Ministerstvo financí zlepšilo odhady vývoje veřejných financí i ekonomiky

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Letos bude růst tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí.

V předchozí dubnové prognóze počítalo letos s růstem o 3,1 procenta a příští rok o 3,7 procenta. Loni ekonomika klesla kvůli dopadům pandemie covidu-19 o 5,8 procenta.

Úřad zároveň informoval o tom, že prognóza bude sloužit jako východisko pro makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2024. Základní parametry rozpočtu vláda už schválila na počátku června, a to se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. MF ale už dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit do Parlamentu.

"V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení," uvedlo MF v dokumentu.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy si ministerstvo financí pesimistickou prognózou připravuje půdu pro obhajobu hlubokého deficitu. "Ministerstvo publikuje prognózu spíše ze spodní části realistického pásma odhadu vývoje, aby snáze opodstatnilo schodek státního rozpočtu navržený pro příští rok, 390 miliard korun. Pokud by nyní ministerstvo totiž hýřilo optimismem, bude se vládě obří deficit, který již rámcově schválila, hájit a ve Sněmovně prosazovat ještě hůře než při přece jenom méně pozitivním výhledu," uvedl.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na twitteru upozornila, že nová makroekonomická prognóza ukazuje na zrychlení hospodářského růstu, inflace i výběru daní. "Pro rok 2021 bude na daních vybráno o 60 miliard více, než se čekalo v dubnu. Státní rozpočet by proto klidně mohl mít o dost nižší deficit než plánovaných 390 miliard korun," uvedla.

Odhad inflace MF v nové prognóze výrazně zvýšilo nad tři procenta v letošním i příštím roce. Letos úřad počítá s průměrnou inflací 3,2 procenta a příští rok 3,5 procenta. V dubnu odhadoval úřad letos inflaci na 2,5 procenta a příští rok na 2,3 procenta. "Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank," uvádí materiál.

Vývoj na trhu práce zůstává podle prognózy pozitivní. "Navzdory ukončení většiny rozpočtových stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zřejmě převážil kladný efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu," uvádí materiál. I tak MF letos počítá s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok by pak nezaměstnanost měla klesnout na 2,7 procenta. V dubnu přitom MF počítalo letos i příští rok s nárůstem nezaměstnanosti na více než tři procenta.

Jako rizika odhadovaného vývoje MF označilo vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Důležité bude podle MF také vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce, vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen nemovitostí. "Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit," uvedl úřad.

Česká národní banka ve své nové prognóze z počátku srpna letos čeká růst ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Česká bankovní asociace v srpnové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,4 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,5 procenta.

Resort zlepšil i odhady vývoje veřejných financí

Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Vyplývá to z nové prognózy, kterou dnes MF zveřejnilo. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP.

Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. I v tomto případě jsou odhady příznivější než v dubnové prognóze.

Hospodaření sektoru vládních institucí je letos stále velkou měrou ovlivněno situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými ve veřejném zdravotnictví a stimulační fiskální politice. "Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření, které půjde na vrub především státního rozpočtu," uvádí prognóza MF. Zároveň počítá s tím, že hospodaření krajů a obcí patrně opět vykáže přebytek, ke kterému přispěje i úprava rozpočtového určení daní. "Navzdory dalšímu navýšení platby za státního pojištěnce odhadujeme deficitní hospodaření fondů sociálního zabezpečení," uvádí dále materiál.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. EU ale platnost pravidel dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavila.

Ministryně financí Alena Schillerová dnes na twitteru zveřejnila i odhad vývoje veřejných financí, který počítá s plánovanými úsporami, úpravou spotřebních daní, revizí zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. V takovém případě by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.

Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 7,5 procenta HDP a příští rok pokles na 5,3 procenta. Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout na 42,6 procenta HDP letos a na 45,4 procenta příští rok.

Národní rozpočtová rada v červnové každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí uvedla, že české veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. Zároveň tehdy rada varovala, že už v roce 2024 mohou veřejné finance narazit na tzv. dluhovou brzdu 55 procent HDP. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů MF připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.

Související

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 
Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí veřejné finance Ekonomika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

včera

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy