KOMENTÁŘ: Babiš si hraje na mluvčího Zemana, Ovčáček mlčí a vyzývá k volbě ANO

Když se premiér Andrej Babiš dozvěděl, že prezident Miloš Zeman skončil náhle v nemocnici, musel evidentně znejistět. Moc dobře si uvědomuje, že bez hlavy státu nebude budoucností proplouvat tak hladce jako za něj. Šéf Hradu pro Babiše totiž představuje semafor, na němž pro předsedu vlády svítí nepřetržitě zelená, i když by se dopustil jakékoli přestupku. A velitel hnutí ANO nyní potřebuje ochrannou ruku jako nikdy předtím.

Ovčáček místo informací burcuje k volbě hnutí ANO

Blíží se totiž rozuzlení, zda jej žalobce Jaroslav Šaroch za údajný dotační podvod v Čapím hnízdě pošle před soud a pokud by Zeman už nebyl schopen vykonávat prezidentský úřad, mohlo by se stát, že trestně stíhaný premiér by byl z politického života diskvalifikován. Těžko by našel v zástupci hlavy státu takovou oporu a věčný pardon jako má u Zemana. V minulosti mu například pomohl i ohnout lustrační zákon, neboť podle historických pramenů údajně není sporu o tom, že Babiš byl agentem komunistické Stání bezpečnosti (StB). S takovou minulostí by se nikdy nemohl dostat do Strakovy akademie, v níž rozhoduje.

Ministerský předseda tuší, že mlčení kolem zdravotního stavu prezidenta jeho pozici oslabuje. Národ nabývá podezření, že nejvyšší ústavní činitel může být na tom se zdravím zle. Aby ale Babiš ujistil, že spojence v žádném případě neztrácí, proměnil se v tiskového mluvčího Hradu a světu oznámil, že Zemanův stav není vážný. Šéf vlády rozhodně není tím, kdo by měl stát informovat o tom, jak se daří hlavě státu. Pokud takovou zprávu nepodá ošetřující lékař, nemůžeme hovořit o relevantní informaci. Premiér jen nahrál dalším možným spekulacím, co se děje s politickým nezmarem. A ještě si protiřečí, když tvrdí, že nemá žádný problém. Pokud je člověk fit, pak opravdu v nemocnici neskončí.

Je znepokojující, že prezidentovo okolí mlčí, stejně jako Vojenská ústřední nemocnice, kde Zeman leží. Pravý tiskový mluvčí Jiří Ovčáček na sociálních platformách jen zveřejňuje smuteční žalmy, které podle hudebníka Michaela Kocába v sobě nesou konotaci smrti. Místo, aby Ovčáček alespoň jednou udělal svoji práci pořádně, tak na Twitteru publikoval podporu hnutí ANO a vyzval lid, aby premiérovu sektu volil. Zatímco Babiš se mu plete do řemesla, on zase konkuruje premiérovu PR a ukazuje, jak se má vést předvolební kampaň.  Údajný expert na komunikaci vůbec nepochopil, proč na Hradě je. Má hovořit za prezidenta a nikoli prezentovat své názory. Za to opravdu není placen. Žádný stát na světě nemá ve funkci mluvčího, který opovrhuje tiskem i veřejností. Chová se arogantně, ale do hradní party díky svému podivínskému vystupování skvěle zapadá.

Ochotně mlží i kancléř Vratislav Mynář s ekonomickým poradcem Martinem Nejedlým. Zejména hradní kancléř bez prověrky má pravomoc, aby národ informoval. Známá dvojice si ale rovněž své povinnosti příliš neplní a oba se starají hlavně o to, aby dobře vycházeli s Ruskem, odkud může přijít další ekonomický profit.

Kultura Hradu se změnila, za Havla byla otevřenost

Kultura ohledně komunikace Hradu se neuvěřitelně změnila. Kdykoli vážněji onemocněl bývalý prezident Václav Havel, národ byl detailně informován. Jeho okolí oficiálně uvolňovalo zprávy, jak je na tom po odstranění zhoubného plicního nádoru i odebrání poloviny plic v roce 1996, veřejnost o dva roky později pomalu v přímém přenosu napjatě sledovala dramatikovu perforaci tlustého střeva na rekreačním pobytu v Innsbrucku. Velmi komunikativní byl i tehdejší operatér Ernst Bodner.

Havel se svým týmem totiž pochopil, že zdraví hlavy státu je věc veřejná. Populace má právo znát, jak se prezidentovi vede. Zeman se ale se svými spolupracovníky před ostatními doslova zabednil a všichni dávají najevo, že je jim podhradí nejen lhostejné, ale rovněž jím pohrdají. Jenže mlčení ničemu a nikomu neprospívá. Nahrává jen konspirátorům. Jsou jen dvě možnosti. Buď je Zeman skutečně vážně chorý, anebo se zase baví, jak znejistěl Českou republiku a kterak se země rozčiluje, že neví, co mu je, ačkoli má na takovou zprávu nárok. Současná hlava státu má totiž provokaci zakotvenou v DNA.

Možná se směje i samotnému Babišovi a kochá se jeho nejistotou i vybízením na adresu Ovčáčka, aby konečně vystoupil. Pokud řekl, že napíše mluvčímu, aby podal nějakou pozitivní zprávu, pak vše vypadá tak, že premiér kamufluje a o Zemanově zdravotním stavu neví zhola nic. Na druhou stranu jeho temná minulost jej k získávání nedobytných zpráv přímo předurčuje. Hlava státu je ale proslulá tím, že se mstí. Může být proto nahněvaná i na premiéra, který si dovolil nesplnit jeho rozkaz a v polovině srpna neposlal do pekel ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. V současné době se Zeman prostě mohl rozhodnout, že Babiš bude za svoji neloajalitu pykat, a tak jej obyčejně nervuje.

Každopádně se Babiš opět ztrapnil, když supluje roli tiskového mluvčího. Mimo televizní kamery není premiér teď určitě žádným suverénem. Hlodá v něm nejistota. Bez Zemana se jeho politické impérium plné falešných tónů a demagogie zhroutí. Pokud by mu jeho spojenec už nemohl sloužit, Babiš je téměř odepsaným člověkem, byť je jedním z nejbohatších mužů v zemi. Případný Zemanův náhradník jistě nebude tak benevolentní. Premiér tak může poznat, co nikdy nezažil. A to, že právo platí pro všechny.