Netěsnící respirátory, chybové rychlotesty. Jak je to opravdu s čínskou pomocí Česku?

Hradní kancléř Vratislav Mynář na konci února zavítal do Číny, kde se setkal s jedním z čínských vicepremiérů. Během jednání mu předal darovací listinu týkající se humanitární pomoci o hmotnosti devět tun. Ta do Číny zamířila armádním speciálem 2. března. Obsahovala například respirátory, ochranné pomůcky jako brýle, rukavice, kombinézy a dezinfekční prostředky. Česko tak podle mluvčího prezidenta Miloše Zemana Jiřího Ovčáčka tímto darem chtěla vyjádřit velkou solidaritu a podporu čínskému lidu v těžkých chvílích boje se zákeřnou epidemií.

Česko ale nakonec Pekingu poslalo jen pět tun pomoci, mimo jiné více než 780 000 párů rukavic, 43 000 roušek a respirátorů či 6 800 ochranných oděvů. Zbývající čtyři tuny materiálu, které se nevešly do vojenského leteckého speciálu, nakonec zůstaly v tuzemsku. Čínská strana oficiálně oznámila, že netrvá na transportu a věnovala je zpět Česku, Na začátku března se totiž virus začal šířit i v Česku.

Humanitární pomoc, nebo tvrdý byznys?

Česká republika tak v tuto chvíli dováží ochranné prostředky z Číny. Nejde však o humanitární pomoc, ale o nákupy za miliardy korun. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka Česko za týden spotřebuje asi tři miliony respirátorů, 20 milionů roušek a statisíce dalších prostředků. První letadlo s ochrannými pomůckami na letišti v Pardubicích za přítomnosti kamer vítali Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Poděkování za pomoc opakovaně přidal i prezident Miloš Zeman.

Jenže část opozice i experti varují, že nejde o skutečnou pomoc ale čistě o byznys. Například sinoložka z Univerzity Karlovy Olga Lomová pro server investigace.cz upozornila, že čínské úřady skoro dva měsíce před svými lidmi zatajovaly, že se šíří nebezpečná nemoc. „Takže se ve Wu-chanu ještě pár dní před uzavřením města bez omezení konaly masové akce a miliony lidí město opustily a cestovaly po Číně i do celého světa, kam nemoc roznesly,“ vysvětlila. Připomněla také, že Peking dokonce kriminalizoval doktory, kteří na nemoc začali veřejně upozorňovat.

Kriticky se vyjádřil i poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09). „Za co mám být vděčný Číně? Za to, že její režim se několik týdnů snažil coronavirus ututlat a přispěl tak k jeho rozšíření do celého světa? Za to, že jsme směli zaplatit za zboží mastnou cenu a týden dopředu? Jsem rád, že se obchod podařil, ale vděk? To už přeháníte, soudruzi...“ uvedl na twitteru.

Poukázal také na to, že Česko není jediné, které musí od Pekingu ochranné pomůcky nakupovat. „Skutečná “Říše středu”. Epidemie vypukla v Číně. Od Číny se nakazil celý svět. A teď může Čína celý svět vydírat, protože je na ní závislý dodávkami ochranných pomůcek a komponentů do životně důležitých léčiv. Tu závislost bude nutné přehodnotit,“ dodal Kalousek.

Podobně se ohradil také senátor Pavel Fischer. „Takhle vypadá hybridní hrozba: nejdřív nám Čína nedá informace o smrtelné nákaze, pak zaplatíme miliardu korun za ochranné pomůcky a nakonec tomu budeme říkat bratrská pomoc. Kam se poděla hrdost českých ústavních činitelů?“ divil se.

Miliardy za nekvalitní ochranné pomůcky?

Podle některých jsou navíc ochranné pomůcky z Číny nekvalitní. Například Nizozemsko, Španělsko a Turecko už některé ochranné pomůcky stáhly kvůli jejich závadnosti. Právě Nizozemí před několika dny varovalo, že čínské ochranné pomůcky nesplňují požadavky na kvalitu. Podle testů prý netěsní nebo mají nefunkční filtry.

Podle českého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) si ale Česko nechává každý vzorek otestovat ve zkušebním ústavu. Výsledky jsou podle něj velmi dobré - dokonce lepší, než čekali. Uvedl to pro Českou televizi. Dodal nicméně, že od Číny bude vyžadovat certifikáty o jejich kvalitě.

Velká chybovost rychlotestů

Objevily se také stížnosti na rychlotesty na COVID-19 z Číny. Hygienici z Moravskoslezského kraje asi před týdnem varovali, že jejich chybovost je kolem 80 procent. Státní zdravotní ústav (SZÚ) následně vydal manuál, ve kterém se uvádí, že rychlotesty odhalí protilátky viru, které v dostatečné míře objeví až tři dny po prvních příznacích. Nakažení lidé jsou ale podle ústavu infekční už dva nebo tři dny před objevením příznaků.

Znamená to tedy, že tyto testy by se měly používat až v době, kdy jsou v těle protilátky, nikoliv na prokázání nákazy v začátku nemoci. Vhodné jsou tak například při propouštění lidí z nařízené čtrnáctidenní karantény.

Skutečná humanitární pomoc z Tchaj-wanu

Naopak Tchaj-wan Česku poslal bezplatnou pomoc. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) to dává do kontrastu právě s přístupem Číny. „Tchaj-wan pošle České republice darem 25 plicních ventilátorů, z toho 9 pro Prahu! Jen podotýkám, že to je darem. Čína nám darem nic nedává, ochranné pomůcky státu prodává za peníze daňových poplatníků. Není to tedy dar ani humanitární pomoc,“ uvedl na Twitteru.

„Když nám Tchaj-wan nabízí miliony ochranných prostředků zdarma, co tam pánové @jhamacek a @metnarl poslat jedno z letadel, které posíláte do Číny pro placený náklad?“ vyzval ministry Jana Hamáčka a Lubomíra Metnara lidovecký poslanec Jan Bartošek. „Číně jsme, když na tom byla nejhůř, pomohli darem. Čína nám, když jsme na tom nejhůř my, pomáhá prodejem. Tchaj-wanu jsme nedali nic, on nám pomáhá darem. Já si myslím, že ten, kdo se chová jako náš přítel, je Tchaj-wan,“ přidal se senátor Václav Láska.