Donald Trump se opět stylizuje do role ochránce amerických občanů, jeho slova a činy však vyvolávají rostoucí rozpaky i na mezinárodní scéně. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro EuroZprávy.cz upozornil, že taková strategie přestává fungovat – a to nejen ve Spojených státech, ale i v očích evropských partnerů. Vyzývá k jednání s USA a posilování soběstačnosti Evropy. Zároveň varuje před další eskalací napětí mezi oběma ekonomickými mocnostmi, která by mohla poškodit obě strany ve prospěch Číny a Ruska.
„Tento trend se postupně mění, protože lidé vidí reálné dopady Trumpových kroků, které prostě nejsou dobré jak pro USA, tak ani pro EU. Je to falešný alibismus,“ nastínil europoslanec. Zdechovský přitom varuje, že mnozí Američané již pocítili negativní důsledky těchto kroků na vlastní kůži. Zejména pak v oblasti investic a hospodářské stability, kterou rozkolísaly Trumpovy nevyzpytatelné ekonomické zásahy.
„Stačí se podívat na americké akcie, kolik Američanů přišlo o své úspory. Po fascinaci přichází vystřízlivění. Očekávám, že postupem času se to přestane líbit i americkým miliardářům, kteří ještě stále stojí po boku Trumpa, a ten pak teprve pocítí tlak,“ upozornil.
V širším kontextu Zdechovský zdůrazňuje, že Spojené státy dlouhodobě těžily z otevřených trhů a z pozice globální ekonomické velmoci. Proto považuje za nepřesné a zavádějící Trumpovy výroky o tom, že svět pouze parazituje na americké štědrosti.
„Amerika teď tvrdí, že zachraňuje celý svět, ale nezapomínejme na to, že to její představitelé chtěli roky vojensky oslabenou EU, která bude závislá na případné pomoci USA. Nebylo to zadarmo. Američané za to měli dominantní postavení v Evropě a NATO,“ zdůraznil Zdechovský.
Podle něj se tak Spojené státy nemohou tvářit jako oběť mezinárodních vztahů, když samy po desetiletí nastavovaly pravidla hry. Navíc protekcionistická opatření, včetně cel a obchodních bariér, se podle něj v konečném důsledku obrátí proti samotným občanům. „USA ale jednoznačně těží z otevřených trhů. Každý ekonom vám řekne, že cla nejsou dobře pro nikoho. Nakonec to odnese peněženka občana,“ doplnil.
Situace podle něj volá po strategické proměně přístupu Evropy, která by měla začít systematicky budovat svou větší soběstačnost a odolnost vůči výkyvům vnějších partnerů. Ruská agrese na Ukrajině a nevyzpytatelná americká politika jsou podle něj jasným impulzem k takovému obratu.
„Vezli jsme se a vyhovovalo nám to až do začátku války na Ukrajině. A samozřejmě ostré rétorice Trumpa. A nutno říct, že je to dobře. Vystřízlivěli jsme, musíme se starat sami o sebe a nespoléhat na pomoc Ameriky, která má vlastních problémů dost,“ uvedl Zdechovský.
Europoslanec rovněž upozornil, že aktuální kurz USA je z dlouhodobého hlediska nejen kontraproduktivní, ale i geopoliticky riskantní. Uvolněné pozice by totiž mohla velmi rychle zaplnit Čína, která podle něj čeká na každé zaváhání Západu.
„Amerika se nemůže stáhnout ze svých pozic a uvolnit pole působnosti Číně, který na to netrpělivě čeká. Rozumím apelu na to, aby se v prvé řadě soustředily samy na sebe a řešily své problémy. Ale USA byly v historii garantem míru. Rusko a Čína čekají na podobnou příležitost roky,“ varoval.
Zdechovský proto apeluje na diplomatické úsilí a hledání společného konsenzu mezi EU a USA, nikoliv na další vyhrocování vztahů, které by mohlo poškodit obě strany. „Přece jenom jsou USA pro Evropu klíčovým partnerem. Pokud by ale chtěly nadále stupňovat napětí a uvalovat na nás vyšší cla, tak jim musíme oplatit stejnou mincí. Nesmíme se nechat ponižovat,“ zdůraznil.
Evropská unie má podle něj dostatečné kapacity na to, aby se postavila na vlastní nohy. Disponuje silným hospodářstvím a obrovským trhem, což jí dává v případném vyjednávání silnou pozici. „Trumfy máme v rukou, ale měla by to být až ta poslední možnost. Eurokomisař Šefčovič v posledních týdnech intenzivně s americkou stranou vyjednává, ale zatím to vypadá, že nejsou ochotní slevit téměř z ničeho,“ připustil.
Na závěr Zdechovský vyjádřil zklamání nad aktuálním vývojem transatlantických vztahů a vyjádřil naději, že převažovat začne zdravý rozum. „My chceme jednat, Amerika chce vztahy pohřbívat. Je to smutné,“ uzavřel.
Související
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák