KOMENTÁŘ | Evropa se musí lépe bránit ruskému a čínskému vměšování

Máme důkazy o ruském vměšování a manipulaci s online informacemi v mnoha evropských demokraciích. Cíl Ruska i ČLR snad nemusím nijak podrobně vysvětlovat: Podkopat jednak důvěru lidí v demokracii a také demokracii samotnou.

Obě velmoci dlouhodobě útočí na demokratické instituce a stabilitu EU. Musíme si uvědomit závažnost této strategie a postavit se jí se všemi důsledky.

Dlouhodobá hrozba

Aktuálně vzbudila pozornost online zpravodajská platforma s názvem „Voice of Europe,“ která byla rovněž využívána jako součást prokremelské vlivové operace. Hlavním účelem stránky bylo šířit přesvědčení, že mír je možný pouze tehdy, pokud se Ukrajina vzdá práva na svoji obranu. Jedná se ale jen o špičku ledovce.

Vměšování zvláště ze strany Ruska a Číny začalo představovat bezpečnostní hrozbu pro Evropu už dávno před rokem 2022. Obě velmoci k tomu systematicky využívají řadu různých prostředků.

Především vlastní propagandu šířenou po internetu, kterou se obě cizí velmoci snaží různými, aby ovlivnily mínění evropské veřejnosti nebo u ní alespoň vyvolali zmatení a nejistotu pomocí šíření různých protichůdných a lživých informací, jako tomu bylo třeba v případě šíření falešných informací o koronaviru. 

Záměrné šíření tzv. fake news má svůj důvod. Tweety obsahující nepravdivé informace se na Twitteru dostanou k 1500 lidem šestkrát rychleji než pravdivé tweety.

Další příklady

Výzkum ukázal, že ruské účty zveřejnily v posledních 48 hodinách kampaně za brexit více než 45 000 zpráv. Rusko mělo nepochybně zájem ovlivnit i francouzskou politiku, zvláště prezidentské volby. Byli to i lidé blízcí Kremlu, kteří poskytli straně Marine Le Penové v roce 2013 půjčku ve výši 9,4 milionu eur. 

Rusku mohou sloužit i různá regionální hnutí za nezávislost. V poslední době to byly především katalánští secesionisté. Bývalý vůdce separatistů a současný europoslanec Carles Puigdemont se v předvečer nezákonného katalánského referenda v říjnu 2017 setkal s bývalými ruskými diplomaty. 

Zasahování do evropské politiky

Nemusí jít jen o ovlivňování postojů veřejnosti či politiků na národní úrovni. Nepřátelské aktivity zasahují EU i přímo v jejím srdci — uvnitř hlavních evropských institucí a snaží se ovlivnit i mínění na evropské politické scéně. 

Také někteří politici v Evropském parlamentu jsou evidentně placení Kremlem. Je dlouhodobě známo, že europoslanci z frakcí ID a Levice, stejně jako nezařazení poslanci, vyjadřují v Parlamentu prokremelskou propagandu. 

Patří mezi ně extrémní výzvy ke zničení Evropy ze strany europoslance Miroslava Radačovského, který obdržel platby z ruských zdrojů za pozorování parlamentních voleb v Rusku v roce 2021.

Také zpráva, kterou začátkem roku 2024 vypracovala skupina investigativních novinářů, potvrdila dlouho známou skutečnost o přímých vazbách lotyšské europoslankyně Tatjany Ždanoky na ruské speciální služby.

Za Evropskou lidovou stranu (EPP Group in the EP) navrhujeme taková opatření, abychom podobným případům v budoucnu zabránili. Jednou z možností může být zavedení prověřovacího řízení pro všechny zaměstnance Evropského parlamentu, včetně kanceláří europoslanců. Nemůžeme připustit, aby prostředky EU sloužily k podpoře nepřátelských autoritářských režimů.

Bezpečnostní služby odvádí dobrou práci

Letos na jaře české tajné služby odhalily ruskou propagandistickou síť spojenou s již zmíněnou stránkou Voice of Europe, která platila evropské politiky a europoslance. 

