Ruský špion nebo sudetoněmecký agent? Zlá kampaň plná urážek a obvinění

Přestože se po postupu do druhého kola prezidentské volby oba kandidáti zavázali k čisté a neútočné kampani, v posledních dnech před vyvrcholením klání o Hrad se jejich přesvědčovací metody vyostřují. Namísto prezentování vlastního programu házejí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a Miloš Zeman (SPOZ) a jejich týmy špínu jeden na druhého a předhánějí se v tom, kdo vytáhne ze skříně odpudivějšího kostlivce. Negativní kampaň se přitom vymkla z rukou volebních týmů obou kandidátů, do boje se pustili různé zájmové skupiny, jednotlivci na sociálních sítích i politické strany.

Tváří anti-schwarzenbergovské kampaně se stal ministr financí Miroslav Kalousek, korunní princ vládní partaje TOP 09. A to doslova, Věci veřejné nechaly vyrobit placky s jeho punkovou podobiznou a nápisem „Mirek is not dead – Nechci Kalouska na Hradě". Parodují tak všudypřítomné odznaky, na nichž je vyveden kníže Schwarzenberg s růžovým čírem a kterými mu jeho příznivci vyjadřují podporu.

Před prvním kolem Miroslav Kalousek v podstatě zmizel a pomáhal tak vytvořit dojem, že Karel Schwarzenberg je nestranickým kandidátem bez napojení na oficiální státní struktury. První místopředseda strany Kalousek dokonce chyběl ve volebním štábu, kde se čekalo na výsledky prvního kola. Odpůrci knížete se tak rozhodli, že před druhým kolem už Kalouska neviditelného nenechají. Kromě placek se objevují i plakáty, webové stránky a e-maily, upozorňující na to, jaké kroky vláda podnikla. A především – že Karel Schwarzenberg je coby vicepremiér kabinetu Petra Nečase (ODS) její pevnou součástí.

Schwarzenbergovy minusy: zpackaná hymna a knížecí titul

Další zbraní těch, kdo nechtějí Schwarzenberga v prezidentském úřadě, je apel na „češství." Například občanská skupina vedená Ivanem Kolopem, která sama sebe definuje jako „přátele z řad vysokoškoláků ve věku mezi 40 až 83 roky", rozesílá e-mailem pamflet, kde pojmenovává Schwarzenbergovy slabiny. „Nevysloví téměř žádnou větu správně česky a ani nezná pořádně naši hymnu, nechá si říkat kníže, přestože již první československý prezident T. G. Masaryk podepsal zrušení šlechtických titulů a zákaz jejich používání," zmiňují autoři například.

Ti, kteří se nemohou smířit s představou Miloše Zemana na Hradě, zase operují expremiérovým napojením na dosluhujícího prezidenta Václava Klause. Ten opakovaně vyslovil Zemanovi svou podporu a odsoudil Schwarzenberga za výrok, že Benešovy dekrety jsou neplatné a z dnešního pohledu by byl Edvard Beneš válečným zločincem. Na nároky odsunutých sudetských Němců na zkonfiskovaný majetek upozorňoval i Jiří Paroubek (NS-LEV 21). Podle něj se tak Schwarzenberg prozradil a ukázal, za jaký tým ve skutečnosti kope. Podle Paroubka budou českou kasu decimovat nejen církevní restituce, ale pod Schwarzenbergovým tlakem by mohly i nároky sudetských Němců.

Schwarzenberg se nechal slyšet, že Zeman a Klaus patří do jedné mocenské skupiny a Zeman na Hradě by byl pokračováním stávajícího stavu „v lehce růžovém zabarvení." Medvědí službu odvedl i syn stávajícího prezidenta, Václav Klaus mladší, když parodoval Schwarzenbergův zpěv hymny. „Ktéé tomof muj, ktééé tomof muj," připsal ředitel pražského gymnázia v doušce e-mailu, jímž dával vydavatelství Mafra na vědomí, že u nich už nechce inzerovat. Jsou podle něj jen pobočkou volebního štábu, ne nezávislým médiem.

Když měl následně zesměšnění kandidátovy češtiny zdůvodnit, zašel ještě dál a prohlásil, že Schwarzenbergova rodina byla obklopená nacisty a otec knížete dokonce jednal s nacistickými pohlaváry o likvidaci druhé republiky. Historici ovšem Klausova slova popírají, podle nich fakta dokládají, že Schwarzenbergův otec byl český vlastenec.

Zeman se točí, jak zrovna fouká vítr

„Jasně se nyní ukazuje, že Václav Klaus a Miloš Zeman mají společný zájem, který je spojuje v okamžiku nouze. Stejně jako je spojoval v dobách opoziční smlouvy. Součástí tohoto paktu je i nedávná masivní amnestie," uvedl Schwarzenberg ve svém nedělním prohlášení. Odkaz na amnestii je poněkud odvážný, protože Schwarzenberg je místopředsedou vlády, která za její rozsah i dopad formálně zodpovídá.

Na Schwarzenbergově webu jsou dále uvedeny výroky Zemana i Klause, které mají poukázat, že se ve svém názoru na Benešovy dekrety chovají jako větrné korouhve. „V České republice i v Německu bychom si měli umět říct: Toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné... tyto události plné násilí a lidských tragédií poznamenaly celé generace a pocity křivd v myslích řady lidí přežívají dodnes," citují se tu například slova Václava Klause z roku 2003.

A volební tým Miloše Zemana nelenil a vyrukoval se svým prohlášením. Viní Schwarzenberga a jeho kolegy z oportunismu, alibismu a ohrožování české suverenity. Narážejí na oba klíčové momenty kandidátského sporu – amnestie a dekrety. „Byl to právě Miloš Zeman, který vyhlášenou amnestii ostře odsoudil mezi prvními. Na rozdíl od pana Schwarzenberga, který s amnestií na počátku souhlasil, a až poté, když viděl, jaká nevole se mezi občany zvedla a že by to mohlo ohrozit jeho prezidentskou kandidaturu, obrátil," píše Zemanův tým.

Obrazy s hákovými kříži

U dekretů si tým přestal brát servítky docela. „Smýšlení současného ministra zahraničí skutečně ohrožuje bezpečnost a suverenitu naší země. Cíleně však zamlčel, že i jeho rodiče měli kolem sebe samé nacisty a že dokonce v rodovém sídle, kde pobývá jeho manželka Therese, dosud visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi. Vyzýváme proto občany České republiky, kterým není lhostejná budoucnost této země, aby se od výroků Karla Schwarzenberga, stejně jako prezident České republiky Václav Klaus, distancovali," apeluje Zemanův volební tým.

Ostrá slova a laciné útoky, které dosud byly hájemstvím internetových diskusí a portálů, se tak dostávají do oficiální rétoriky prezidentské kampaně. Miloš Zeman má být pohrobkem minulosti s napojením na Rusko a mafiánské struktury, Karel Schwarzenberg zase agentem sudetoněmeckých zájmů, který neumí pořádně česky a nezná slova národní hymny. Kdo z nich dvou se stane novou hlavou státu, bude jasné v sobotu 26. ledna.