Přímou volbu prezidenta podporuje velká většina Čechů, ukázal průzkum

S přímou volbou prezidenta je spokojených 82 procent Čechů. Více výhrad k ní mají lidé mladší a s vysokoškolským vzděláním. Muži a ženy se ve svých názorech na způsob volby hlavy státu výrazněji neliší. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Přímou volbou se v Česku prezident poprvé volil v roce 2013. Zvítězil Miloš Zeman, stejně jako o pět let později.

Polovina dotázaných nemá k přímé volbě žádné výhrady. Dalších 32 procent Čechů pak uvedlo, že se k tomuto systému spíše kloní. Naopak šest procent veřejnosti přímou volbu určitě odmítá, spíše proti je 12 procent lidí.

Podobnou strukturu mají i odpovědi v jednotlivých věkových skupinách s výjimkou lidí mezi 18 až 29 lety. Mezi těmito nejmladšími voliči přímou volbu jednoznačně podporuje 42 procent dotázaných, dalších 36 procent je spíše pro.

Pokud jde o vzdělání, největší podporu má aktuální způsob výběru hlavy státu mezi lidmi se základním a středoškolským vzděláním bez maturity. Bez výhrad je pro přímou volbu 56 procent z nich. V případě středoškolsky vzdělaných s maturitou je to 48 procent. Z vysokoškolsky vzdělaných lidí pak přímou volbu prezidenta bezvýhradně podporují dvě pětiny, naopak více než čtvrtina z nich ji odmítá.

První kolo nadcházejících prezidentských voleb se bude konat 13. a 14. ledna příštího roku. Podle posledního volebního modelu, který v tomto týdnu zveřejnila agentura Median, by se do druhého kola nedostal bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Se ziskem 24,5 procenta hlasů poprvé skončil třetí. Rozestupy mezi trojicí kandidátů s největší podporou jsou ale těsné. Vítězný bývalý voják Petr Pavel by dostal 28 procent, druhá ekonomka Danuše Nerudová 27,5 procenta hlasů. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity by v případném druhém kole Pavla pravděpodobně porazila.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Volby průzkumy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy