Putin přiznal prohru. Mobilizace potvrzuje, že jediným agresorem je Rusko, reaguje Česko

Částečná mobilizace, kterou dnes ráno vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

"Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat," dodal Fiala.

Putin dnes v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá v rámci mobilizace 300.000 rezervistů.

"Vyhlášením částečné mobilizace v Rusku definitivně padá Putinova lež o 'speciální operaci'. Putin zkrátka vede krvavou válku proti Ukrajině," napsal na twitteru vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Rusko invazi označuje za speciální vojenskou operaci. "Nesmí ji vyhrát. A nevyhraje. Prohraje i v energetické válce, kterou vede proti nám i celé Evropě," dodal Rakušan.

Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je Putin "naprostý šílenec, kterého je nutné zastavit teď." "Částečná mobilizace je snad začátkem jeho konce. My musíme Ukrajině nadále pomáhat. A masivně. Kdo tvrdí, že dodávky zbraní eskalují konflikt, chce výhru zločinného Ruska," doplnil.

Fiala: Evropa musí vůči Rusku zůstat jednotná a dál pomáhat

Evropské státy se shodují v tom, že Ukrajině je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky a finančně, řekl dnes na dotaz ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Je třeba zachovat jednotný postoj, zdůraznil. Částečná mobilizace, kterou dnes ráno vyhlásil ruský prezident Vladimír Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko, uvedl Fiala v dnešním vyjádření pro ČTK.

"Jako předsednická země (EU) chceme spoluiniciovat zachování jednotného postoje evropských států vůči ruské agresi. Jednota Evropy, která v minulosti nebyla samozřejmá, je naší velkou zbraní, a myslím, že Vladimír Putin byl překvapen tím, jak jednoznačně se evropské státy vyjádřily na podporu Ukrajiny, jak jsme jednomyslně přijímali sankce vůči Rusku. To jsou kroky, ve kterých je potřeba pokračovat. Znamená to další podporu Ukrajiny. I v tom existuje shoda mezi evropskými zeměmi. Myslím (pomáhat) nejen humanitárně, ale také vojensky a finančně," řekl ČTK Fiala při dnešní návštěvě Hluboké nad Vltavou.

Putin dnes v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá v rámci mobilizace 300.000 záložníků.

"Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat," dodal dnes Fiala.

"Vyhlášením částečné mobilizace v Rusku definitivně padá Putinova lež o 'speciální operaci'. Putin zkrátka vede krvavou válku proti Ukrajině," napsal na twitteru vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Rusko invazi označuje za speciální vojenskou operaci. "Nesmí ji vyhrát. A nevyhraje. Prohraje i v energetické válce, kterou vede proti nám i celé Evropě," dodal Rakušan.

Černochová: Mobilizace Rusku nepomůže, Česko musí dál podporovat Kyjev

Vyhlášením částečné mobilizace ruský prezident Vladimir Putin přiznal svou prohru. Novinářům to před začátkem jednání vlády řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ještě předtím ČTK sdělila, že Putinův projev je hlavně snahou udržet svou pozici v očích Rusů. Putin podle ní již na Ukrajinu posílá kohokoli, kdo byl po ruce. Mobilizace proto podle ní nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že Rusko má ještě koho mobilizovat. Uvedla, že Česko musí dál podporovat Kyjev a dát Rusku jasnou zprávu, že se nenechá vydírat.

"Putin tím přiznal svou prohru a přiznal, že nedokázal čelit motivovaným ukrajinským vojákům a že vlastně sahá v nouzi, ve které je, k tomuto krajnímu řešení," řekla ministryně novinářům. Poukázala na to, že k vyhlášení částečné mobilizace přistoupil, přestože dosud tvrdil, že žádnou válku na Ukrajině nevede a působení Rusů označoval za speciální operaci. "Mobilizace má jasné parametry, kdy se mobilizuje - mobilizuje se tehdy, když je válka. Takže i tohle je další lež Vladimira Putina," řekla Černochová.

Již předtím uvedla, že Putinův projev je hlavně snahou udržet jeho pozici v očích Rusů. Mezinárodní společenství podle ní dávno ví, že Putin na Ukrajinu už nyní posílá kohokoli, kdo je zrovna po ruce. "Včetně vězňů a lidí, kteří nemají s armádou společného vůbec nic. Mobilizace tomu nijak nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že ještě je koho mobilizovat," dodala. Prakticky to podle ní znamená, že řádná ruská armáda nedokázala ponížit a dobýt Ukrajinu, ani čelit její motivované armádě.

Podotkla, že vyhrožování jadernými zbraněmi nezaznělo poprvé. "Ale Vladimir Putin si je dobře vědom toho, že Západ je podstatně silnější než Rusko a že je na všechny alternativy plně připraven," doplnila.

Ministryně zároveň uvedla, že pro Česko vyhlášení mobilizace znamená jediné, a to dál podporovat Ukrajinu. "Rusku musíme dát jasnou zprávu, že se nenecháme vydírat a že nesmí beztrestně porušovat mezinárodní právo, napadat cizí země a vraždit jako terorista ženy a děti," dodala.

MZV: Vyhlášení částečné mobilizace eskaluje agresi Ruska na Ukrajině

Vyhlášení částečné mobilizace i pseudoreferenda v okupovaných regionech eskalují imperiální agresi Ruska a vedou k dalšímu umírání Ukrajinců i Rusů. Na twitteru to dnes v reakci na projev ruského prezidenta Vladimira Putina uvedlo ministerstvo zahraničí.

"Tvrzení, že Rusko je ohroženo, je odpornou lží. Svět vidí, že Rusko napadlo sousední demokracii, která jen brání svou svobodu," reagovala česká diplomacie.

Zeman: Reakcí na ruskou mobilizaci by mělo být zvýšení pomoci Ukrajině

Adekvátní reakcí na ruskou mobilizaci by bylo zvýšení nejen vojenské pomoci Ukrajině. V reakci na dnešní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina, který dnes ráno vyhlásil částečnou mobilizaci, to uvedl prezident Miloš Zeman. Ruské rozhodnutí je podle něho zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů.

"Ruská mobilizace je zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů z poslední doby. Adekvátní reakcí by bylo zvýšení pomoci Ukrajině, ale to nejenom ve vojenské oblasti," zveřejnil Zemanovo prohlášení na twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman dříve vystupoval vůči Rusku a Putinovi vstřícně, po únorové invazi svůj přístup zásadně změnil.

Související

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 2 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 6 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 6 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

před 9 hodinami

Policie ČR

Další prázdninová tragédie. Hoch zemřel po pádu ze střechy továrny

Z letních prázdnin sice neuběhly ještě ani dva týdny, ale policie již vyšetřuje další tragédii, při které přišlo o život dítě. Třináctiletý chlapec v noci na středu zemřel ve Starém Plzenci v Plzeňském kraji. Spadl ze střechy bývalé továrny na výrobu nábytku. Podle dosavadních zjištění spáchal sebevraždu. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Pražské metro, stanice Staroměstská

Uzavírka Staroměstské se protáhne na měsíc, naznačil Hřib

Všechny informace naznačují, že stanice metra Staroměstská na lince A zůstane uzavřená po celý zbytek července. Vyplývá to i z vyjádření náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti). Požárem, který vedl k uzavření stanice, se zabývá policie. 

před 10 hodinami

Putin Trumpovo rozčarování ignoruje. Kreml je dle expertů vždy připraven na nejhorší variantu

Ruský prezident Vladimir Putin údajně přehlíží rozčarování, které nad jeho postupem vyjádřil americký prezident Donald Trump. Podle ruského vůdce má totiž Moskva na bojišti stále výraznější převahu a Kyjev může v následujících měsících čelit kolapsu. Uvedl to americký deník The New York Times s odvoláním na dvě osoby blízké Kremlu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy