. Důvodem byl nesouhlas Francie a Slovenska, které požadovaly úpravy na seznamu sankcionovaných osob. Pokusy o dosažení diplomatického průlomu vedené USA zatím podle ukrajinského prezidenta nepřinesly hmatatelné výsledky.