Asi největší pozornost vzbudilo nedávné odhalení předávání peněz pro německého politika krajně pravicové strany AfD českého původu Petra Bystroně. Ten měl v Česku převzít peníze od lidí napojených na Kreml. 

Ví se o mnoha špionech, které platí Rusko nebo Čína v EP, které pro ně získávají informace, snaží se ovlivňovat rozhodování ve prospěch obou cizích mocností. 

Ukázala to kauza německého europoslance a lídra kandidátky AfD do EP Maximiliana Kraha. Jeho asistenta jménem Jian Gu, který je německým občanem čínského původu, nedávno zadržela německá policie kvůli podezření ze špionáže pro Čínu. 

Nemůžeme spoléhat na legislativu

Šíření dezinformací samozřejmě nemohlo zůstat bez odezvy. Už v říjnu roku 2018 vytyčila Evropská komise v reakci na tento problém tzv. Akční plán proti dezinformacím, který stanovoval zásady, jak by měla EU dezinformacím čelit. 

Veškeré zahraniční zásahy musí být identifikovány a odhaleny — ať už se jedná o státní aktéry, propagandu na internetu nebo strategické zahraniční investice do kritické infrastruktury, mimo jiné z Ruska a Číny. Za to v Evropském parlamentu jako nejsilnější frakce (EPP Group in the EP) bojujeme.

Evropa se ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny. Musí bojovat proti zásahům nedemokratických aktérů, což přirozeně vyžaduje přiměřená opatření reagující na šíření nepravdivých informací. Zároveň ale není možné při tom porušit svobodu názoru a svobodu sdělovacích prostředků. 

Sebelepší legislativní opatření nás před dezinformacemi spojenými s vměšováním cizích mocností rozhodně neochrání. Lotyšská europoslankyně Sandra Kalniete (EPP Group in the EP), která byla pověřená vypracováním návrhů předpisů proti zahraničnímu vměšování, to řekla naprosto přesně.

„Žádné legislativní opatření nemůže být přijato dostatečně rychle, aby reagovalo na veškerý technologický vývoj v reálném čase, je to jako snažit se závodním autem dohnat kosmickou loď,“ uvedla tehdy.

Edukovaná společnost

Musíme si uvědomit, že dnes se nebojuje jen na frontových liniích či válkou přímo zmítaných oblastech, ale všude, kde se šíří informace. Celá společnost by proto měla vědět o závažnosti zasahování cizích velmocí a šíření nepravdivých informací z jejich strany. Od všech aktérů v Evropě to vyžaduje zlepšení komunikace. 

Podle frakce lidovců (EPP Group in the EP) představuje nejlepší obranu proti lživým informacím dobře podané a pravdivé informace a zlepšení mediální gramotnosti. Mediální výchova se musí stát nedílnou součástí národních osnov i celoživotního vzdělávání. 

Evropské vzdělávací systémy by měly přehodnotit svůj přístup k výuce mediální gramotnosti. Příklad si můžeme vzít např. z Finska a Estonska, kde je výuka na vysoké úrovni. Zvláště Estonsko je velmi známé tím, že děti se zde učí bojovat s dezinformacemi prakticky už od školky.

Metody ovlivňování

Když už jsme se dostali k otázce vzdělávání, stojí zde za zmínku ještě problém tzv. „uchvácení elit,“ což je metoda, kterou cizí mocnosti, především Čína, využívají své národní diaspory a vzdělávací instituce, aby pracovaly ve prospěch svých zemí. 

Těmto snahám napomáhá i rozhodnutí maďarské vlády otevřít v Budapešti pobočku čínské Fudan University. Problém představují i "rostoucí finanční závislostí evropských univerzit na Číně." Musí být proto zajištěna a transparentnost financování vzdělávacích institucí.

Jednou z priorit Evropské lidové strany (EPP Group in the EP) je to, aby se EU stala odolnější vůči dezinformacím a nepřátelské propagandě. Pokud si většina lidí v Evropě začne být vědoma škodlivosti cizí propagandy a záměrného šíření lživých informací a rozpozná je, budeme to moci vnímat jako velmi dobrý začátek.

ELS Foto: ELS