Pokud by ČR zrušila hraniční kontroly, mohl by se zvýšit počet migrantů, řekl Kupka

Pokud by Česká republika upustila od kontrol na hranicích se Slovenskem, hrozí podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS), že by by se opět mohl zvýšit počet migrantů. Kupka to dnes řekl novinářům před jednáním vlády, která řeší prodloužení kontrol o 15 dnů.

Kontroly kvůli přílivu hlavně syrských běženců zavedlo Česko na hranicích se Slovenskem na konci září. Původně platily do 8. října, později je kabinet prodloužil do 28. října. Pokud dnes vláda schválí další prodloužení, potrvají kontroly do 12. listopadu.

"Podle mých informací je opravdu takové opatření opodstatněné," řekl Kupka k prodloužení kontrol novinářům. Podle místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se situace koordinuje i na evropské úrovni. "Podle mě je zásadní, aby státy, které přistoupily ke stejnému závazku o tom, jakým způsobem se poskytuje azyl lidem, kteří utíkají před nějakou válkou, ale i jakým způsobem se řeší nelegální migrace, tak aby ty dohody byly dodržovány," řekl Bartoš.

Vicepremiér připomněl, že Česko je pro migranty tranzitní zemí. "Komunikujeme jak s těmi zeměmi, kam dále pokračují lidé, kteří přicházejí do Česka, tak i se slovenskou stranou, kde skutečně ten problém na hranici byl a já si vyslechnu, jaká je současná situace," řekl. Pokud je to nutné, tak je potřeba kontroly ještě nějaký čas zachovat, doplnil ministr.

O tom, že bude chtít prodloužení kontrol na hranicích se Slovenskem, informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek. "Na vládu půjdu s návrhem na dalších 15 dnů. Nepovažujeme to za normální stav, proto to nechceme prodlužovat na nějakou extrémně dlouhou dobu. Vždy ta opatření chceme vyhodnocovat," uvedl Rakušan. Vnitro chce také prodloužit možnost, aby stovkám policistů na hranicích pomáhalo až 80 vojáků a 60 celníků.

Bez souhlasu EU může Česko kontroly zavést maximálně na dva měsíce. Pro případné prodloužení po 28. listopadu by byl nutný souhlas Evropské komise.

Za posledních 24 hodin policisté na hranicích zkontrolovali přes 37.000 lidí, při nelegální migraci zjistili 212 lidí. Z toho jich 83 bylo vráceno zpět na Slovensko a 12 nesplnilo podmínky pro vstup. Zadržen byl jeden převaděč. Policisté to dnes uvedli na twitteru. Souhrnné statistiky za celé období kontrol ČTK shání.

Ve Zlínském kraji zajistili policisté v souvislosti s kontrolami na hranicích se Slovenskem do čtvrtečního rána 2080 běženců. Dalším 180 migrantům odepřeli vstup na území České republiky a 108 jich vrátili na Slovensko. Zadrželi také 23 převaděčů, řekl dnes ČTK policejní mluvčí Petr Jaroš. V kraji policisté kontrolují sedm silničních hraničních přechodů a dva železniční přechody. Hlídají i takzvanou zelenou hranici, která vede z podstatné části kopcovitými oblastmi Bílých Karpat, Javorníků a Beskyd. Do opatření v kraji je každý den zapojeno okolo 150 policistů, s kontrolami nadále pomáhají také celníci a vojáci.

Počet migrantů, kteří od ledna do září vstoupili nelegálním způsobem do zemí Evropské unie po takzvané balkánské trase, se podle pohraniční agentury Frontex meziročně zvýšil o 170 procent. V prvních devíti měsících letošního roku bylo na vnější hranici EU zadrženo 228.000 běženců bez povolení, což bylo nejvíce za toto období od roku 2016. Počet běženců, kteří vstoupili do EU nelegálně, se od ledna do konce září zvýšil meziročně o 70 procent. Nejvyšší nárůst vykazuje právě balkánská trasa a pak státy východního Středomoří, kde se počty zvýšily o 118 procent.

Související

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

Více souvisejících

hranice Martin Kupka (ODS)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

včera

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy