Jak to bude se státním rozpočtem na příští rok? Harmonogram se asi pozmění

Některé lhůty přípravy návrhu státního rozpočtu na příští rok se kvůli epidemii koronaviru a jejím dopadům na hospodářství zřejmě posunou. Sněmovna dnes zrychleně schválila předlohu, podle které vláda bude moci návrh rozpočtu dostat až do konce září a dolní komora do konce října. Jde o měsíční posun proti běžnému harmonogramu. Totéž bude platit pro střednědobý výhled na léta 2022 a 2023.

Běžný harmonogram přípravy rozpočtu letos nelze dodržet kvůli nejistotě ohledně hloubky zdravotní a ekonomické krize, jejího trvání a následných projevů po jejím skončení, stojí v důvodové zprávě. Data o dopadu epidemie na hospodářství, spotřebu nebo investice za letošní druhé čtvrtletí budou známy podle zdůvodnění nejdříve začátkem září. Teprve z těchto údajů bude možné vypracovat realistickou makroekonomickou předpověď, uvedlo ministerstvo financí.

Návrh zákona proto také stanoví, že ministerstvo při stanovení celkových výdajů návrhu státního rozpočtu a při úpravě výdajových rámců na další léta přihlédne i očekávanému makroekonomickému vývoji v letošním roce. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.

Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Věry Kovářové (STAN), podle kterého vláda měla dostat návrh rozpočtu do 18. září a Sněmovna do 16. října. Kovářová úpravu hájila jako kompromis, pro změnu harmonogramu pro předložení rozpočtu podle ní není důvod. Pirát Tomáš Martínek neprosadil povinnost zveřejnit návrh rozpočtu na internetu současně s předložením vládě. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) poznamenala, že návrh je standardně přístupný ve vládní knihovně připravované legislativy.

Nad schvalováním předlohy ve stavu legislativní nouze se pozastavil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. "Jsem hluboce přesvědčen, že je to opovrhování právním řádem," řekl. Schillerová oponovala, že relevantním argumentem je odvrácení hospodářských škod.

Letošní státní rozpočet se kvůli koronavirové krizi už dvakrát měnil. Původně schválený schodek 40 miliard korun vzrost na 200 miliard a následně na 300 miliard korun. Dubnové údaje podle ekonomů naznačují, že deficit bude třeba ještě zvýšit. Letos ke konci dubna stoupl na 93,8 miliardy korun z březnových 44,7 miliardy korun. V dosud nejvyšším schodku stát skončil kvůli světové hospodářské krizi v roce 2009, činil více než 192 miliard korun.

V nejnovější dubnové makroekonomické prognóze očekává letos ministerstvo financí pokles české ekonomiky o 5,6 procenta. Příští rok by měla podle úřadu ekonomika vykázat růst o 3,1 procenta.

Česká národní banka v nové prognóze z minulého týdne očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by ekonomika měla stoupnout o čtyři procenta. Navzdory obnově růstu se ale ekonomika do konce příštího roku podle ČNB nedostane na úroveň před epidemií koronaviru.

Související

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

Více souvisejících

státní rozpočet Ministerstvo financí Vláda ČR Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

před 3 hodinami

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Fotbalová Sparta hlásí vytouženou posilu. Přivedla bratrance Erlinga Haalanda

Vedení fotbalové Sparty v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým bylo sparťanskými fanoušky během letní přípravy kritizováno za nedostatečné posilování kádru. Až těsně před začátkem nového ročníku Chance ligy 2026/27 přišla z pražské Letné tolik očekávané zpráva o opravdu zvučné a silné posile. Spekulovalo se o ní několik posledních dní, až v sobotu během dopoledne přišlo potvrzení. Na Letnou míří norský útočník Jonatan Braut Brunes z polského Krakówa. Mělo by jít o rekordní přestup v historii Sparty.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Hasiči zasahují u požáru u Velhartic na Klatovsku. (25.7.2026)

Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu

Hasiči od sobotního odpoledne zasahují u rozsáhlého požáru lesa u Velhartic na Klatovsku. Vyhlášen byl třetí stupeň poplachu, profesionálům pomáhají i dobrovolní hasiči. Událost se prozatím obešla bez zranění. 

včera

včera

Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí

Česko dlouhodobě patří mezi země s nízkou proočkovaností proti chřipce. Očkování využije každoročně jen kolem 8 % obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje legislativní návrh, který by za jasně stanovených podmínek umožnil očkování proti chřipce také v lékárnách. Cílem je nabídnout lidem další možnost, jak se nechat očkovat, zlepšit dostupnost této osvědčené formy prevence a přispět ke zvýšení proočkovanosti. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy