Předsedou Senátu byl opětovně zvolen Miloš Vystrčil, do vedení míří i Drahoš

Předsedou Senátu byl opětovně zvolen Miloš Vystrčil (ODS). Tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. Podobně jako v listopadu 2020 dostal v tajné volbě 73 ze 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu.

"Budu dělat všechno pro to, aby Senát nadále byl důstojnou institucí, která hájí lidská práva a svobody a která je pojistkou české demokracie a našeho parlamentního zřízení," slíbil v krátké kandidátské řeči Vystrčil.

Po zvolení poděkoval Vystrčil za vyjádření důvěry, kterou vnímá jako závazek i jako potvrzení, že Senát plní svoji ústavní roli, snaží se o zjednodušení zákonů a o to, "aby vládla vysoká politická kultura, aby tady neprobíhaly příběhy bezpráví". Zároveň požádal ostatní senátory o spolupráci. "Předseda Senátu není nikým jiným než prvním mezi rovnými," dodal.

Poprvé byl Vystrčil do čela Senátu zvolen v únoru 2020. Nastoupil na místo po Jaroslavu Kuberovi (ODS), který o měsíc dříve náhle zemřel. Podruhé byl zvolen po senátních volbách v listopadu 2020, kdy obdržel 73 ze 77 hlasů. V čele Senátu opětovně stanul nedlouho poté, co naplnil Kuberovu misi na Tchaj-wan navzdory tlaku pevninské Číny či prezidenta Miloše Zemana, který Vystrčila přestal zvát na Hrad.

Staronový šéf horní komory českého Parlamentu Vystrčil se v politice pohybuje od začátku 90. let. Původní profesí středoškolský učitel byl mimo jiné starostou Telče a hejtmanem Vysočiny. Patřil také k zakládajícím členům ODS a byl jedním z jejích místopředsedů. Do Senátu byl poprvé zvolen v roce 2010, letos mandát za Jihlavsko podruhé obhájil.

Schůze Senátu nyní pokračuje volbou jeho místopředsedů, kteří budou stejně jako v předchozím funkčním období čtyři. Kandidáty jsou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Místopředsedy byli zvoleni Drahoš, Oberfalzer, Czernin a Seitlová

Čtyřmi místopředsedy Senátu se v souladu s dohodami senátorských klubů stali Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Neměli protikandidáty. Oberfalzer a Seitlová dnes byli do vedení horní komory zvoleni opětovně, Czernin a Drahoš jsou nováčky.

Nejvíce hlasů dostal stejně jako před dvěma lety Oberfalzer, 69 z 80 odevzdaných. Drahoš obdržel 67 hlasů, Czernin 64 a Seitlovou volilo 63 senátorů.

Drahoš se stal senátorem od roku 2018 poté, co byl nejvážnějším protikandidátem Miloše Zemana v prezidentské volbě. V minulém funkčním období předsedal senátnímu výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a petice. Podle Vystrčila bude Drahoš prvním místopředsedou Senátu, a vymění si tak funkce se svým předchůdcem Jiřím Růžičkou (za TOP 09).

Czernin je senátorem od roku 2016, letos senátorský mandát za Jičínsko obhájil. V minulém funkčním období byl předsedou senátní komise pro krajany žijící v zahraničí. Ve vedení horní komory nahradil Jana Horníka (STAN), který letos senátorský mandát neobhájil.

Oberfalzer je členem horní komory od roku 2004, letos senátorský mandát za Berounsko obhájil potřetí a potřetí v řadě se také stal místopředsedou Senátu. Seitlová byla první senátorkou za Přerovsko v letech 1996 až 2007, poté byla zástupkyní ombudsmana. Do Senátu se vrátila v roce 2014, jeho místopředsedkyní byla zvolena podruhé.

Senátoři si před polední přestávkou schválili zasedací pořádek, k dalšímu jednání se vrátí po přestávce. Mají mimo jiné rozhodnout o ustavení a naplnění senátních výborů a komisí a o vedení těchto orgánů.

Senátoři vyměnili tři předsedy výborů horní komory

Senát bude mít stejné výbory a komise jako v minulém funkčním období. V duchu dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání v horní komoře se dnes senátoři změnili předsedy výborů hospodářského, školského a pro záležitosti EU a šéfy komisí pro krajany a pro sdělovací prostředky.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu nově povede Miroslav Plevný (za STAN). Vystřídal Vladislava Vilímce (ODS), který převzal vedení výboru pro záležitosti EU po Davidu Smoljakovi (STAN), který zamířil do vedení senátní komise pro sdělovací prostředky namísto Václava Chaloupka z klubu Starostů, jenž letos senátorský mandát neobhájil. Místopředsedu Senátu Tomáše Czernina (TOP 09) v čele komise pro krajany nahradil Raduan Nwelati (ODS).

Předsedou výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se stal Jiří Růžička (za TOP 09), který si vyměnil funkce s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Drahošem (za STAN).

Ústavně-právní výbor nadále povede Tomáš Goláň, výbor pro zdravotnictví Roman Kraus (oba ODS). Organizačnímu výboru z titulu funkce bude předsedat Vystrčil. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí bude dál řídit Zbyněk Linhart (za STAN a SLK), lidoveckému klubu zůstalo předsednictví výboru pro sociální politiku pro Miluši Horskou (za KDU-ČSL).

V čele výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost zůstal nadále Pavel Fischer (nezávislý), který je jedním z kandidátů na prezidenta. Staronovým předsedou mandátového a imunitního výboru je sociální demokrat Petr Vícha z klubu ANO a ČSSD.

Komisi pro rozvoj venkova bude dál předsedat Jiří Vosecký (SLK), komisi pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků pak opět pirátský senátor Lukáš Wagenknecht z klubu SEN 21 a Piráti. Předsedou komise pro práci Kanceláře Senátu zůstal Lumír Kantor (KDU-ČSL), šéfem komise pro ústavu Zdeněk Hraba (dříve STAN), který se rozhodl přejít do klubu ODS a TOP 09 jako nestraník. Staronovým předsedou komise věnující se suchu a záplavám je Rostislav Koštial a volební komisi vede dál Jan Tecl (oba ODS).

Ze senátorů, kteří byli letos zvoleni poprvé, se kardiochirurg Jan Pirk (za TOP 09) stal členem zdravotního výboru, advokátky Hana Kordová Marvanová (ODS) a Daniela Kovářová (nezávislá) budou působit v ústavně-právním výboru, herec Tomáš Töpfer (za ODS) ve výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost, mostecký primátor Jan Paparega (ProMost) v sociálním výboru a Jana Zwyrtek Hamplová (za NEZ) ve výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí.

V rámci schváleného zasedacího pořádku v jednacím sále zůstalo rozložení podle frakcí nezměněno. Z pohledu předsedajícího pravé křídlo a střed obsadil klub ODS a TOP 09, v sousedství pak usedli senátoři KDU-ČSL a nezávislí. Místa nalevo od nich připadla klubům Starostové a nezávislí, SEN 21 a Piráti a zcela vlevo usedli senátoři ANO a ČSSD. Fischer a Kovářová usedli za sebou ve středu sálu, Zwyrtek Hamplová zcela vlevo na místo po bývalém komunistovi Jaroslavu Doubravovi (Severočeši.cz).

Závěrečným bodem první schůze senátu byla volba senátorů do delegací v meziparlamentních orgánech. K dalšímu zasedání se senátoři sejdou už ve čtvrtek, kdy už budou rozhodovat o zákonech.

Související

Více souvisejících

Miloš Vystrčil (ODS) Senát ČR Jiří Drahoš EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

včera

včera

18. prosince 2025 22:04

Princ Andrew unikl dalšímu policejnímu vyšetřování. Není prý důvod ho obnovit

Bývalý britský princ Andrew si může oddechnout. Metropolitní policie oznámila, že nehodlá podniknout žádné další kroky ohledně nařčení, že bratr krále Karla III. žádal členy vlastní policejní ochranky o informace o Virginii Giuffreové. Informovala o tom BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy