Odbory sjely Kalouska: Finanční ústava je k ničemu!

První zápor, který na předkládaném ústavním zákonu odboráři spatřují, je absence prováděcího zákona, na který se finanční ústava odvolává. "Podle našeho názoru je to naprosto nepřijatelné. Již samotný tento fakt nás vede k přesvědčení, že takto podaný návrh nelze se vší vážností vůbec projednávat a je nutno ho odložit," píší Martin Fassmann a Jaroslav Ungerman ve svém stanovisku k dokumentu.

Finanční ústava podle ČMKOS zhorší hospodářskou i sociální situaci v České republice, zejména největší odborové centrále vadí vytvoření Národní rozpočtové rady, která by měla dostávat na provoz a platy členů 50 milionů korun ročně a její členové by měli být volení Poslaneckou sněmovnou.

"Podle našeho názoru je vytvoření Národní rozpočtové rady zcela zbytečné. Je to jen další pokus jak vzdálit rozhodování o hospodářské politice od volených institucí,"myslí si odboráři, podle kterých není ani jasné, komu by byla rada odpovědná a jestli by nesla nějaké důsledky za své možné chybné rozhodování. "Je to skoro jako jakýsi kolektivní otec, který trestá své nezdárné děti, které žijí v rozmařilosti a přepychu," upozorňují. Rozpočet rady se také ocitnul v poli nelibosti odborů. "Pro aparát o 10 až 15 lidech je na platy uvažováno 15 milionů korun a celkově pak na celou Radu 50 milionů. Jistě to stát unese, ale pro koho jsou vlastně tato teplá místečka uchystána?" ptají se.

Odboráři připomínají, že se měl zákon projednávat na tripartitě do konce ledna, jednání se ale neuskutečnilo.

"Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků," říká důvodová zpráva zákona, který již dříve doporučila přijmout i Legislativní rada vlády pod vedením vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM).

Jakmile by výše dluhu České republiky stoupla na 50 procent HDP, musela by vláda požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Aktivní přístup ale ústavní zákon předpokládá už od překročení hranice 40 procent HDP. Od této hodnoty by mohl stát dávat záruky pouze na základě platných zákonů v den zadlužení nebo podle zákonů, který schválí nadpoloviční většina všech členů parlamentu.

Kdyby dluh stoupnul na 45 procent HDP, vláda by se musela snažit snížit výdaje a předložit poslancům návrh rozpočtu, který by měl maximálně stejně velké výdaje jako předchozí. Představitelům státu by se snížily platové základny od dalšího roku o pětinu, zmrazily by se také odměny pro pracovníky ve veřejných institucích. Na těchto hodnotách by měly zůstat, dokud dluh zase nepoklesne pod 45 procent HDP.

V případě, že by dluh dosahoval částek mezi 45 a 48 procenty HDP, musela by vláda předkládat pouze vyrovnané nebo ziskové návrhy rozpočtu. Výjimku v těchto krocích by měly vlády rok po vyslovení důvěry od parlamentu.

Odbory podotýkají, že se tak vlastně hází klacky pod nohy další vládě. "A to při vědomí, že v příštích letech to nebude tato současná koalice, která bude vládnout. Řečeno velmi stručně – tu špinavou práci nechť za nás udělá někdo jiný," uzavírají odboráři.

Kraje a další samosprávné celky by měly hospodařit tak, aby jejich dluhy nepřekročily 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Když se jim to nepovede, může jim stát dávat méně peněz z daní. "Zadržený výnos daní určených územnímu samosprávnému celku lze uvolnit pouze na splacení dluhových závazků územního samosprávného celku uzavřených před rokem, v němž došlo k zadržení," dodává zákon, který předkládá ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Nová ústavní norma by měla začít v případě průchodu legislativním procesem od roku 2014. Výjimku budou mít v případě schválení zdravotní pojišťovny, které by podle zákona musely překládat také vyrovnané rozpočty, těm by zákon nové povinnosti stanovil od roku 2018, stejně jako možnost zadržení výnosů z daní samosprávným celkům.