Senát projedná úsporný tarif a snížení plateb za pojištěnce

Schvalovat úsporný tarif na energie pro domácnosti a snížení plateb za pojištěnce státu budou senátoři na své středeční schůzi. Sejdou se po týdenní přestávce, aby projednali další zákony, které jim poslala Sněmovna. Mohli by projednat i senátorský návrh, který upravuje volbu obecních zastupitelů.

Takzvaný úsporný tarif má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Minulý týden ho projednával senátní ústavně-právní výbor a doporučil tento návrh schválit. Dnes se jím bude zabývat senátní hospodářský výbor, který je pro něj výborem garančním.

Úsporný tarif bude dotací ze státního rozpočtu určenou obchodníkům s energiemi, kteří o ni posléze sníží domácnostem zálohy nebo platby. Budou to ale muset uvést ve vyúčtování. Dotaci bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu.

Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30.000 korun. Předloha má také umožnit odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Vláda o jeho odpuštění rozhodla letos v červnu.

Druhý návrh zákona, kterým se mají senátoři zabývat, snižuje od letošního srpna platby státu za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Letošním snížením úhrad na část roku chce stát ušetřit ve svém rozpočtu zhruba 14 miliard korun. Od roku 2024 návrh zároveň zavádí automatickou valorizaci zdravotních plateb státu. Ve Sněmovně proti snížení plateb protestovala opozice a varovala před tím, že to ohrozí dostupnost zdravotní péče.

Senátorská novela zákona o volbách do zastupitelstev obcí, která je rovněž na programu středeční schůze, umožní voličům získat větší vliv na zvolení konkrétních kandidátů na obecní zastupitele. Posiluje většinové prvky v komunálních volbách. Návrh předložilo 12 senátorů a horní komora ho projedná zatím v prvním čtení. Pokud ho propustí dále, budou se jím zabývat senátní výbory. Novela se netýká letošních komunálních voleb, které budou na konci září. Zavedla by ale možnost doplňovacích komunálních voleb v obcích kde se mandátu vzdala jen část zastupitelů. V doplňovacích volbách by lidé zaplňovali jen uprázdněná místa v zastupitelstvu. Nemusely by se konat nové volby celého zastupitelstva, které za současného systému rezignacemi záměrně vyvolávají.

Senátní výbor doporučil schválit úsporný tarif na energie

Senát by měl schválit návrh vlády na zavedení takzvaného úsporného tarifu pro domácnosti, který jim má pomoci snížit účty za elektřinu, plyn a teplo. Příslušnou novelu energetického zákona, která zavádí jeho základní obrysy, dnes hlasy všech přítomných doporučil schválit senátní hospodářský výbor. Minulý týden stejně učinil senátní ústavně právní výbor. Senát má předlohu schvalovat ve středu. Někteří senátoři poukazovali na to, že nemají k dispozici návrh příslušného vládního nařízení, které stanoví podrobnosti tarifu.

Úsporný tarif bude dotací ze státního rozpočtu určenou obchodníkům s energiemi. Dotaci bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Obchodníci s plynem a elektřinou o přijatou dotací sníží účet nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Příjemcem příspěvku však nebudou dodavatelé, ale zákazníci v domácnostech nebo družstva a sdružení vlastníků.

Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30.000 korun.

Předloha má také umožnit odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Vláda o jeho odpuštění rozhodla letos v červnu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl dnes členům výboru, že nulový poplatek by měl platit od letošního 1. října do konce příštího roku.

Schválená předloha také zavádí možnosti krizových opatření v plynárenství. Ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení.

Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí. Zpravodajka senátorka Hana Žáková (STAN) ale v této souvislosti poukázala na to, že pokud ve stavu nouze nebo mimořádném stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.

Bude si podle ní muset hlídat internetové stránky dodavatele, jestli má náhodou nezdražil plyn. Připomínala přitom, že při loňské novelizaci energetického zákona do něj právě Senát vložil ustanovení, které mělo chránit zákazníky při změnách cen energií. Žáková proto navrhla doprovodné usnesení, v němž by Senát požádal vládu, aby v případě mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování cen plynu.

Snížení zdravotních plateb státu na část roku Senát zřejmě schválí

Snížení zdravotních plateb státu na zbytek letošního roku a zavedení jejich automatické valorizace od roku 2024 Senát zřejmě schválí. Přijetí vládní novely dnes doporučil plénu garanční zdravotnický výbor hlasy všech přítomných členů. Vzápětí poté předlohu podpořil i senátní hospodářský výbor. Horní komora rozhodne o předloze ve středu.

Letošním snížením úhrad do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané na část roku chce stát ušetřit ve svém rozpočtu zhruba 14 miliard korun. Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před členy výboru zopakoval, že nynější výše plateb vycházela z pesimistických prognóz, které se ale nepotvrdily. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba šest miliard korun.

Návrh podpořil dnes i senátní hospodářský výbor. Jeho předseda Vladislav Vilímec (ODS) označil návrh výboru za racionální. Poukazoval například na to, že platby během tří let vzrostly o 84 procent a představují víc než 55 procent výdajů dané rozpočtové kapitoly. Návrh ale odmítl podpořit Jaroslav Větrovský (za ANO). Svůj odmítavý postoj zdůvodnil zvyšující se inflací i zdražováním energií, kterým budou muset zdravotnická zařízení čelit. Stanjura připustil, že nejde o populární opatření. "Myslím, že je to rozpočtově odpovědné,“ poznamenal.

Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun.

V dolní komoře předloha čelila mnohahodinovým obstrukcím opozice, jejíž zástupci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli.

Předloha po sněmovních úpravách také sjednotí a pozmění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodlouží přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.

Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.

Související

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři

Po poslancích se už i senátoři shodli na tom, jaké návrhy na udělení státních vyznamenání předloží prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu předá metály jako každý rok na konci října. Již z návrhů se dá vytušit, že ani tentokrát nebudou mezi vyznamenanými chybět známé osobnosti ze šoubyznysu. 
Armáda České Republiky

Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát

Senát ve středu schválil novelu, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší snahy o zajištění dostatečného počtu personálu v Armádě České republiky. O návrhu předtím senátoři debatovali čtyři hodiny, přičemž hlavním tématem byla bezpečnost a obrana země.

Více souvisejících

Senát ČR Energetika zdravotní pojištění

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Itálie, Francie a Německo se spojily. Von der Lyenové pošlou rázný dopis

Itálie, Francie a Německo se spojily v úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a plánují v příštích týdnech zaslat předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen společný dopis s konkrétními požadavky na posílení investic a podpory klíčových odvětví, zejména automobilového průmyslu. Informoval o tom v neděli deník La Repubblica.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump dočasně opouští America First. Mění i postoj k cizincům

Přestože prezident Donald Trump dlouhodobě prosazuje tvrdou imigrační politiku a odmítá nadnárodní spolupráci, v souvislosti s blížícím se mistrovstvím světa ve fotbale mění přístup. Kvůli přípravám na tuto největší sportovní událost světa jeho administrativa činí výjimky z politiky „America First“ a vytváří prostor pro příchod milionů fanoušků, sportovců a týmů z celého světa.

před 4 hodinami

Alergie, ilustrační foto

Evropa čelí extrémní pylové sezóně. Alergií trpí i lidé, kteří ji dodnes neměli

Jarní a letní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy rekordní koncentrace pylu, které způsobily zdravotní potíže nejen u alergiků, ale i u lidí, kteří dosud žádnými reakcemi netrpěli. Podle nejnovější zprávy monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů, byly letošní hodnoty v některých oblastech natolik vysoké, že u části obyvatel vyvolaly příznaky senné rýmy, kašle, pálení očí či potíže s dýcháním.

před 5 hodinami

Donald Trump

Zradit Ukrajinu znamená oslabit USA, Putin je překážkou. Trumpův oblíbený server tlačí na amerického prezidenta

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice kvůli svému postoji k válce na Ukrajině. Poté, co ruský prezident Vladimir Putin po jejich telefonátu odpověděl nejmasivnějším útokem bezpilotních letounů a raket na ukrajinské území od počátku konfliktu, se zvedla vlna nevole vůči americkému váhání pomáhat napadené zemi. Podle komentáře Trumpovy oblíbené redakce New York Post je třeba jasně říct, kdo za válku nese odpovědnost — a že jím není Kyjev.

před 5 hodinami

AC Sparta Praha

Spartu opouští obránce Vitík. Reprezentant míří do Boloni za zhruba 15 milionů eur

Do nadcházející sezóny 2025/26 nastoupí fotbalová Sparta už bez jednoho ze svých obránců Martina Vitíka. Tento dvaadvacetiletý reprezentant totiž téměř s jistotou míří do italské Boloni, která minulou sezónu skončila na deváté příčce Serie A a která ale zároveň ovládla Italský pohár. Pokud se potvrdí, že do sparťanské kasy za Martina Vitíka přistane téměř 15 milionů eur (v přepočtu zhruba 370 milionů korun), stane se z tohoto berounského rodáka nejdražší český fotbalový obránce v historii.

před 5 hodinami

Cyklistika, ilustrační fotografie.

Letošní Tour de France i s českým zástupcem. Poprvé se na slavném závodě představí Bittner

Je červenec a to pro sportovní svět znamená jednu jistotu. Tento měsíc se pojede opět další, tentokrát v pořadí již 112. ročník slavné cyklistické Tour de France. Na loňskou účast Jana Hirta, který byl loni prvním českým cyklistou na Tour po třech letech, totiž naváže svým startem na Staré dámě dvaadvacetiletý člen stáje Picnic PostNL a olomoucký rodák Pavel Bittner. Půjde pro něj o druhý závod Grand Tour, kterého se v kariéře zúčastní, jelikož už loni absolvoval Vueltu. V rámci Tour de France se ale představí poprvé.

před 6 hodinami

Povodně, ilustrační fotografie

Tragédie v Texasu: Povodně si vyžádaly přes 50 obětí, desítky dětí stále pohřešovány

Centrální Texas zasáhly ničivé povodně, které si podle nedělní bilance vyžádaly nejméně 51 životů. Záchranné týmy dál pátrají po 27 pohřešovaných dětech, které se ztratily z křesťanského dívčího tábora Camp Mystic v okrese Kerr. Tábor leží u řeky Guadalupe, která během dvou hodin stoupla o více než šest metrů – právě v noci před svátkem 4. července.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Koalice ochotných

Velká Británie svolává summit koalice ochotných na podporu Ukrajiny

Spojené království uspořádá ve čtvrtek klíčové jednání „koalice ochotných“, volného uskupení západních států poskytujících pomoc Ukrajině. Summit se uskuteční na okraj britsko-francouzského setkání a iniciativu vedou francouzský prezident Emmanuel Macron a nový britský premiér Keir Starmer.

před 9 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Proč Si Ťin-pching poprvé vynechal summit BRICS?

Na každoročním summitu skupiny BRICS, který se koná tuto neděli v brazilském Riu de Janeiru, bude letos chybět vůdce její nejmocnější členské země. Čínský prezident Si Ťin-pching, který BRICS považuje za klíčový nástroj k přetváření světového mocenského uspořádání, poprvé za více než desetiletí své vlády summit osobně vynechá.

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit

Prezident Donald Trump připustil, že si není jistý, zda dokáže ukončit válku na Ukrajině, čímž se výrazně odchýlil od svých sebevědomých předvolebních slibů. Na palubě letounu Air Force One odpověděl novinářům na otázku, zda je přesvědčen, že se mu podaří zastavit boje mezi Ruskem a Ukrajinou: „Nevím. Nemohu říct, jestli se to stane.“

včera

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

včera

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

včera

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

včera

včera

včera

včera

Trump zahájí jednání s Čínou o prodeji TikToku. Tvrdí, že dohoda je téměř hotová

Americký prezident Donald Trump oznámil, že už začátkem příštího týdne začne jednat s Čínou o možném prodeji populární aplikace TikTok. Podle jeho slov je dohoda o jejím prodeji „prakticky hotová“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy