Řešíte fixaci záloh na energie? Pečlivě zvažte, jestli se to vyplatí

Veřejně dostupné statistiky ukazují, že už měsíce patří platby za energie k nejvyšším výdajům běžné české domácnosti. Věc došla dokonce tak daleko, že podle některých zdrojů ohrožuje energetická chudoba až milion občanů. Leč, hlavní příčina tohoto stavu, totiž vysoké ceny energií, jak i zpravodajský server EuroZprávy.cz už několikrát uvedl, setrvale klesají. 

Zatímco v září loňského roku vystřelila cena zemního plynu na komoditní burze Power Exchange Central Europe v Praze k rekordním hodnotám na úrovni až 320 eur za 1 MWh, nyní nezadržitelně klesá k 50 eurům za stejnou měrnou jednotku. A cena elektřiny má obdobný vývoj. Otázka nyní proto stojí tak, zda mají lidé fixovat pravidelné platby za energie, anebo ne. 
 
Odpověď na to ale není, i přes rychle klesající ceny, příznivá. Jde totiž o to, že obchodníci nakupují energie s předstihem, a to nejen kvůli dostatečné kvantitě pro zákazníky, ale také i s ohledem na vývoj ceny. Navíc - i podle analytiků - existuje stále řada nevyzpytatelných proměnných, které mohou ceny energií nepříjemně ovlivnit. Dá se ale říct, že ti, kterým končí energetické kontrakty letos, by se měli rozhodovat o tom, zda fixovat ceny energií nebo využívat spotovou (tedy okamžitou) cenu podle toho, jak dokáží být „konzervativní“, tedy s jakou mírou rizika případného rychlého nárůstu ceny dokáží žít.  
 
Tak třeba Lucía Žárska, analytička společnosti ProfitLevel serveru EuroZprávy.cz řekla, že v případě fixace energetických kontraktů není současný trend nejlepší zpráva, protože investoři, kteří nakoupí na spotových trzích nebo obchodují s krátkodobými kontrakty, mohou být v mínusu.  
 
„V případě, že ceny začnou (znovu) stoupat zaznamenáme opačný efekt. Bohužel prognózy nevypadají příznivě. Vysoká inflace zasáhla nejvíce nízkopříjmové skupiny, dnes však vidíme trend, že i lépe vydělávající zaměstnanec přemýšlí o svých nákupních rozhodnutích. Z toho vyplývá, že pro mnohé občany je čím dál složitější ušetřit určitou částku měsíčně,“ řekla Lucía Žárska.  
 
Podle té stačí, když se podíváme na vývoj úrokových sazeb při hypotékách. Ten dle analytičky ukazuje, že málokdo si může dovolit splácet měsíčně obrovské splátky. Když k tomu přidáme ceny potravin, které jsou mnohonásobně vyšší než před rokem, výsledkem je snížení konečné částky, která lidem zůstane měsíčně na účtu. 
 
K rozhodnutí o tom, zda si nyní mají lidé kontrakty na energie zafixovat na stávajících cenách nebo ne, někteří ekonomičtí experti dodávají, že se při tomhle rozhodování nesmí zapomínat ještě na jednu důležitou věc. A to, že od roku 2023 platí zastropované ceny elektřiny a plynu, které vláda zavedla v reakci na energetickou krizi. Faktem ale je, což naznačují i poznatky tuzemských obchodníků s energiemi, že lidé mají rádi jistotu v platbách za energie. K čemuž fixace kontraktu na určité období rozhodně přispívá. Faktem ale také je, že při rychle klesajících cenách mohou mít klienti obchodníků, kteří „zafixovali“ ceny na vyšších hodnotách, pocit, že prodělávají. 
 
Proto platí jedna z tradičních rad pro investory, že fixovat ceny energií by měli především ti, kteří mají rádi stabilitu. Ta totiž pomůže nejen lépe plánovat domácí výdaje, a to nejen nyní, ale právě v průběhu kontraktu, kdy mohou ceny vykázat nečekaný vývoj. Lze tedy konstatovat, že fixovat ceny by měli, i přes jasnou výhodnost v éře klesajících cen, kdy se dá čekat jejich růst, hlavně konzervativní spotřebitelé, kterým nevyhovují všeobecná cenová rizika. U těch ostatních záleží nejen na ochotě riskovat vývoj cen, ale i finančních možnostech. 
 
A s trochou nadsázky se dá říct i to, že kvůli tomu, že jsme v Česku a lidé stejně na doporučení jakýchkoli autorit moc nedají a hledají si všemožně relevantní informace sami, platí okřídlené klišé o tom, že různí odborníci si myslí různé věci. Faktem totiž je, že všeobecná shoda na tom, zda nyní fixovat energetické kontrakty nebo ne, není zcela jednoznačná. Platí třeba, že právě nyní, kdy se cenový vývoj nedá přesně určit, mohou chtít zákazníci i přes riziko vysoké ceny (při spotovém kontraktu) mít právě volnost kdykoliv odejít a nefixovat se, když by se podmínky na trhu ještě více zlepšily. A ten, kdo chce mít stabilitu a jistotu, byť třeba za vyšší ceny, neboť kontrakt na energie už uzavřel dříve, bude chtít zřejmě smlouvy zafixovat. Ale aby těch problémů spojených s cenami nebylo málo, upozorňují odborníci na energetiku v této souvislosti také na to, aby si lidé pohlídali velmi dobře výběr dodavatele energií.  
 
Ať tak nebo onak, když si člověk přečte odhady většiny seriózních zahraničních médiích o odhadech vývoje cen energií na rok 2023, hodně z nich končí spíše než jasnou odpovědí doporučením, jak udržovat nízké účty za energií. Může se to totiž vyplatit.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

Více souvisejících

Energetika Elektřina plyn

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy