Ministři zahraničí EU rozhodnou o globálním systému sankcí

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes s největší pravděpodobností schválí zavedení nového sankčního režimu umožňujícího trestat porušování lidských práv po celém světě. Nástroj, který bývá přirovnáván k takzvanému Magnitského zákonu používanému Spojenými státy, by měl podle představ unie zjednodušit v současnosti mnohdy zdlouhavé zavádění postihů. Ministři budou rovněž poprvé od listopadových amerických voleb debatovat o možnostech zlepšení vztahů s budoucí vládou ve Washingtonu.

Tomáš Petříček
doporučujeme

Evropský blok musí v současnosti složitě schvalovat zvláštní sankční rámec pro každou zemi, v níž shledá nějaké porušení lidských práv. Nový režim, na němž se zástupci členských zemí předběžně shodli minulý týden, má umožnit jednodušší a rychlejší potrestání jedinců či soukromých nebo státních subjektů v jakékoli zemi.

Očekává se, že ministři dnes dohodu stvrdí, není však pravděpodobné, že by nějaký stát ihned přišel s návrhem na první tresty. Diplomaté nejčastěji hovoří o tom, že by se mezi prvními mohly sankce vztahovat na země z oblasti východní Asie či Blízkého východu. Mezi jinými jmenují třeba porušování práv demonstrantů v Hongkongu, o němž budou dnes ministři rovněž hovořit.

Nový sankční režim se má vztahovat zejména na vážné prohřešky vůči lidským právům, mezi jinými na genocidu, mučení, mimosoudní popravy, svévolná uvěznění či omezení svobody shromažďování. Viníkům může na jeho základě unie zakázat vstup na své území, zmrazit majetek v EU. Může také zakázat svým obyvatelům či firmám spolupráci s potrestanými subjekty.

Podle diplomatů by mohl nový mechanismus usnadnit koordinaci postihů EU a USA, které již od roku 2012 využívají zmíněný zákon pojmenovaný po ruském právníku kritickému ke Kremlu, který v roce 2009 zemřel ve vězení.

Budoucí spolupráce s Washingtonem po lednovém nástupu Joea Bidena do Bílého domu bude druhým zásadním tématem dnešní ministerské schůzky. Šéfové diplomacií prodiskutují strategii navrženou Evropskou komisí, která počítá mimo jiné ke zlepšení spolupráce v boji proti covidu-19 a klimatickým změnám, kterou Bidenův končící předchůdce Donald Trump odmítal.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Expolicista Robert Šlachta zakládá hnutí, chce do Sněmovny

26.01.2021 21:26 Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta…

Lídři KSČM a ANO o přesunu peněz zpět armádě dnes nejednali

26.01.2021 21:07 Komunisté s hnutím ANO dnes nejednali o přesunu deseti miliard korun z vládní rezervy do rozpočtu…

KOMENTÁŘ: Pane Hniličko, patříte na trestnou lavici a nic jiného než…

26.01.2021 20:29 KOMENTÁŘ – Morálně selhal a měl by zmizet z veřejného života. Absolutně nestačí, že Milan Hnilička,…

Sněmovna dnes odmítla omezenou legalizaci konopí

26.01.2021 19:49 Sněmovna odmítla omezenou legalizaci konopí. Návrh skupiny čtyř desítek poslanců ze šesti klubů…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama