Evropská unie zavádí cla na americké zboží. Zaměřuje se na státy, které budou Trumpa nejvíc bolet

V návrhu Evropské komise, který získal deník Politico, figurují cla až ve výši 25 procent na širokou škálu zemědělských a průmyslových produktů. Jedná se o opatření, která mají zasáhnout sektory v USA nejvíce závislé na transatlantickém obchodu — od sójových bobů, masa a tabáku až po hliník a ocel.

Evropské státy budou o zavedení cel hlasovat již tuto středu a očekává se, že opatření hladce projde. První vlna cel na zboží jako brusinky či pomerančový džus, která byla původně zavedena během Trumpova prvního funkčního období v roce 2018 a později pozastavena, vstoupí znovu v platnost už 15. dubna.

Druhá vlna cel, zahrnující mimo jiné bílu čokoládu, ocel, maso a plastový polyethylen, bude následovat 16. května. Závěrečná část — cla na mandle a sójové boby — bude spuštěna až 1. prosince, čímž EU podle všeho nechává otevřený prostor pro možná vyjednávání.

Podle analýzy deníku Politico se odvetná cla EU dotknou zhruba 13,5 miliardy dolarů amerického exportu pocházejícího právě z republikánských států.

Největší ranou bude pro americký export sójových bobů, symbolického produktu s obrovským ekonomickým i politickým významem pro republikánskou základnu. EU dlouhodobě patřila mezi největší dovozce této komodity, přičemž více než 80 procent exportu do Unie pochází z Louisiany — domovského státu šéfa Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona.

Zasažena bude také hovězí produkce z Kansasu a Nebrasky, drůbež z Louisiany, autodíly z Michiganu či cigarety z Floridy. Výčet pokračuje dřevěnými výrobky z Georgie a Severní Karolíny až po zmrzlinu z Arizony, elektrické deky z Alabamy, kapesníky z Jižní Karolíny a dokonce i dámské negližé z Ohia a Kentucky.

Z konečné verze seznamu sice vypadla americká whisky — údajně po nátlaku Francie, Itálie a Irska — ale EU si ponechala v záloze další "výstřední" položky. Mezi nimi například těstoviny z Floridy, pánské spodní prádlo nebo motýlky a kravaty z Floridy, pokud ovšem nejsou hedvábné — v tom případě si evropský trh poradí i bez americké nabídky.

Zatímco se Evropa snaží Trumpově obchodní ofenzivě čelit sofistikovanou formou, největší cenou pro USA bude pravděpodobně ekonomická bolest. Vedle EU už s vlastními protiopatřeními přišly i Čína a Kanada. Celkově jejich odveta pokrývá téměř 90 miliard dolarů amerického vývozu.

Peking zavedl cla na kukuřici, pšenici, kuřecí maso a ovoce, zatímco Ottawa rozdělila své odvety do dvou vln — zemědělské produkty a potraviny na jedné straně, hliník a ocel na straně druhé.

Evropská unie navíc nabídla i tzv. "zero-for-zero" dohodu — tedy tarifní výměnu bez cel na průmyslové zboží jako automobily, chemikálie nebo léky. Trump ale tuto nabídku odmítl s tím, že EU musí „během týdne“ nakoupit americké energetické produkty za 350 miliard dolarů, aby se deficit „okamžitě vyrovnal“.

Nejtvrdší zbraní v evropském arzenálu však zůstává tzv. „obchodní bazuka“, tedy možnost zavést cla na služby, které tvoří značnou část amerického exportu. Některé členské státy ale s tímto krokem stále váhají kvůli možným důsledkům.

Současný stav mezinárodního obchodu naznačuje, že Trumpova obchodní válka se v roce 2025 znovu rozhořela plnou silou. A přestože prezident USA tvrdí, že jeho opatření „obnoví férovost“ a „ochrání americké výrobce“, zdá se, že světová ekonomika míří do období zvýšeného napětí, nejistoty a možná i dlouhodobé konfrontace.