Kdo se podřídí jako první? Čína nemá důvod Trumpovi ustupovat, očekává se velmi tvrdá reakce

Podle čínského ministerstva zahraničí Čína „nikdy neustoupí“. Ministerstvo obchodu pak dodalo, že země „bude bojovat až do konce“, pokud se Washington rozhodne pokračovat v této cestě. Peking tak přislíbil další protiopatření.

Obě mocnosti se tak vzájemně zatěžují cly, což vyvolává obavy z cenového růstu, oslabení spotřeby a globální recese. I přes ekonomické problémy, které Čínu v posledních letech postihly, však zůstává pravděpodobné, že právě Peking v tomto konfliktu neustoupí jako první.

Politický vývoj totiž čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi nedává prostor ke slabosti. Jak říká pro The Guardian ekonomka Diana Choyleva z britské poradenské společnosti Enodo Economics, jakýkoliv náznak ústupu by byl v domácím kontextu nepřijatelný. „Jednou politicky možnou reakcí na Trumpovo zvýšení tarifů je jediné: ať přijde, co má přijít,“ míní.

Podle analytiků má navíc Čína výhodu v samotné povaze vzájemného obchodu. Spojené státy jsou na čínských dovozech — zejména v oblasti spotřebního zboží jako jsou smartphony, počítače a hračky — daleko závislejší než naopak. Čínský vývoz se tak do americké ekonomiky propisuje přímo do peněženek spotřebitelů, kteří tak pocítí dopady okamžitě.

Například cena nejlevnějšího iPhonu na americkém trhu by se mohla vyšplhat z původních 799 dolarů až na 1 142 dolarů. A to analytici odhadovali ještě při 54% clení, tedy před dalším zdvojnásobením. Oproti tomu Čína dováží z USA především průmyslové komodity, jejichž zvýšené ceny se k běžnému spotřebiteli dostávají pomaleji a snadněji se absorbují.

Čína také dlouhodobě diverzifikuje své obchodní partnery. Po první Trumpově obchodní válce z roku 2018 začal Peking aktivně vyhledávat alternativní trhy. Mezi lety 2018 a 2020 se například export sóji z Brazílie do Číny zvýšil o více než 45 %, zatímco americký vývoz ve stejném období poklesl o 38 %. V roce 2024 klesl celkový vývoz amerických zemědělských produktů do Číny na 29,25 miliardy dolarů, oproti 42,8 miliardám v roce 2022.

Čína však zvažuje i další, tvrdší kroky. Tento týden se na sociálních sítích objevily identické seznamy možných protiopatření, které zveřejnili dva vlivní nacionalističtí blogeři. Obsahovaly například pozastavení spolupráce v oblasti boje proti fentanylu, vyšetřování amerických firem kvůli duševnímu vlastnictví, nebo zákaz hollywoodských filmů.

Zákaz západních značek v Číně nemusí být oficiální. Peking již v minulosti umožnil spontánní bojkoty — například v roce 2017 vedla kampaň proti jihokorejskému řetězci Lotte k zavření poloviny jeho poboček v Číně. Přitom šlo o reakci na rozmístění amerického protiraketového systému v Jižní Koreji.

Navzdory těmto výhodám se Čína úplně nevyhne negativním dopadům. Akciové trhy v Číně a Hongkongu oslabují a Peking stále marně hledá účinný způsob, jak stimulovat domácí poptávku. Bez toho zůstává čínská ekonomika zranitelná vůči vnějším šokům.

Obchodní válka zároveň prohlubuje propast mezi oběma velmocemi. Podle analytika Billa Bishopa se vztahy mezi USA a Čínou ocitají v historickém bodu mrazu. „Obchod byl hlavním pojítkem mezi oběma zeměmi. Pokud to selže, můžeme čekat napětí i v jiných oblastech,“ napsal.

Spojené státy zároveň zvyšují verbální útoky. Trump a jeho poradci označují čínské obyvatelstvo za „rolníky“ a obviňují Peking, že blafuje. Nicméně aktuální postoje i strategie Číny ukazují, že tentokrát Peking ustoupit nehodlá. Trumpova obchodní ofenziva tak vstupuje do neprobádaného území, kde hrozí, že poraženými se stanou obě strany.